Antikoncepce pro Tebe

Těhotenství, porod a novorozenec v otázkách a odpovědích

Příručka pro nastávající a začínající rodiče

PAVEL ČEPICKÝ
MARCELA ČERNÁ

OBSAH

PŘED TĚHOTENSTVÍM

  1. Jak dlouho před otěhotněním mám vysadit antikoncepci?
  2. Mám před těhotenstvím absolvovat nějaká vyšetření?
  3. Mám před těhotenstvím užívat nějaké léky nebo potravinové doplňky?
  4. Jsou třeba nějaká vyšetření před dalším těhotenstvím, když jsem v minulém potratila?
  5. Jak mám vypočítat termín početí, abych porodila v určitý den?
  6. Dá se nějak ovlivnit, aby se mi narodila holčička nebo chlapeček?
  7. Co mám dělat, když se mi nedaří otěhotnět?
  8. Mohu něco dělat sama, když se mi nedaří otěhotnět?
  9. Nemohu mít tak často pohlavní styky, mám si koupit ovulační test?
  10. Jak se léčí neplodnost?
  11. Co je to asistovaná reprodukce?

TĚHOTENSTVÍ

  1. Jak poznám, že jsem těhotná?
  2. Když mám pozitivní těhotenský test, kdy mám jít poprvé na gynekologii?
  3. Jak se mám chovat, když jsem otěhotněla?
  4. Mohu v těhotenství menstruovat?
  5. Jak se pozná mimoděložní těhotenství?
  6. Dá se něco dělat se zvracením v těhotenství?
  7. Začala jsem krvácet, co to znamená?
  8. Jak často se chodí do poradny? Co tam dělají?
  9. Kdy a proč se provádí odběr plodové vody?
  10. Mohu odběr plodové vody odmínout?
  11. Co je to „obrácená pyramida“?
  12. Vyšetřuje se v těhotenství štítná žláza?
  13. Mám užívat těhotenské vitaminy?
  14. Mám užívat kyselinu listovou?
  15. Jaké léky mohu užívat v těhotenství?
  16. Nejsou v těhotenství lepší než umělé léky byliny?
  17. Mohou se v těhotenství užívat homeopatika?
  18. Mohu se v těhotenství nechat očkovat?
  19. Jak moc vadí, když v těhotenství kouřím?
  20. Vadí v těhotenství marihuana?
  21. Jak moc vadí v těhotenství sklenička vína?
  22. Měla bych se v těhotenství vyhýbat nějakým jídlům (např. syrové maso, sýry)?
  23. Mohu v těhotenství sportovat?
  24. Mohu v těhotenství plavat?
  25. Mohu v těhotenství lyžovat?
  26. Mohu v těhotenství jezdit na kole?
  27. Mohu v těhotenství cvičit jógu?
  28. Je nějaké nebezpečí, když budu v těhotenství řídit auto?
  29. Mohu v těhotenství cestovat?
  30. Mohu v těhotenství létat letadlem?
  31. Mohu v těhotenství chodit do sauny?
  32. Mohu v těhotenství chodit do solária?
  33. Není v těhotenství nebezpečný pohlavní styk?
  34. Jsou nějaká zaměstnání zakázaná těhotným ženám? Co když v takovém zaměstnání pracuji?
  35. Vadí to, když mám doma kočku?
  36. Od kdy mám cítit pohyby plodu?
  37. Jak často mají být pohyby plodu?
  38. Jak se vyšetřuje, jestli je plod v pořádku?
  39. Co znamenají čísla a zkratky při popisu ultrazvukového vyšetření?
  40. Kdy mám začít chodit na cvičení pro těhotné?
  41. Je nutné provádět masáž hráze jako prevenci porodního poranění?
  42. Jaká je náplň předporodní přípravy?
  43. Musím absolvovat předporodní přípravu?
  44. Musí předporodní přípravu absolvovat partner, pokud chce být při porodu?
  45. Může být partner přítomen při císařském řezu?
  46. Kdy se pozná, jestli je to holčička nebo chlapeček?
  47. Pořád mám výtok – vadí to?
  48. Co se dá dělat s křečovými žilami v těhotenství?
  49. Co se dá dělat s hemeroidy v těhotenství?
  50. Trápí mě zácpa, mohu si vzít projímadlo?
  51. V noci mě trápí křeče v lýtkách, mohu s tím něco dělat?
  52. Co mohu užívat, když mě pálí žáha?
  53. Dá se něco dělat s bolestmi zad?
  54. Mohu nějak předejít vzniku strií?
  55. Proč se vyšetřuje cukr v krvi?
  56. Proč se v těhotenství měří krevní tlak?
  57. Proč se v poradně vyšetřuje moč?
  58. Co se v těhotenství vyšetřuje při odběrech krve?
  59. Vadí to, když mám v pochvě streptokoka?
  60. Kdy mám nárok na rizikové těhotenství?
  61. Proč musím být pořád doma, když jsem v pracovní neschopnosti pro rizikové těhotenství?
  62. Kolik kg se má v těhotenství přibrat?
  63. Jak poznám předčasný porod?
  64. Svědí mě celé tělo. Může to něco znamenat?
  65. Teče mi mléko z prsů. Znamená to něco?
  66. Je nebezpečné, když mám dvojčata?
  67. Co se pozná na té křivce, kterou se zapisuje srdeční tep?

POROD

  1. Jak dlouho trvá těhotenství?
  2. Porodím přesně ve vypočítaný termín porodu?
  3. Co když neporodím v termínu?
  4. Pozná lékař podle svého vyšetření, kdy budu rodit?
  5. Jak probíhá porod? Jak dlouho trvá?
  6. Dá se průběh porodu nějak urychlit?
  7. Jak si vybrat porodnici?
  8. Jak si mám sestavit porodní plán?
  9. Co si mám s sebou vzít do porodnice?
  10. Co se děje s rodičkou v porodnici?
  11. Co je to lékařské vedení porodu?
  12. Mohu odmítnout holení?
  13. Mohu odmítnout klystýr?
  14. Jaké léky se dávají za porodu? Jsou nutné? Je možné je odmítnout? Je možné je požadovat?
  15. Mohu požádat o vyvolání porodu?
  16. Mohu odmítnout císařský řez?
  17. Mohu požádat o císařský řez?
  18. Má být u porodu manžel (partner)?
  19. Mám si vzít k porodu dulu?
  20. Mám si zajistit nějakého vlastního porodníka?
  21. Mohu rodit doma?
  22. Co je to „ambulantní porod“?
  23. Je nebezpečný porod zadečkem?
  24. Mohu rodit normálně, i když už jsem měla císařský řez?
  25. Jak poznám, že porod začíná? Kdy mám jít do porodnice?
  26. Mohu si vybrat, v jaké poloze chci rodit?
  27. Mohu rodit ve vodě?
  28. Mohu rodit přirozeně? Nechci žádné obtěžování, žádné přístroje, ani žádné léky.
  29. Dají se nějak odstranit porodní bolesti?
  30. Jak se provádí umrtvení do páteře? Mohu o něj požádat?
  31. Jak se sleduje, že se během porodu daří plodu dobře?
  32. Co to znamená, když na přístroji, který zaznamenává srdeční frekvenci plodu, dochází k zpomalení nebo zrychlení frekvence?
  33. Co to znamená, když na přístroji, který zaznamenává srdeční frekvenci plodu, srdeční frekvence zmizí úplně?
  34. Musí se dělat nástřih hráze? Mohu ho odmítnout?
  35. Proč asistentky tlačí na břicho? Mohu to odmítnout? Prý je to zakázané.
  36. Proč se dělají kleště? Mohu je odmítnout?
  37. Co je to vakuumextrakce? Mohu ji odmítnout?
  38. Mohu odmítnout transfúzi krve?
  39. Co je to přirostlá placenta? Co se s ní dá dělat?
  40. Prý se dá při porodu vykrvácet – je to pravda?
  41. Co mám udělat, když jsem svobodná a chci, aby dítě mělo příjmení po otci?
  42. Kdy se musím rozhodnout o křestním jménu?

PO PORODU

  1. Jak mám ošetřovat šití na hrázi?
  2. Kdy po porodu přestanu krvácet?
  3. Kdy mě po porodu propustí z nemocnice?
  4. Mohu odejít z nemocnice dřív, než mě chtějí propustit, například na revers?
  5. Co je to poporodní blues?
  6. Co je to poporodní deprese?
  7. Co mám dělat, když nechci kojit?
  8. Kdy mohu po porodu začít cvičit a co?
  9. Kdy po porodu začnu menstruovat?
  10. Jak dlouho nesmím otěhotnět po porodu císařským řezem?
  11. Jak se mohu chránit před těhotenstvím?
  12. Po porodu mám malý zájem o sex a když už, tak mám při styku bolesti. Dá se s tím něco dělat?
  13. Kdy je možno zjistit otcovství?

NOVOROZENEC

  1. Co se bude dít s miminkem bezprostředně po jeho narození?
  2. Je vždycky u porodu přítomný dětský lékař?
  3. Mohu si v porodním plánu sepsat i požadavky na péči o dítě?
  4. Mohu si odnést po porodu placentu domů?
  5. Jaké změny probíhají v organismu novorozence po narození?
  6. Jak se posuzuje stav novorozence na porodním sále?
  7. Co je důležité při ošetřování novorozence na porodním sále?
  8. Nemůže dojít k záměně dětí?
  9. Jak se zajišťuje a ošetřuje pupečník?
  10. Mohou se dělat z pupečníkové krve nějaká vyšetření?
  11. Co je to banka pupečníkové krve?
  12. Je nutné kojení hned po narození ještě na porodním sále?
  13. Jak dlouho zůstává novorozenec po porodu na porodním sále?
  14. Kdy se novorozenec poprvé koupe?
  15. Jak se pozná, jestli je novorozenec donošený? Jak se pozná, že je nedonošený?
  16. Jaké problémy může mít nedonošený novorozenec?
  17. Jaké problémy po narození může mít donošený novorozenec?
  18. Proč mají někteří novorozenci po narození krásnou čistou pokožku, jiní jsou obalení mázkem a někteří mají kůži přesušenou?
  19. Mohu odejít domů rovnou z porodního sálu ve formě tzv. ambulantního porodu?
  20. Co se dělá s novorozencem hned po porodu?
  21. Jak probíhá první den života novorozence? Jak probíhá první prohlídka novorozence?
  22. Může dojít u novorozence k nějakému porodnímu poranění?
  23. Proč je důležité sledovat močení a odchod smolky novorozence?
  24. Jakou má novorozenec stolici?
  25. Jakou moč má novorozenec?
  26. Jak se mění váha novorozence?
  27. Kdy se vytvoří mléko?
  28. Jakou má mít mateřské mléko barvu? Je složení mateřského mléka stálé?
  29. Jaká vyšetření probíhají u novorozence v porodnici?
  30. Dostává novorozenec nějaké léky?
  31. Kdy se novorozenec poprvé očkuje a proti čemu?
  32. Mohu očkování odmítnout?
  33. Jaké pleny se mají u novorozence používat?
  34. Jak se dítě přebaluje? Jak se správně používají vlhčené ubrousky na zadeček u novorozence?
  35. Má být novorozenec v zavinovačce?
  36. Na čem závisí propuštění novorozence domů?
  37. Jaké jsou nejčastější důvody pozdějšího odchodu domů?
  38. Co je to novorozenecká žloutenka? Má novorozeneckou žloutenku každý novorozenec? Může novorozence novorozenecká žloutenka nějak ohrozit?
  39. Jak se novorozenecká žloutenka léčí?
  40. Kůže novorozence.
  41. Potřebuji domů monitor dechu pro novorozence?
  42. Co je potřeba přinést pro novorozence na propuštění?
  43. Je mytí rukou důležité?
  44. Rodí se stejný počet chlapečků a holčiček?

VÝŽIVA NOVOROZENCE

  1. Jak dlouho by se mělo dítě kojit?
  2. Mohou kojit všechny ženy?
  3. Jak se kojí dvojčata?
  4. Jsou situace, kdy se kojení nedoporučuje?
  5. Při jakých nemocech matky se nedoporučuje kojení?
  6. Jsou nějaká onemocnění matky, při kterém je naopak s výhodou kojit?
  7. Dá se kojit po plastice prsů?
  8. Lze kojit, když má dítě rozštěp rtu a patra?
  9. Když nechci kojit, třeba z pracovních důvodů, jak se postupuje?
  10. Je možné kojit nedonošeného novorozence a odkdy? Jak se postupuje?
  11. Proč se mají kojit nedonošené děti?
  12. Mohu pokračovat v kojení, i když už jsem znovu otěhotněla?
  13. Mohu kojit, když nekojila moje matka?
  14. Jak dosáhnout toho, abych kojila dlouho?
  15. Jsou v mateřském mléce nějaké škodlivé látky?
  16. Jak by měl vypadat jídelníček kojící matky?
  17. Jak je to s kojením u veganek?
  18. Mohu kojit, když užívám léky? Mohu užívat nějaké léky při kojení?
  19. Vadí při kojení rentgen?
  20. Mohu se nechat během kojení očkovat?
  21. Může se při kojení hubnout?
  22. Chrání kojení před otěhotněním?
  23. Mohu během kojení užívat antikoncepci?
  24. Jak mám pečovat o bradavky? Mají se bradavky ošetřovat vlhčenými ubrousky?
  25. Dá se kojit s plochými nebo vpáčenými bradavkami?
  26. Mohu kojit, když mám malá prsa?
  27. Když chci kojit, je snadné to zvládnout? Jaké mohou nastat při začátku kojení problémy?
  28. Co mám dělat, aby mě při kojení nebolely bradavky?
  29. Co dělat s prasklinami na bradavkách?
  30. Nemám si bradavky po porodu nějak chránit, třeba kontaktním krytem?
  31. Co mám dělat, když moje prsa nejsou v prvních dnech po porodu tvrdá a nalitá? Co dělat v opačném případě?
  32. Mám pravidelně odstříkávat? Jak často? Mám si koupit odsávačku mateřského mléka? Kterou?
  33. Je nutné novorozence v porodnici dokrmovat?
  34. Proč se nemá novorozenci dávat čaj?
  35. Může být moje mléko slabé a pro novorozence nedostatečně výživné?
  36. Kam se mohu obrátit, když mám problémy s kojením?
  37. Jak poznám zánět prsu?
  38. Dá se mateřské mléko vyšetřovat?
  39. Co mám dělat s přebytky svého mateřského mléka?
  40. Mohu kojit cizí dítě, třeba kamarádce, která nekojí?
  41. Čím mohu krmit novorozence, když nemám dostatek mléka?
  42. Jak se umělé mléko připravuje?
  43. Jak poznám správnou teplotu mléka v lahvičce?
  44. Jak dlouho mohu skladovat mléko v chladničce?
  45. Jak se rozmrazuje mateřské mléko?
  46. Jak se ohřívá mateřské mléko?
  47. Proč se nemá používat k ohřívání mateřského mléka mikrovlnná trouba?

NOVOROZENEC DOMA

  1. Kdy mám po propuštění zavolat svému dětskému lékaři?
  2. Kdy dostanu rodný list dítěte a kdy ho mám přihlásit ke zdravotní pojišťovně?
  3. Má být se mnou po propuštění doma další dospělý, např. moje matka?
  4. Kdy poprvé po propuštění z porodnice můžu s novorozencem na vycházku? Kdy se s dětmi ven nechodí?
  5. Co mám mít koupeno pro novorozence?
  6. Jaká má být teplota v místnosti, kde pobývá novorozenec?
  7. Může novorozenec spát v posteli s dospělým? Může novorozenec spát v kočárku?
  8. Jaké hračky jsou nejvhodnější pro nejmenší děti?
  9. Jak mám ošetřovat kůži novorozence a malého kojence? Jakou mám pro něj používat kosmetiku? Jak se dá bránit proti vzniku opruzenin a jak je mám ošetřovat, když už vzniknou?
  10. Jak se novorozenec koupe a co k tomu potřebuji?
  11. Jak se čistí nos, oči a uši u novorozence? Kdy se mu poprvé stříhají nehty?
  12. Jak často má mít malé dítě stolici?
  13. Kolikrát za den má močit?
  14. Kdy se má začít přetahovat předkožka u chlapečků?
  15. Jak se ošetřuje zevní genitál u holčiček?
  16. Kam se mohu obrátit, když má dítě nějaké zdravotní problémy?
  17. Jak často se chodí do dětské poradny?
  18. Má se dětem pravidelně měřit teplota?
  19. Co vidí a slyší novorozenec?
  20. Jak novorozenec slyší?

REJSTŘÍK

PŘED TĚHOTENSTVÍM

1. Jak dlouho před otěhotněním mám vysadit antikoncepci?

Pokud „antikoncepcí“ myslíte antikoncepční pilulky, tak prostě, až budete chtít otěhotnět, tak je vysadíte – a otěhotnět můžete hned poté. Jenom je dobře vědět, že první cyklus po vysazení pilulek je často prodloužen (normální jsou až tři měsíce).

Pokud „antikoncepcí“ myslíte nitroděložní tělísko, tak platí totéž. Otěhotnět můžete klidně hned po tom, co je tělísko odstraněno. To platí pro tělíska hormonální i nehormonální.

Pokud jste používala antikoncepční injekce, tak v zásadě platí totéž. Zde je však, na rozdíl od jiných metod, nástup plodnosti pozvolný a úplná úprava plodnosti může trvat dost dlouho, 14 týdnů až 18 měsíců (!) od poslední injekce. Pokud se vám podaří otěhotnět brzy, je to v pořádku i tady.

2. Mám před těhotenstvím absolvovat nějaká vyšetření?

Do těhotenství je dobře vstupovat zdravá, a když už ne, tak je dobře, aby se alespoň o nemoci vědělo. Hodí se tedy běžná preventivní prohlídka u praktického lékaře.

U žen, které vědí, že mají nějakou chronickou nemoc, je výhodné, když už před otěhotněním konzultují jak svého gynekologa, tak specialistu, který je léčí. Někdy je nutno už před otěhotněním upravit léčbu. Zvlášť se to týká diabetiček a hypertoniček.

Ze speciálních vyšetření lze doporučit vyšetření štítné žlázy (v ČR jsou poruchy funkce štítné žlázy časté a mohou mít nepříznivý vliv na těhotenství nebo na plod). Vyšetření na infekční nemoci, které mohou poškodit plod (např. toxoplazmóza), jsou k diskusi s Vaším gynekologem, hodně záleží na konkrétních okolnostech. Kontroverzní je vyšetřování tzv. trombofilních mutací, tj. vrozených poruch krevní srážlivosti, které zvyšují riziko hluboké žilní trombózy a embolie. I to je vhodné probrat se svým gynekologem nebo s některou ambulancí, která se věnuje tzv. prekoncepční péči (tedy péči o ženy, které plánují těhotenství).

3. Mám před těhotenstvím užívat nějaké léky nebo potravinové doplňky?

Rozumné je užívat kyselinu listovou nebo její soli (foláty). Je prokázáno, že užívání kyseliny listové před otěhotněním snižuje riziko rozštěpových vad páteře a některých dalších vrozených vad. U některých žen nejspíš i snižuje riziko potratu.

Uvážit se dá i užívání myo-inositolu, hlavně u starších žen – uvádí se, že zlepšuje kvalitu vajíček a zvyšuje naději na úspěšné otěhotnění.

Určitě stojí za to, nechat se před otěhotněním očkovat proti černému kašli. V Česku ho v poslední době výrazně přibývá a nemocná matka může snadno nakazit novorozence.

4. Jsou třeba nějaká vyšetření před dalším těhotenstvím, když jsem v minulém potratila?

Potratem končí asi 15–20 % těhotenství (riziko stoupá s věkem, v pětačtyřiceti je to už 50 %). Jeden samovolný potrat nezvyšuje riziko potratu v dalším těhotenství, ale protože pravděpodobnost nemá paměť, riziko je zase 15–20 %.

Nejčastější příčinou potratů je náhodná chyba přírody, a to se pochopitelně nedá léčit. Vyšetřování nějakých speciálních příčin se oficiálně doporučuje až po třech za sebou jdoucích potratech. Je to dost pracné a náročné, protože to zahrnuje celou řadu vyšetření, někdy velmi speciálních a v běžných laboratořích neprováděných. Po pravdě, většinou se ani tady žádná jasná příčina nezjistí. (Ještě po pěti za sebou dalších potratech končí šesté těhotenství častěji porodem než potratem.)

5. Jak mám vypočítat termín početí, abych porodila v určitý den?

To se Vám asi nepodaří. Jednak proto, že jenom 5 % žen rodí přesně v den vypočítaného termínu, za druhé pak proto, že i mezi zcela normálně plodnými ženami je pravděpodobnost otěhotnění z jedné soulože jenom 3 %, z prvního cyklu při pravidelných pohlavních stycích obden je pravděpodobnost asi 15 % (z 6 cyklů 60 %, za rok 80 %). (Čísla platí pro žen pětadvacetiletou, poté plodnost každým rokem klesá, po 35. roce prudce.)

6. Dá se nějak ovlivnit, aby se mi narodila holčička nebo chlapeček?

I v poměrně seriózní literatuře se dají najít nějaká doporučení, která prý trochu fungují. Tak třeba: chcete-li holčičku, zkuste si snížit životní úroveň. V rodinách s vysokou životní úrovní se prý rodí víc chlapečků. Víc chlapečků se prý také rodí za války (uvědomujeme si jistý rozpor s předchozí větou.) Jakýsi racionální základ má doporučení, že ze soulože za ovulace nebo těsně po ovulaci se častěji rodí chlapečci, ze soulože před ovulací holčičky. Při ejakulaci hluboko v pochvě je prý větší naděje na chlapečka, při ejakulaci hned za vchodem do pochvy na holčičku. Můžete to zkusit, ale záruku nedáváme.

(Poznámka: Počít plod určitého pohlaví je teoreticky dobře možné s pomocí metod asistované reprodukce. Právní normy všech vyspělých zemí, včetně ČR, to však neumožňují.)

7. Co mám dělat, když se mi nedaří otěhotnět?

Za neplodnost (v praxi častěji sníženou plodnost, úplná neplodnost je poměrně vzácná) se pokládá stav, kdy se pár o těhotenství pokouší bez úspěchu po dobu jednoho roku a souloží alespoň každý třetí den (v tom už není žádná rezerva, lépe tedy obden). Zde se doporučuje vyšetření obou partnerů a léčba.

8. Mohu něco dělat sama, když se mi nedaří otěhotnět?

Nu, poradit se dá „zdravý životní styl“ – např. kouření snižuje plodnost u obou pohlaví. Za druhé je třeba dostatečně často (ob den) souložit. Dá se zkusit užívání myo-inositolu, v některých případech neplodnosti působí jako léčba, v ostatních lze alespoň doufat v zlepšení kvality vajíček. Moc víc se toho udělat nedá.

9. Nemohu mít tak často pohlavní styky, mám si koupit ovulační test?

Jistě tím nic nezkazíte. Nicméně je to dost drahé, pracné a ne zcela spolehlivé. Pokud dvojice z nějakých (např. pracovních) důvodů skutečně nemůže souloži dostatečně často a nedaří se jí otěhotnění, je asi racionálnější to přiznat sobě i gynekologům a přistoupit přímo k asistované reprodukci (zde nejspíš nitroděložní oplodnění v ideální den cyklu).

10. Jak se léčí neplodnost?

Pokud jde poruchu ovulace – uvolnění vajíčka, v mnoha případech lze použít hormonální léčbu. Ve všech ostatních případech se používá některá z metod asistované reprodukce.

11. Co je to asistovaná reprodukce?

To je souhrnný název pro všechny metody, kdy se k oplodnění nepoužije normální pohlavní styk, ale nějaký postup, který provádí lékař. Nejjednodušší je prosté umělé oplodnění (spermie se umístí do pochvy). O něco komplikovanější je nitroděložní oplodnění (spermie se zavedou rovnou do dělohy). Oplodnění „ve zkumavce“ s následným zavedením embrya do dělohy se odborně nazývá in vitro fertilizace a transfer embrya (IVF+ET). To má řadu různě komplikovaných variant, např. při metodě označované zkratkou ICSI se spermie přímo zasune do vajíčka.

TĚHOTENSTVÍ

12. Jak poznám, že jsem těhotná?

V minulosti byla tato otázka komplikovaná. Dnes, kdy jsou k dispozici kvalitní a velmi spolehlivé těhotenské testy, je to jednoduché. Těhotenské testy využívají k průkazu těhotenství hormonu nazývaného choriový gonadotropin (HCG), který vzniká v placentě a u netěhotné ženy se nevyskytuje s výjimkou některých zcela kuriózních nádorů. Využívá se tzv. monoklonálních protilátek, což zajišťuje vysokou citlivost a spolehlivost testu – pro běžnou praxi stoprocentní.

Těhotenský test se provádí nejlépe z první ranní moče a spolehlivý výsledek lze očekávat za 14 dní po rizikovém pohlavním styku (příležitostně může být test pozitivní už za 12 dní, ale spolehlivě negativní výsledek lze hodnotit až za 14 dní). Většina testů se hodnotí podle zabarvených čárek: 2 čárky pozitivní test, 1 čárka negativní test, žádná čárka vadný test. Důležité je, že už slabá druhá čárka znamená, že test je pozitivní.

Test se stává pozitivním za 14 dní po oplodnění, to znamená, že při zcela pravidelném menstruačním cyklu lze v termínu očekávané menstruace už očekávat slabou pozitivitu testu.

Pro praxi se dá doporučit následující postup: Nedostaví-li se menstruace v očekávaném termínu (podle starých porodníků je to „pravděpodobná známka“ těhotenství), zakoupit v lékárně těhotenský test a udělat ho z první ranní moče. Je-li výsledek negativní, je vhodné test za týden opakovat – ovulace mohla nastat opožděně (kdyby nenastalo otěhotnění, cyklus by byl prodloužený). Měla-li žena jediný pohlavní styk, stačí test provést 14 dní poté. (Dřív to nemá smysl, test by byl ještě negativní.)

Těhotenské testy se dají koupit v lékárně za několik desítek korun. Rozdíly v ceně odrážejí spíše pohodlí při provádění testu než rozdíly v citlivosti nebo spolehlivosti.

Tzv. „nejisté známky“ těhotenství, na které se žen občas ptají (ranní nevolnosti, chuť na nezvyklá jídla, citlivost prsů atd.), s dostupností kvalitních těhotenských testů zcela ztratily význam.

13. Když mám pozitivní těhotenský test, kdy mám jít poprvé na gynekologii?

Těhotenství lze v děloze prokázat ultrazvukem asi v 5. týdnu (gynekologové počítají délku těhotenství od prvního dne menstruace, 5. týden tedy odpovídá 3. týdnu po oplodnění). Toto vyšetření je rozumné provést, zvláště u žen, které mají zvýšené riziko mimoděložního těhotenství (léčily se pro záněty vnitřního pohlavního ústrojí, prodělaly nějakou operaci pánevních orgánů). Lze to pochopitelně provést každé ženě, ale bohužel ne každý gynekolog má v ordinaci ultrazvuk s vaginální sondou.

Asi mezi 6.–7. týdnem těhotenství (opět počítáno od prvního dne poslední menstruace) lze v děloze ultrazvukem prokázat srdeční akci plodu. To ocení především ženy, které v minulosti prodělaly samovolný potrat (velká většina gravidit, kde byla prokázána normální srdeční akce plodu, pokračuje v pořádku dál).

První návštěva gynekologa by rozhodně měla být do konce 12. týdne, lépe do konce 8. týdne. To umožní bez časové tísně naplánovat vyšetření na zjištění rizika některých vrozených vad plodu (především Downovy nemoci), které se dnes dá provést už ve 12.–14. týdnu těhotenství.

To vše platí pro ženu bez potíží. Pokud má žena nějaké problémy (bolesti v podbřišku, krvácení, časté zvracení) a současně pozitivní těhotenský test, je nutné neodkladné gynekologické vyšetření: může jít o příznak i závažných stavů (např. mimoděložního těhotenství).

14. Jak se mám chovat, když jsem otěhotněla?

Nejjednodušší odpověď zní: normálně. Těhotenství je normální stav a nemá-li žena problémy, není obvykle důvod k tomu, aby změnila svůj životní styl (pokud není nějakým způsobem extrémní).

Jistě je na místě omezit škodlivé vlivy z okolí:

Zaměstnání nevadí, pokud v něm žena není vystavena ionizujícímu záření nebo chemikáliím. (Nebo extrémní fyzické námaze apod. Práce zakázané těhotným podrobně popisuje vyhláška č.288/2003 Sb.)

Sportovní aktivity, jsou-li velké, je vhodné postupně utlumovat. Nejvhodnější sporty pro těhotnou jsou plavání a vodní aerobik. Zakázanou (resp. přesněji nebezpečnou) sportovní aktivitou je potápění s kyslíkovou bombou (plod je velmi citlivý na kesonovou nemoc, mnohem citlivější než dospělý organismus).

Pokud žena onemocní jakoukoli akutní nemocí, je třeba lékař informovat, že je těhotná. Nemoci v těhotenství je však nutno léčit – ve velké většině případů je nemoc sama větší nebezpečí pro plod než její léčba. Skutečně rizikových léků je jen málo – to neznamená, že by léky měly být užívány bez rozmyslu. Homeopatika a byliny nejsou v těhotenství vhodné. Homeopatika mají problematický účinek (a jejich vliv na plod nebyl ostatně nikdy seriózně zkoumán), byliny obsahují směs účinných látek, jejichž vliv na plod je ve většině případů zcela neznámý.

Drogy je vhodné omezit. Za maximální tolerované dávky lze snad uznat 6 šálků kávy nebo 2 drinky běžné velikosti nebo 15 cigaret denně – raději na všechno najednou. (Mluvíme o „maximální tolerované dávce“, nikoli o dávce ideální nebo běžné. Drogy je žádoucí omezit co nejvíc, uznáváme, že ne pro každého je to možné.) Z ostatních drog je relativně málo riziková marihuana, vysoké riziko nese kokain a amfetaminy (a také čichání toluenu).

Pohlavní styk v nekomplikovaném těhotenství nevadí. (Jen jako kuriozitu můžeme uvést, že těhotné ženě se nemá foukat do pochvy vzduch, po této ne zcela běžné sexuální technice byla popsána i úmrtí na vzduchovou embolii.)

Cestování do exotických zemí je rozhodně málo vhodné. Jednak, nastane-li problém, je úroveň zdravotnictví v těchto krajích často problematická, jednak se žena může setkat s exotickými infekcemi. Vhodný není ani delší pobyt v nadmořských výškách nad 2000 m. Let letadlem je v těhotenství možný, ale mnohé letecké společnosti těhotné od nějakého stáří těhotenství odmítají.

Je třeba počítat s tím, že už od začátku těhotenství se výrazně (až dvojnásobně) prodlužuje reakční doba. To má důsledek jednak při provozování sportů, které vyžadují rychlou reakci (lyžování, cyklistika), jednak na řízení motorových vozidel. Řízení auta by těhotné měly omezit na minimální nutnost a počítat při tom s prodlouženou reakcí na neočekávané události.

Výživa by měla obsahovat dostatek bílkovin, vitaminů a minerálů. Doporučené dávky v jednotlivých zemích se poměrně výrazně liší a pro běžný život mají malý význam. Rizikové může být vegetariánství nebo dokonce veganství. Zde je doplnění vitaminových přípravků žádoucí.

15. Mohu v těhotenství menstruovat?

Menstruace v přesném slova smyslu je krvácení z pohlavního ústrojí, které nastává za 14 dní po ovulaci (uvolnění vajíčka) a odlučující se děložní sliznice má zcela typickou mikroskopickou strukturu. (Takže – mimochodem – menstruace v přesném slova smyslu nemůže být při užívání antikoncepčních pilulek, kde je ovulace zablokována. Proto se v tomto případě správně mluví o pseudomenstruačním krvácení.)

Menstruace v tomto přesném slova smyslu v těhotenství nastat nemůže, protože v těhotenství neprobíhá ovulace – proto také v již probíhajícím těhotenství nelze otěhotnět znovu.

V těhotenství však z různých důvodů může nastat krvácení. Za menstruaci se nejspíš zamění slabé krvácení při uhnízdění oplodněného vajíčka v děložní sliznici, které není příliš vzácné a časově přibližně odpovídá první vynechané menstruaci.

Objeví-li se krvácení později, může to znamenat někdy i závažný problém a, tak či onak, vždy je žádoucí kontrola gynekologem. Takové krvácení se může objevovat i opakovaně, ale jeho pravidelnost (zde spíše nepravidelnost), intenzita, charakter se zcela liší od normálního menstruačního cyklu. Ženy, které tvrdí, že několik měsíců v těhotenství „normálně menstruovaly“ a proto nepoznaly, že jsou těhotné, nepochybně neříkají pravdu.

Uveďme ještě, že jako v těhotenství vymizí normální menstruace, pokud by došlo k otěhotnění při užívání antikoncepčních pilulek (většinou v důsledku chyb v užívání), stejně vymizí i pseudomenstruační krvácení.

16. Jak se pozná mimoděložní těhotenství?

Mimoděložní těhotenství není vzácná událost, udává se, že asi 1 % všech gravidit je mimoděložních. Ve většině případů je vajíčko uhnízděno ve vejcovodu. Další osud takového těhotenství je různý: může zmizet (zaniknout, vstřebat se), může dojít k tzv. tubárnímu potratu (vypuzení těhotenství z tuby, tj. vejcovodu, do dutiny břišní), může nastat roztržení vejcovodu (nejzávažnější, má charakter náhlé příhody břišní a vyžaduje neodkladnou operaci), velmi vzácně se může i donosit (plod je však asi v polovině případů postižen).

Diagnóza mimoděložního těhotenství může být obtížná i pro gynekologa. Na tuto možnost je třeba myslet, když je pozitivní těhotenský test, ale ultrazvuk neprokáže těhotenství v děloze.

Nepoškozené mimoděložní těhotenství nemá žádné zvláštní příznaky. Tubární potrat nebo roztržení vejcovodu se projevují krvácením z rodidel a bolestmi v podbřišku. Takové příznaky jsou vždy důvodem k neodkladné návštěvě gynekologa.

Léčba mimoděložního těhotenství ve velké většině případů spočívá v chirurgickém odstranění postiženého vejcovodu.

Velmi záludnou komplikací je tzv. heterotopické těhotenství, což jsou dvojčata, z nichž jedno je mimoděložně. Při samovolném otěhotnění naprostá kuriozita. Opatrnosti je však třeba tam, kde po oplodnění ve zkumavce byla do dělohy vnesena dvě embrya, ale v děloze se vyvíjí jen jedno.

17. Dá se něco dělat se zvracením v těhotenství?

Je třeba rozlišovat běžné „ranní blinkání“ (odborně vomitus matutinus) a opakované zvracení během dne (odborně emesis gravidarum).

Ranní blinkání není obvykle provázeno pocitem nevolnosti, je to nevinný příznak, který časem (nejpozději ve 14. týdnu) zmizí. Radí se snídat v posteli a spíše studenou stravu.

Pokud žena zvrací opakovaně během dne, je třeba dbát na dostatečný příjem potravy a hlavně tekutin. Žena nechť jí a pije to, co jí chutná a po čem nezvrací, a nebere ohledy na to, co je „zdravé“. Existují léky, které nevolnost a zvracení tlumí, může je předepsat gynekolog. Nepomohou-li, zvrací-li žena tak, že nemůže jíst nebo dokonce pít a ztrácí na váze, nezbývá než krátkodobý pobyt v nemocnici a léčba infúzemi. I takové zvracení by mělo zmizet nejpozději během 14. týdne.

Objeví-li se zvracení v pozdějším těhotenství, je třeba konzultovat gynekologa. Může to být příznak i závažných komplikací.

18. Začala jsem krvácet, co to znamená?

Na samém začátku těhotenství, asi 10–14 dní po oplodnění, se někdy může objevit slabé zakrvácení, které provází uhnízdění oplodněného vajíčka v děložní sliznici (stane se, že je zaměněno za menstruaci, je však slabší a vypadá jinak než normální menstruace). Toto krvácení nemá žádný význam.

Krvácení v pozdějším těhotenství může mít různé příčiny. Někdy zcela banální – např. krvácení z těhotenských změn děložního čípku. Jindy však může být příznakem hrozícího nebo počínajícího potratu nebo mimoděložního těhotenství. V každém případě je žádoucí, objeví-li se krvácení v těhotenství, navštívit neprodleně lékaře. Je-li krvácení provázeno bolestmi v podbřišku, je to nutností.

Ve druhé polovině těhotenství může být krvácení příznakem dvou závažných komplikací – vcestného lůžka (placenta, která překrývá vnitřní ústí kanálku hrdla děložního, stojí „v cestě“ rodícímu se plodu) nebo předčasného odloučení placenty. I zde je neodkladná návštěva lékaře nutná.

19. Jak často se chodí do poradny? Co tam dělají?

U nekomplikovaného a nerizikového těhotenství se kontroly v poradně doporučují jednou za 4 (resp. za 4–6) týdny až do 36. týdne, poté až do termínu porodu jednou týdně, po termínu 2–3× týdně. Lékař však může doporučit jiné intervaly.

Při každé návštěvě porady se vyšetřuje moč na přítomnost bílkovin a cukrů, změří se krevní tlak a žena se zváží.

Kromě toho se v těhotenství provádí řada dalších vyšetření. Dvakrát se vyšetřuje krevní obraz (počet červených a bílých krvinek a krevních destiček). U všech těhotných se provádí vyšetření důležitých infekcí přenosných na plod (syfilis, AIDS, sérová žloutenka – hepatitis B). Stanovuje se krevní skupina a Rh faktor a případná přítomnost protilátek proti červeným krvinkám. V těhotenství se provádí taky vyšetření hladiny cukru v krvi, jednak na lačno, jednak po požití cukru (tzv. orální glukózo-toleranční test nebo také glykemická křivka). Důvodem je včasné zjištění gestačního diabetu (těhotenské cukrovky).

Během těhotenství se provádějí obvykle tři ultrazvuková vyšetření plodu. Po prvé kolem 10. týdne – zde je hlavním úkolem zjistit počet plodů a upřesnit stáří těhotenství (termín porodu), dnešní pokroky v ultrazvukové diagnostice však umožňují i zjištění některých vrozených vad. Po druhé kolem 20. týdne – zde je hlavním úkolem zjistit, zda u plodu není nějaká vrozená vada. Po třetí kolem 30. týdne – hlavním úkolem je kontrola správného růstu plodu.

Od 38. týdne se obvykle jednou týdně natáčí kardiotokografický záznam, kdy přístroj zaznamenává srdeční frekvenci plodu – z toho se dá usoudit na dobrý stav plodu. (Nejnověji je význam tohoto vyšetření v normálním těhotenství v odborné veřejnosti zpochybňován a jeho případné neprovedení lze stěží pokládat za chybu.)

Kromě toho se v první polovině těhotenství provádí vyšetření, jehož smyslem je zjistit riziko Downovy nemoci a některých dalších vrozených vad. Standardní vyšetření hrazené ze zdravotního pojištění spočívá ve vyšetření krve těhotné v 15.–17. týdnu těhotenství. Dnes nicméně lze podobné vyšetření provést už mezi 12.–14. týdnem. Je to komplikovanější, protože kromě vyšetření krve je nutné ještě ultrazvukové expertní vyšetření, nicméně řada pracovišť toto nabízí, byť obvykle za přímou úhradu. Výsledek je přesnější, a důležité je i to, že je dřív výsledek.

Všechna zde uvedená vyšetření by měla absolvovat každá těhotná, jakkoli je pochopitelně lze odmítnout. Další vyšetření se pak doporučují se speciálních případech.

20. Kdy a proč se provádí odběr plodové vody?

Odběr plodové vody (amniocentéza) se provádí v případech, kdy je zapotřebí získat k vyšetření buňky plodu – v plodové vodě jsou odloupané buňky kůže plodu. Nejčastějším důvodem je zvýšené riziko Downovy nemoci.

V minulosti se odběr plodové vody doporučoval všem ženám starším 35 let – protože s věkem riziko Downovy nemoci plodu stoupá. Všechny metody zmíněné v předchozí otázce byly vyvinuty proto, aby se snížil počet amniocentéz. Protože odběr plodové vody není zcela prost rizika, uvádí se něco méně než 1 % potratů po tomto výkonu. Navzdory tomu je často amniocentéza doporučována a prováděna i při zjištěném nízkém riziku, jaksi „pro jistotu“. To nelze pokládat za optimální postup. Když už chce někdo z tohoto pohledu „jistotu“, lze vyšetřit buňky plodu získané z krve matky. Lékařská věda to dokáže, ve světě je několik laboratoří, které to nabízejí a v ČR jsou ambulance, které s nimi spolupracují. Je to trochu drahý špás (cena v korunách je pěticiferná) a pojišťovna to pochopitelně nehradí, nicméně možné to je.

Amniocentézu lze nahradit odběrem buněk tvořící se placenty (biopsie choria), což se provádí dřív, cca ve 12. týdnu. Je-li z nějakého důvodu nutno získat buňky plodu v pozdějším těhotenství, je to možné odběrem krve přímo z pupečníku, pod kontrolou ultrazvuku.

21. Mohu odběr plodové vody odmítnout?

Odmítnout můžete cokoli, tedy i odběr plodové vody. Pokud je však odůvodněný, je otázka, je-li to rozumné. Většinou vyjde výsledek v pořádku. Pokud snad ne a žena odmítá interrupci, lze doby do porody využít k přípravě na východu postiženého dítěte. Pokud je riziko postižení plodu zvýšené a žena vyšetření odmítne, prožije větší část těhotenství v úzkostech, obvykle zbytečných.

22. Co je to „obrácená pyramida“?

Je to moderní až hypermoderní přístup k péči o těhotnou, zatím oficiálně nezavedený. Zatímco dnes sledujeme těhotné tím pečlivěji, čím je těhotenství starší, při „obrácené pyramidě“ je snaha hned na začátku těhotenství vypočítat z různých laboratorních a ultrazvukových ukazatelů riziko různých těhotenských komplikací (např. předčasného porodu, preeklampsie, poruchy růstu plodu) a dále intenzivně sledovat pouze ženy s vysokým rizikem, pokud možno na specializovaných pracovištích. Celý tento přístup je zatím víceméně ve stadiu úvah a experimentů, ale nedá se vyloučit, že brzy začne pronikat do běžné péče, i když zprvu možná jen jako nadstandardní alternativa.

23. Vyšetřuje se v těhotenství štítná žláza?

Ano, na Slovensku. Slovensko je jediný stát, kde je vyšetření štítné žlázy v těhotenství hrazeno ze zdravotního pojištění. Je pravda, že nerozpoznané nemoci štítné žlázy se mohou v těhotenství projevit s důsledky pro matku a plod a čeští endokrinologové o zařazení tohoto vyšetření do péče o těhotné dlouhodobě a zatím neúspěšně usilují. V ČR (a ve všech ostatních zemích kromě Slovenska) je však toto vyšetření chápáno jako nadstandard. Lze ho provést za přímou úhradu těhotné.

24. Mám užívat těhotenské vitaminy?

Normální česká žena by měla mít dostatek vitaminů a minerálů v normální stravě. Určitým problémem by snad mohl být jód, kterého je v české kotlině obecně málo. Těžko říci, je-li užívání vitaminových přípravků těhotnými jen móda nebo má-li skutečně nějaký význam – vědecky tuto otázku nikdo nezkoumal. Na druhé straně nejsou pravdivé poplašné zprávy, které někdy slýcháme, třeba že užívání vitaminů vede k nadměrné hmotnosti plodu. Pokud žena vitaminy užívá, neměla by překračovat doporučenou dávku (určitě neplatí, že čím více, tím lépe).

Jinak je tomu u vegetariánek nebo dokonce veganek. Zde je užívání vitaminových přípravků v těhotenství žádoucí, ne-li dokonce nutné. Doplnění vitaminů a minerálů je vhodné i u žen „s nikoli ideální životosprávou“ (kouření, alkohol, vysoké dávky kofeinu apod.) a u žen, které čekají dvojčata.

Některé konkrétní vitaminy či minerály jsou doporučovány ve speciálních situacích, např. u žen, které jsou nositelkami mutace genu MTHFR se doporučuje kyselina listová, u žen s „dráždivou dělohou“ hořčík a podobně.

25. Mám užívat kyselinu listovou?

Určitě ano, avšak začínat až po zjištění těhotenství je už pozdě. Měla by se užívat alespoň několik týdnů před otěhotněním (skončí-li žena s užíváním antikoncepce, měla by začít užívat kyselinu listovou). Je prokázán vliv na pokles rizika vzniku rozštěpových vad páteře plodu a patrně i pokles rizika spontánního potratu, zvláště u nositelek mutace MTHFR (většina z nich o tom, že má tuto mutaci, pochopitelně ani neví).

26. Jaké léky mohu užívat v těhotenství?

Odpověď je prostá. Všechny, které doporučí lékař (ať výrobce uvádí v příbalovém letáku cokoli).

K porozumění problematice je třeba trocha historie. Na konci 50. let minulého století přišel na trh přípravek Contergan, který obsahoval novou účinnou látku (thalidomid). Byl to takřka zázračný lék „na všechno“ (při horečkách, virózách, bolestech, nespavosti, dnes se zase používá v léčbě lepry), prakticky bez vedlejších účinků. Ukázalo se však, že pokud ho užívaly těhotné ženy na začátku těhotenství, vysoké procento dětí bylo postiženo různými vrozenými vadami (nejznámější jsou vrozené vady končetin). Do té doby nikoho nenapadlo, že by nějaký lék mohl takto poškozovat vývoj plodu. Až poté to začali vědci zkoumat, a k svému zděšení zjistili, že thalidomid způsobuje vrozené vady jen u člověka a vyšších opic, u jiných zvířat ne. Takže kdyby byl thalidomid objeven až dnes, nejspíš by to dopadlo podobně. Zděšení farmaceutických firem bylo pochopitelné, na příbalové letáky všech léků začaly psát „v těhotenství nevhodný“ nebo „v těhotenství jen s opatrností“ – a tím zase způsobily zděšení mezi těhotnými ženami. Jenomže nemocnou těhotnou je třeba léčit – v drtivé většině případů ohrožuje nemoc plod víc než její léčba.

Americký úřad pro léky (FDA) vytvořil klasifikaci léků rizikových v těhotenství, která byla přijata celosvětově.

Kategorie A: Existují studie, které jednoznačně prokazují, že lék nemá žádný negativní vliv na plod. (To nesplňuje žádný lék, nejvíc se tomu blíží penicilin. Žádný lék to ani v budoucnu splňovat nebude, protože žádná etická komise podobný výzkum na zdravých těhotných neschválí.)

Kategorie B: Nejsou žádné důvody, ani z klinických pozorování, ani z pokusů na zvířatech, k předpokladu, že by lék mohl poškozovat plod. (Sem patří většina léků, ale zde už firmy na příbalových letácích před užíváním v těhotenství obvykle uvádějí, že v těhotenství by se lék užívat raději neměl.)

Kategorie C: Lék může způsobit poškození plodu u zvířat, ale nejsou žádné údaje, které by svědčily pro riziko poškození plodu u člověka. Nebo nejsou žádné poznatky.

Kategorie D: Jsou důvody k předpokladu, že lék by mohl poškozovat lidský plod, není to však prokázáno.

Kategorie X: Je prokázáno, že lék může poškodit lidský plod.

V běžné praxi se používají přípravky ze skupiny B bez obav. Není-li žádný takový, nezbývá než použít léky ze skupiny C, výjimečně dokonce i D nebo X. Je-li to nutné, nelze jinak (v extrémním případě: zemře-li těhotná žena, zemře i plod), plodu je pak nutno věnovat zvýšenou pozornost a o případném poškození plodu aktivně pátrat.

Žena sama by si měla ordinovat léky co nejméně. Při běžných virózách a bolestech je vhodný Paralen. Běžné nosní a oční kapky a běžná kloktadla se obvykle mohou používat bez omezení. Totéž platí pro masti a pro přípravky užívané vaginálně. Byliny a homeopatika v těhotenství rozhodně vhodné nejsou (kategorie FDA je C, u bylin nezřídka i D).

27. Nejsou v těhotenství lepší než umělé léky byliny?

Určitě nejsou. U farmaceutického přípravku s jistotou víme, co obsahuje a v jaké dávce. Většinou i víme, zda je či není nějaké riziko pro plod, a pokud ano, tak jaké.

Byliny, navíc obvykle ve směsích, obsahují desítky biologicky účinných látek nejisté koncentrace, jejichž vliv na plod nebyl většinou nikdy seriózně zkoumán. V odborné literatuře lze dohledat celou řadu prací upozorňujících na možná rizika stovek bylin.

Druhým problémem je, že těhotnou ženu je třeba léčit intenzivně a řádně, aby nemoc odezněla co nejrychleji. U bylin nikdy není řádný léčebný účinek zaručen.

28. Mohou se v těhotenství užívat homeopatika?

K otázce se dá přistoupit z několika stran.

Vliv homeopatik na plod nebyl nikdy zkoumán. Takže, pokud věříme, že homeopatika mohou mít nějaký účinek, tak o účinku na plod nevíme nic. Předpoklad, že nemohou být rizikem, je skutečně jen předpoklad – a je fakt, že s podobnými předpoklady jsme se spálili už víckrát. Výše je uvedena klasifikace rizikovosti léků v těhotenství FDA. Podle toho patří homeopatika do kategorie C – a ta by se měla užívat jen v nouzi a když není nic lepšího.

Na druhé straně homeopatika obsahují tak mizivé množství účinné látky, že vědecká medicína je přesvědčena, že vliv na organismus nemohou mít žádný. Není-li žádný účinek, není žádný účinek ani na plod.

Na třetí straně by ovšem těhotná měla být léčena řádně – v těhotenství není prostor pro experimenty – protože plod může být ohrožen nemocí matky. Nemoc je třeba vyléčit co nejrychleji a co nejspolehlivěji. Což homeopatika zajistit nemohou, a v těhotenství jsou nevhodná už z tohoto důvodu.

29. Mohu se v těhotenství nechat očkovat?

Určitě proti vzteklině, kde se očkuje až po pokousání zvířetem, které vzteklinu přenáší – a neočkuje-li se a pokousaný onemocní, pak zemře.

Světová zdravotnická organizace doporučuje očkování těhotných proti chřipce v době epidemií.

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje očkování proti černému kašli (ani ne tak z obav o těhotnou, jako z obav z nákazy novorozence).

Jinak se těhotné očkují jen ve zcela výjimečných situacích, např. před cestou do exotické ciziny, kterou skutečně nelze odložit ani zrušit. Zde lze poradit konzultaci na oddělení tropické medicíny v nemocnici Na Bulovce. Totéž se týká chemoprofylaxe malárie.

30. Jak moc vadí, když v těhotenství kouřím?

V těhotenství je lépe nekouřit. Nejlépe je s kouřením přestat nebo ho omezit už před otěhotněním (kouření ostatně snižuje plodnost).

Kouření v těhotenství mírně zvyšuje riziko potratu, trochu zkracuje průměrnou délku těhotenství (tedy i zvyšuje riziko předčasného porodu), snižuje průměrnou hmotnost plodu. Nejzávažnějším rizikem kouření v těhotenství – kupodivu málo zmiňovaným – je zvýšený výskyt předčasného odloučení placenty, náhlé příhody, kterou plod obvykle nepřežije a ohrožen je i život matky. Uvádějí se i různé komplikace u dětí, od poruch chování, až k vyššímu výskytu dětských nádorů – tady je ovšem těžké odlišit vliv kouření v těhotenství od faktorů, které působí až po porodu (včetně pobytu v zakouřeném prostředí).

Na druhé straně budiž spravedlivě uvedeno, že u kuřaček je nižší výskyt preeklampsie (komplikace pozdního těhotenství, projevující se vysokým tlakem, otoky, přítomností bílkoviny v moči), nižší výskyt novorozenecké žloutenky a nižší výskyt syndromu dechové tísně novorozence způsobeného nezralými plícemi.

Dohromady je všeobecně přijímáno, že rozhodně lépe je v těhotenství nekouřit. Není-li možno přestat, je třeba kouření alespoň omezit a vyhnout se dalším rizikovým faktorům (např. alkohol, vysoké dávky kofeinu, chybění některých živin apod.).

Nikotinové náplasti se v těhotenství, jako náhrada kouření, používat dají a pokládají se za menší zlo.

31. Vadí v těhotenství marihuana?

Marihuana je v těhotenství poměrně bezpečná droga, pokud je zmiňováno postižení plodu, tak jen při vysokých dávkách. Běžné rekreační kouření marihuany zřejmě nemá na těhotenství vliv. Nepochybně je však žádoucí nekombinovat rizika (kouření tabáku, alkohol apod.).

32. Jak moc vadí v těhotenství sklenička vína?

Jedna sklenička vína nevadí vůbec. Jako všechna jiná potenciální rizika je i alkohol žádoucí omezit, tím spíš, že, na rozdíl např. od kouření, alkohol ve vysokých pravidelných dávkách skutečně vážně a nepochybně poškozuje plod (fetální alkoholový syndrom). Dávka by rozhodně v žádném případě neměla překračovat 100 g čistého alkoholu týdně – to odpovídá asi dvěma sklenkám běžné velikosti denně. Dbát na kvalitní stravu, dostatečný přívod bílkovin, vyhnout se dalším rizikům je pochopitelně žádoucí.

Jednorázová opilost v těhotenství nemá na plod vliv, a rovněž početí v opilosti nijak těhotenství ani plod neohrožuje. Velmi rizikový však pro plod může být porod v opilosti (alkohol přestupuje placentou, ale novorozenec ho neumí rozkládat).

33. Měla bych se v těhotenství vyhýbat nějakým jídlům (např. syrové maso, sýry)?

Těhotná se může stravovat v zásadě stejně jako v době, kdy těhotná nebyla. Syrové maso nicméně není příliš vhodné, může v sobě skrývat např. toxoplazmózu, nemoc, která ohrožuje plod. K vyhýbání se sýrům není důvod.

34. Mohu v těhotenství sportovat?

Pokud jste sportovala před těhotenstvím, můžete pokračovat, ale intenzita by se měla postupně snižovat. Intenzita cvičení se nejlépe určuje podle tepové frekvence. Ta nemá přesáhnout klidovou frekvenci + 60 % rozdílu mezi klidovou a odhadnutou maximální frekvencí, která se vypočítá tak, že se od 220 odečte věk ženy v létech (takže např. třicetiletá těhotná žena, jejíž klidová tepová frekvence je 70/min., by neměla překročit frekvenci 142/min.). Úprava tepu by měla nastat do 15 minut po skončení zátěže. Kromě toho je nutno se vyhnout přehřátí, tělesná teplota by neměla přesáhnout 38 °C.

Ideálním sportem pro těhotnou je plavání, nebo ještě lépe vodní aerobik. Nevhodné jsou sporty náročné na rychlou reakci (ta je v těhotenství prodloužená) a na rovnováhu (v těhotenství se posunuje těžiště). Pochopitelně i sporty s rizikem úrazu.

Sportování samo o sobě má v těhotenství málo příznivých účinků, snad jen výskyt těhotenského diabetu je trochu snížený, a jistě nemůžeme nechat stranou pocit psychické pohody. Začínat se sportováním v těhotenství (ve smyslu „a nyní budu žít zdravě“) je hloupost.

Na druhé straně nadměrné sportování v těhotenství není prosto určitých rizik. Necháme-li stranou riziko úrazu, je nutno počítat se zvýšeným výskytem plodů s nízkou hmotností. Zachytí-li se při ultrazvukovém vyšetření zpomalení růstu plodu, je to naléhavý důvod k přerušení sportovních aktivit.

35. Mohu v těhotenství plavat?

Plavání je pro těhotnou téměř ideální sportovní aktivita, dá se jedině doporučit. Jen při plavání na volných plochách by i dobrá plavkyně měla dbát opatrnosti a plavat raději s doprovodem. V těhotenství vždy může přijít např. nevolnost.

Snad ještě lepší než plavání je vodní aerobik, což je ovšem málo frekventovaná sportovní aktivita.

S plaváním souvisí potápění, což vhodná činnost pro těhotnou není. Potápí-li se se zadrženým dechem, pak se dusí nejen ona, ale i plod. Riskantní je i potápění s kyslíkovou bombou, plod je daleko citlivější na kesonovou nemoc než dospělý člověk.

36. Mohu v těhotenství lyžovat?

Těhotná žena v zásadě může lyžovat, je však zapotřebí, aby si uvědomila několik skutečností.

Předně je její reakční doba prodloužená, je tedy třeba zvýšené opatrnosti a ponechat si větší rezervy hlavně tam, kde musíme počítat s neobratností či nepředvídatelností jiných lyžařů.

Za druhé v těhotenství stoupá hmotnost ženy a mění se těžiště a kromě toho dochází k prosáknutí pánevních vazů a porušení stability pánve. Přinejmenším je zapotřebí znovu seřídit vázání.

Pro těhotnou ženu, která normálně žije v nízké nadmořské výšce (což jsou všechny české ženy) není vhodný dlouhodobý pobyt v nadmořských výškách nad 2000 metrů. Při občasných výletech do těchto poloh je zapotřebí počítat se zvýšenou dehydratací a nutným doplněním tekutin.

Při lyžování na běžkách je zapotřebí nepřekračovat maximální tepovou frekvenci; jak se vypočítává najdete v odpovědi na otázku Mohu v těhotenství sportovat?

Na rozdíl od lyžování není v těhotenství vhodný snowboarding, při kterém je vyšší riziko úrazů (zlomenina pánve je v těhotenství život ohrožující záležitost, zlomená noha sice těhotenství neohrožuje, ale rodit a starat se o novorozence se sádrou není žádné potěšení). Ještě méně vhodné je sáňkování, kde je riziko pádů a úrazů nejvyšší.

37. Mohu v těhotenství jezdit na kole?

Těhotná žena může na kole jezdit, musí si však být vědoma omezení a rizik.

V těhotenství je prodloužená reakční doba, až na dvojnásobek. Je tedy třeba se vyhnout situacím, kde na rychlé reakci může záležet – např. jízdě na frekventované silnici.

V těhotenství stoupá hmotnost a posunuje se těžiště. Vlivem prosáknutí pánevních vazů dochází k porušení stability pánve – s tím mohou souviset poruchy rovnováhy.

Vydá-li se těhotná žena na cyklistický výlet, měla by volit turistické nebo trekingové kolo, dodržovat maximální tepovou frekvenci a vyvarovat se pádů. Zlomenina pánve nebo roztržení dělohy jsou v těhotenství záležitosti ohrožující život nejen plodu, ale i matky.

38. Mohu v těhotenství cvičit jógu?

Tady hodně záleží na konkrétních ásánech. V těhotenství, zvláště v pozdním těhotenství, nejsou vhodné polohy na zádech a polohy, při kterých nastává tlak na dělohu. To jógu dosti omezuje. Byly nicméně vypracovány postupy jógy vhodné pro těhotné a existují i organizované těhotenské kurzy jógy. Těch se zúčastnit lze.

39. Je nějaké nebezpečí, když budu v těhotenství řídit auto?

Bohužel, těhotná žena je nebezpečný řidič. Jednak má prodlouženou reakční dobu (až na dvojnásobek), což je následek hormonálních změn (konkrétně hormonu progesteronu, tvořeného placentou). Jednak těhotná žena má, celkem pochopitelně, jinou dominantu (můžeme-li použít psychologický termín), důležitější než auto je plod, jeho pohyby apod. Už mnoha těhotným ženám se podařilo zrušit vůz svůj i okolních řidičů. Těhotná žena by měla řídit vůz, jen když je to skutečně nutné.

(Jeden z nás posuzoval jako znalec případ, kdy večer a v dešti na nepřehledné křižovatce přehlédl řidič dodávky vůz jedoucí po hlavní silnici, který řídila těhotná žena. Došlo ke kolizi a následně k předčasnému porodu – dítě zemřelo. Viník je jasný, jsme však přesvědčeni, že žena netěhotná by se stačila vyhnout. Ono se to skoro podařilo i těhotné, ovšem jenom „skoro“.)

V pokročilejším těhotenství není zcela bez rizika ani jízda autem v roli spolujezdce. Je třeba, aby těhotná byla připoutána speciálními tříbodovými pásy pro těhotné. Spodní pás musí jít pod dělohou, ramenní pás mezi prsy nad dělohou. Při použití běžných pásů, které jdou přes dělohu, může při nárazu dojít k roztržení dělohy (vyplněné nestlačitelnou plodovou vodou) nebo k předčasnému odloučení placenty. Důsledky jsou pro plod tragické, ale v ohrožení života je i žena. Doporučeníhodné jsou v těhotenství rovněž airbagy.

V každém případě řidič, který veze těhotnou ženu, by měl zachovávat zvýšenou opatrnost.

40. Mohu v těhotenství cestovat?

V zásadě jistě může těhotná žena cestovat. V praxi však cestování omezuje nebo problematizuje řada faktorů zdravotní i „organizační“ povahy.

Těhotná žena by měla absolvovat všechna doporučená vyšetření a kontroly. Některá vyšetření je třeba provést v určitém týdnu těhotenství. Je-li v té době těhotná „vycestovaná“, vyšetření nelze provést.

Je zapotřebí počítat s tím, že počínaje cca 24. týdnem může nastat předčasný porod (do té doby se jedná o potrat – není to úplně přesné, ale pro základní představu to stačí). Porod není obvykle pokládán za akutní příhodu, a to ani, když je předčasný. Velká většina cestovních pojištění porod nezahrnuje (částka, např. při císařském řezu, snadno přesáhne 100 tisíc korun), a už vůbec nezahrnuje péči o nedonošeného novorozence. Úhrada se snadno může vyšplhat na více milionů korun.

Další „organizační“ problém je kvalita dostupné péče. Zdaleka ne všude je zdravotní péče českého standardu bez problémů dosažitelná, což platí i pro řadu členských zemí EU. K tomu ještě přistupuje „stonání v cizím jazyku“; nelze očekávat, že třeba v nemocnicích okresního typu v zemích jižní Evropy mluví všechny sestry anglicky.

Konečně je otázka cesty jako takové. Aerolinie většinou omezují let letadlem těhotným v pokročilé graviditě. Jak cesta letadlem, tak dlouhá cesta autem zvyšují riziko hluboké žilní trombózy (v těhotenství výrazně zvýšené i tak).

Z medicínských aspektů je nutno počítat s možností exotických infekcí, případně s nutností očkování proti těmto infekcím nebo užívání preventivních léků (malárie). Tomu je lépe se vyhnout. Konečně pro těhotné z nížin není vhodný dlouhodobý pobyt ve vysokých nadmořských výškách (nad 2000 m).

Suma sumárum, cestám do zahraničí v těhotenství je většinou lépe se vyhnout. Když to není možné, je třeba včas konzultovat svého gynekologa, případně oddělení tropických nemocí.

41. Mohu v těhotenství létat letadlem?

Většina aerolinií cestování těhotných v pokročilé graviditě omezuje.

Ze zdravotního hlediska dlouhý let turistickou třídou zvyšuje riziko hluboké žilní trombózy, které je u těhotných výrazně zvýšeno i tak. Delší let v těhotenství, nelze-li se mu vyhnout, se doporučuje zajistit léky ze skupiny frakcionovaných heparinů, které riziko trombózy snižují. Recept může napsat gynekolog, nevýhodou je, že to jsou podkožní injekce, které si pak žena chtíc nechtíc musí píchnout sama.

42. Mohu v těhotenství chodit do sauny?

Sauna se v těhotenství nedoporučuje, jako se nedoporučuje žádné přehřátí. V časném těhotenství může být zvýšen výskyt některých vrozených vad, v pozdější graviditě sauna zvyšuje nároky na krevní oběh a může negativně ovlivnit průtok krve placentou.

43. Mohu v těhotenství chodit do solária?

V těhotenství se nedoporučuje přehřátí. V časné graviditě může vysoká teplota dokonce způsobit vznik některých vrozených vad, v pozdním těhotenství zatěžuje krevní oběh. Návštěvy solária nelze těhotným příliš doporučit.

44. Není v těhotenství nebezpečný pohlavní styk?

Obecně platí, že pohlavní styk v těhotenství nebezpečný není. Problémový nebo i zcela nevhodný může být ve speciálních patologických situacích (hrozící předčasný porod, vcestná placenta).

Těhotná žena by se asi neměla do pohlavního styku nutit. Zatímco na začátku těhotenství zájem o sex obvykle spíše stoupá (vlivem překrvení pánve), v pozdní graviditě většinou spíš klesá (důsledek vysoké hladiny hormonu progesteronu, produkovaného placentou). Individuální rozdíly jsou však veliké. Pokud se žena pohlavního styku obává, pokud má při něm nepříjemné pocity (třeba bolestivé kontrakce dělohy spojené s orgasmem) apod. je nejspíš lepší zvolit nonkoitální sexuální techniky, tedy dráždění partnera rukou nebo ústy. Těhotenství se tak může stát příležitostí k zajímavým novým sexuálním zkušenostem.

Pro úplnost dodejme, že v těhotenství by žena neměla experimentovat s novými partnery (a když už, tak s kondomem). Získat v těhotenství nějakou pohlavní infekci může být nebezpečné pro další průběh těhotenství nebo může ohrozit plod.

Na závěr ještě zmiňme kuriozitu. V těhotenství je zakázáno foukat vzduch do pochvy ženy. Může to způsobit smrtelnou vzduchovou embolii.

45. Jsou nějaká zaměstnání zakázaná těhotným ženám? Co když v takovém zaměstnání pracuji?

Práce zakázané všem ženám, těhotným ženám a matkám do konce 9. měsíce po porodu a mladistvým stanovuje vyhláška MZ ČR č. 261/1997 Sb. Vyhláška je značně podrobná (např.: Břemena o hmotnosti 10–15 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut).

Pokud těhotná žena vykonává práci těhotným ženám zakázanou, musí ji zaměstnavatel přeřadit na jinou práci. Pokud tím došlo k poklesu mzdy, má právo na vyrovnávací příspěvek. Není-li to možné, nezbývá než odejít do pracovní neschopnosti.

46. Vadí to, když mám doma kočku?

Kočka může být přenašečem toxoplazmózy, nemoci způsobené prvokem Toxoplasma gondii (kterého mimochodem objevil český lékař Josef Janků). Pokud žena získá infekci v těhotenství, může se prvok dostat i do plodu a poškodit ho nebo vyvolat potrat. Kromě přenosu z kočky se toxoplazmóza dá získat syrovým nebo nedostatečně tepelně zpracovaným masem.

Vyšetření na toxoplazmózu v těhotenství je možné, ale rutinně se neprovádí, může mít smysl u rizikových skupin žen (např. v lokalitách, kde je toxoplazmóza častá). Vyšetřuje hladinu protilátek a – pro laika možná paradoxně – velmi ošemetný je negativní výsledek. Protože ten ukazuje, že žena se s toxoplazmózou nikdy nesetkala a může tedy získat akutní novou infekci. Pokud jsou protilátky přítomny, obvykle to znamená infekci prodělanou v minulosti (lékař to umí odlišit od akutně probíhající infekce), ta plod neohrožuje a před novou infekcí chrání.

Pokud se týká té kočky. Máte-li už dlouho doma pořád tutéž kočku, je nejspíš riziko akutní toxoplazmózy nízké. Pořídit si v těhotenství novou kočku může být ošemetné.

47. Od kdy mám cítit pohyby plodu?

Žena, která je poprvé těhotná, cítí pohyby plodu v průměru od 20. týdne (počítáno od prvního dne poslední menstruace). Žena, která už těhotná byla, si pohybů všimne o dva týdny dřív, v průměru od 18. týdne.

48. Jak často mají být pohyby plodu?

Co plod, to individualita. V odborné literatuře se dá najít údaj, že normální počet pohybů je 4–1200 za 24 hodin – do takto širokého rozmezí se vejde každé těhotenství.

Důležitější než absolutní počet pohybů je náhlá změna – ať už snížení počtu, nebo dokonce úplné vymizení pohybů, ať už nápadný vzestup počtu a intenzity pohybů. Stane-li se to, je neprodlená kontrola lékařem žádoucí.

49. Jak se vyšetřuje, jestli je plod v pořádku?

Plod může „nebýt v pořádku“ z různých příčin a různým způsobem. Moderní porodnictví věnuje plodu velkou pozornost, s jistou nadsázkou se dá říci, že dnešní porodnictví je medicína plodu – hlavním tématem je prevence, diagnostika a léčba plodu.

A) Vrozené vady

Výskyt vrozených vad je dosti vysoký, vyšší než si většina žen myslí, uvádí se, že vrozenou vadou jsou postiženy nejméně 2 % plodů.

Hlavní metodou pro odhalení vrozených vad plodu má vyšetření ultrazvukem. Rozhodující význam zde má vyšetření provádění kolem 20. týdne, kdy jsou struktury plodu nejlépe přehledné, a zjistí-li se vrozená vada, je ještě čas na provedení interrupce.

Ještě před tím se provádí vyšetření, jehož původní smysl byl odhalit plody s Downovou nemocí. To se dá s jistotou zjistit jen vyšetřením buněk plodu, které se nejsnáze získané amniocentézou – odběrem plodové vody. Ovšem odběr plodové vody není zcela prost rizika, uvádí asi necelé 1 % rizika potratu. Už dlouho se proto lékařská věda snaží vytipovat skupinu žen, kde je riziko Downovy nemoci nejvyšší. Zpočátku bylo jediné kritérium věk (po pětatřicítce procento postižených plodů každý rok stoupá) – je však velmi nepřesné. Poté se zavedlo vyšetření hladin tří těhotenských hormonů v 16. týdnu. Z toho lze už poměrně přesně vypočítat riziko, že plod by mohl být postižen. Amniocentéza se pak obvykle doporučuje při riziku 1 : 300 nebo vyšším. Toto vyšetření („tripletest“) zůstává i dnes základní a je bez problémů hrazeno zdravotními pojišťovnami.

Dnes máme další možnosti, které poskytují ještě přesnější odhad rizika. Kombinace hormonálního vyšetření a expertního ultrazvukového vyšetření se provádí už kolem 13. týdne těhotenství, zdravotními pojišťovnami však hrazena není. Kromě toho expertní ultrazvukové vyšetření dokáže odhalit řadu vrozených vad, které se v minulosti zjišťovaly později.

Jak vidět, dnes lékařská věda nabízí možnosti velmi podrobného vyšetřování vrozených vad. Je nicméně třeba si uvědomit, že odhalit všechny vrozené vady není možné – a nejspíš ani nikdy nebude.

Především každé vyšetření vyšetřuje „něco“. Je-li provedena amniocentéza, protože žena se obává Downovy nemoci, výsledek vyloučí, že plod má Downovu nemoc, nevyloučí však jinou vrozenou vadu. Některé metabolické vrozené vady se dají vyloučit pouze speciálně zaměřeným cíleným vyšetřením na tuto vadu, které se – vzhledem k různorodosti a vzácnosti těchto vad – prostě nedá provést všem těhotným.

To jsou limity „přírody“. Jsou pochopitelně i limity přístroje a limity lékaře. Nemohou mít všichni špičkový ultrazvukový přístroj – to je prostě neufinancovatelné. Nemohou být všichni expertními ultrazvukisty. Ti obvykle nedělají nic jiného než ultrazvuková vyšetření a kontrolují podezřelé nálezy u žen z širokého okolí.

A konečně jsou i limity na straně pacientky a plodu. Optimální vyšetření vyžaduje optimální obraz a ten optimální podmínky. Na příklad u obézní těhotné optimální podmínky nejsou nikdy – a rizika špatné interpretace nálezu stoupají.

B) Růst plodu

Kontrola růstu plodu se provádí kolem 32. týdne těhotenství. Zpomalení růstu může ukazovat na možné problémy s funkcí placenty. Urychlení růstu na riziko velkého nebo obrovského plodu. Bohužel, právě u plodů vysokých hmotnostních kategorií je možná chyba ultrazvukového odhadu značná. U pětikilového plodu klidně i víc než 1 kg.

C) Zásobení plodu kyslíkem

Stav plodu je možno sledovat kardiotokografem, přístrojem, který zaznamenává srdeční frekvenci plodu a napětí děložní stěny. Význam tohoto vyšetření je především za porodu, často se však provádí už v posledních dvou týdnech těhotenství. Ve vybraných případech lze v pokročilém těhotenství toto vyšetření rozšířit tím, že se podá v infúzi oxytocin. To vyvolá děložní stahy a může to ukázat, zda má plod dostatečné rezervy pro případ, že by nastal porod. (tzv. zátěžový oxytocinový test.)

50. Co znamenají čísla a zkratky při popisu ultrazvukového vyšetření?

Na začátku těhotenství se obvykle měří temenokostrční délka, označuje se zkratkou CRL. Pokud se objeví AS+ nebo OP+, znamená to přítomnost srdeční akce (ale to se často předpokládá, pokud to uvedeno není, obvykle to neznamená nic).

V pozdějším těhotenství se většinou měří průměr hlavičky (BPP nebo BPD), obvod hlavičky (HC), obvod břicha (AC), délka stehenní kosti (FL). Porodníci si odedávna zvykli přepočítávat zjištěné rozměry na délku těhotenství. Je-li např. u hodnoty BPP uvedeno 19+5, znamená to, že tento rozměr je průměrnou velikostí u plodu starého 19 týdnů + 5 dnů (od prvního dne poslední menstruace). Neznamená to, že plod je starý 19 týdnů + 5 dnů. Může být mladší (pak je rozměr nadprůměrný) nebo starší (pak je rozměr podprůměrný).

51. Kdy mám začít chodit na cvičení pro těhotné?

Kdykoli. Cvičení pro těhotné vzniklo v 50. létech minulého století jako součást a doplněk tzv. porodnické psychoprofylaxe, tj. přípravy těhotných k porodu podle sovětské školy, která vycházela z učení I. P. Pavlova. Cílem bylo podpořit vliv kůry na podkorová centra a naučit těhotné některým technikám, využitelným za porodu a po něm.

Časem se cvičení pro těhotné osamostatnilo a řada institucí nabízí kurzy těhotenského cvičení v různém pojetí, od klasického cvičení pro těhotné, přes plavání až k józe. Faktický význam cvičení je malý, větší smysl má pro udržení psychické pohody, sociální kontakty s jinými těhotnými. Nepochybně jde o vhodnou formu fyzické aktivity v těhotenství.

O tom, že žena chce chodit, případně už chodí, na cvičení pro těhotné, by měl vědět její gynekolog. Jsou některé zdravotní komplikace (vcestné lůžko, hrozící předčasný porod aj.), při kterých cvičení výslovně není vhodné. Rozumná pracoviště provozující cvičení pro těhotné vyžadují souhlas gynekologa. Ten ho většinou bez problémů vydá.

52. Je nutné provádět masáž hráze jako prevenci porodního poranění?

Masáž hráze jistě neuškodí, ale porodnímu poranění zdaleka ne vždy zabrání. „Nutné“ to není.

53. Jaká je náplň předporodní přípravy?

Klasická předporodní příprava zahrnovala šest hodinových besed, během kterých se probíralo těhotenství, porod a šestinedělí péče o kojence. Dnes jsou častější různé modifikace, někdy se předporodní příprava mění jen v informaci o provozu porodnice – i to je užitečné.

Byly vypracovány i různé speciální formy předporodní přípravy, které vycházejí ze speciálních psychoterapeutických technik. Používají se málo, hodily by se pro velmi úzkostné ženy.

Do klasické předporodní přípravy nepatří těhotenské cvičení. Je však vhodným doplňkem a časem se osamostatnilo. Dnes je nezřídka organizováno i bez souvislosti s besedami. Jinou možností je plavání těhotných nebo těhotenská jóga.

54. Musím absolvovat předporodní přípravu?

Určitě nemusíte, není to povinné. Obvykle je to nicméně vhodné. Při nejmenším se žena něco doví o provozu a organizaci péče na porodním sále, většinou se doví víc a má možnost položit dotazy.

Cvičení a plavání má význam spíš jenom psychosociální. Jsou to vhodné aktivity pro ženy, které byly aktivní i před otěhotněním. Začínat sportovat v těhotenství je asi hloupost.

55. Musí předporodní přípravu absolvovat partner, pokud chce být při porodu?

Dnes vyplývá dokonce ze zákona (zák. č. 372/2011 Sb.), že nemusí a porodnice to nemůže vyžadovat. Nicméně je to rozumné a vhodné. Je dobře, když partner ví, jak se má při porodu chovat, co se od něj očekává a co se bude dít. Jinak hrozí, že v dobré víře provede něco, co uvede zdravotnický personál do varu – např. podá panu doktorovi nástroj, který mu spadl na zem, zpátky na sterilní stolek.

56. Může být partner přítomen při císařském řezu?

Záleží na zvyklostech pracoviště, jeho provozním řádu, na tom, je-li císařský řez plánovaný nebo akutní, nakonec někdy na postoji vedoucího služby. „Nárok“ na to není. Operační sál není běžná místnost. Nejenže partnera je třeba obléknout, ale – pokud to není zdravotník – musí na něj někdo dohlížet.

Císařský řez je dosti krvavá a dosti neestetická operace – a z míst, kam může být partner bez nebezpečí postaven, toho stejně moc vidět není. Možná lépe je počkat v předsálí, kam přinesou novorozence.

57. Kdy se pozná, jestli je to holčička nebo chlapeček?

Častá otázka těhotných, i když často spíš než nastávající maminka je zvědavé její okolí a příbuzní.

Pokud se z nějakého důvodu vyšetřují buňky plodu (nejčastěji v souvislosti s odběrem plodové vody – amniocentézou), pak „vedlejším důsledkem“ je zjištění pohlaví plodu. (Pokud ho žena nechce znát, je třeba, aby na to upozornila ještě před sdělením výsledku.)

Většině těhotných se nicméně tato vyšetření neprovádějí. Všechny těhotné však absolvují vyšetření ultrazvukem. Při vyšetření, které se provádí kolem 20. týdne, je obvykle možno pohlaví rozeznat. Expert se špičkovým přístrojem by si s vysokou pravděpodobností mohl tipnout i dřív – ale lépe je nenaléhat. Čím dříve se lékař nutí k vyjádření, o jaké pohlaví se jedná, tím spíš udělá chybu.

V každém případě je doporučeníhodné brát informaci o pohlaví s určitým nadhledem. Nakoupit růžové oblečení pro předpokládanou novorozenou holčičku moc nedoporučujeme.

58. Pořád mám výtok – vadí to?

Je pravda, že poševní sekret je v těhotenství zvýšen a že výtok nemusí být projevem narušeného poševního mikrobiálního prostředí.

Nicméně informace o výtoku je pro gynekologa důležitá a vede k provedení vyšetření, které zjistí, jestli je výtok normální nebo jestli je přítomna nějaká speciální příčina. Některé změny poševního postředí, způsobující výtok, s sebou přinášejí zvýšené riziko předčasného porodu a je zapotřebí je léčit.

59. Co se dá dělat s křečovými žilami v těhotenství?

Těhotná děloha tlačí na pánevní žíly a ztěžuje odtok krve z dolní části těla – takže křečové žíly na dolních končetinách se v těhotenství zhoršují nebo se mohou prvně objevit.

Moc se toho dělat nedá. Jediné, co lze, je nosit podpůrné nebo elastické punčochy. Podpůrné punčochy se dají koupit ve Zdravotnických potřebách bez předpisu, elastické punčochy musí předepsat lékař a přispívá na ně zdravotní pojišťovna. Operovat křečové žíly v těhotenství nelze.

60. Co se dá dělat s hemeroidy v těhotenství?

Hemeroidy jsou vlastně křečové žíly konečníku. V těhotenství se zhoršují, protože těhotná děloha tlačí na pánevní žíly a ztěžuje odtok krve. Pokud v těhotenství způsobují potíže, je možno použít běžné čípky nebo masti. Chirurgické odstranění je možné až po porodu.

61. Trápí mě zácpa, mohu si vzít projímadlo?

Běžná projímadla lze v těhotenství používat bez omezení, jen je třeba nepřekračovat doporučenou dávku.

62. V noci mě trápí křeče v lýtkách, mohu s tím něco dělat?

Někdy pomůže sednout si na posteli a nohy spustit dolů. Jindy pomůže užívání hořčíku.

63. Co mohu užívat, když mě pálí žáha?

Pálení žáhy je v těhotenství častější, protože těhotná žena tlačí na žaludek. Těhotenství nijak nebrání užívání přípravků, které se na pálení žáhy používají. Užívat tedy lze cokoli, co lékař nebo lékárník doporučí.

64. Dá se něco dělat s bolestmi zad?

Podpůrné pásy se dají koupit ve zdravotnických potřebách a některé těhotné si je chválí. Masáže jsou v těhotenství možné, ale maséři těhotné často masírují neradi, z obavy, že by jim mohli ublížit.

65. Mohu nějak předejít vzniku strií?

Strie neboli pajizévky vznikají roztržením hlubších vrstev kůže (škáry). Ve sklonu k vzniku strií jsou velké individuální rozdíly. Vhodné je promašťování kůže v těhotenství, ale nemusí to stačit – v těhotenství dvojčaty se strie obvykle vytvoří, ať se kůže promašťuje jakkoli.

66. Proč se vyšetřuje cukr v krvi?

Vyšetření cukru v krvi, jednak na lačno, jednak po zátěži (vypití sladkého nápoje) – tzv. orální glukózo-toleranční test neboli glykemická křivka – se provádí proto, aby se zjistilo, že těhotná nemá těhotenskou cukrovku (případně i „normální“ cukrovku, dosud nezjištěnou).

V těhotenství dochází k hormonálním změnám, které organismu ztěžují udržení hladiny cukru v krvi, protože působí obráceně než inzulín. Pokud Langerhansovy ostrůvky ve slinivce břišní, které inzulin produkuji, nemají dostatečné rezervy, hladina cukru v krvi stoupá, hlavně po jídle. To právě charakterizuje těhotenskou cukrovku. Ta nemá žádný vliv na matku (kromě toho, že ukazuje na zvýšené riziko vzniku cukrovky v pozdějším životě), ale má vliv na plod. Problém je v tom, že cukr prochází placentou, ale inzulin ne. Plod tedy dostává vyšší přísun cukru, tvoří si vlastní inzulin a jeho pomocí přeměňuje cukr na tuk. Plod je obézní, což může způsobit různé komplikace za porodu, chová se jako nezralý (inzulin zpomaluje zrání plic) a po porodu má sklon k hypoglykemii, tj. poklesu hladiny cukru pod nutnou hodnotu (protože tvoří hodně inzulinu a přísun cukru porodem náhle ustane).

Zjistí-li se těhotenská cukrovka, žena je sledována diabetologem. Obvykle stačí dodržovat dietu, někdy jsou však nutné malé dávky inzulinu.

67. Proč se v těhotenství měří krevní tlak?

Vzestup krevního tlaku je nejdůležitějším příznakem onemocnění druhé poloviny těhotenství, které se nazývá preeklampsie (dříve pozdní gestóza). Onemocnění ohrožuje plod a může ohrozit i život matky. Není-li léčeno, vrcholí záchvatem křečí (eklampsie neboli česky božec).

68. Proč se v poradně vyšetřuje moč?

V moči se může objevit bílkovina. Malé množství bílkoviny v moči je sice normální, ale je-li jí více, je to příznak jednak preeklampsie, závažné komplikace druhé poloviny těhotenství, jednak příznak infekce močových cest – v těhotenství nevzácné.

V moči se může objevit také cukr. I zde může být malém množství normální, ale jinak je to příznak těhotenské cukrovky.

69. Co se v těhotenství vyšetřuje při odběrech krve?

Dvakrát během těhotenství se vyšetřuje krevní obraz (počet červených a bílých krvinek a krevních destiček a množství červeného krevního barviva – hemoglobinu).

Dále se vyšetřuje hladina cukru, krevní skupina a Rh-faktor a tzv. nepravidelné protilátky, tj. protilátky proti červeným krvinkám. Jsou-li přítomny, mohou v některých případech ohrozit plod.

Konečně se vyšetřují hlavní infekce přenosné na plod, tedy syfilis, HIV (AIDS) a hepatitis B (sérová žloutenka).

Zvláštním vyšetřením je pak vyšetření některých těhotenských hormonů, z jehož výsledku se dá odhadnout riziko Downovy nemoci (a některých dalších vzácnějších vrozených vad). Provádí se buď kolem 16. týdne nebo (jinak a lépe, ale bez úhrady pojišťovnou) kolem 12. týdne.

Tato vyšetření by měla absolvovat každá těhotné. Ve speciálních případech je vhodné doplnit vyšetření další.

70. Vadí to, když mám v pochvě streptokoka?

Strepococcus agalactiae je bakterie, kterou lze v pochvě najít často a pokládá se za součást normální poševní flóry. Nezpůsobuje žádné potíže a prakticky ji nelze vyhubit, rozhodně ne trvale. Těhotné nijak nevadí, může však vadit novorozenci, pokud se infikuje během porodu. Tyto infekce mohou být i závažné. Proto se v závěru těhotenství po této bakterii aktivně pátrá. Zjistí-li se, žena se nijak neléčí (stejně ji nelze vyhubit), ale za porodu se dávají antibiotika (dnes obvykle penicilin), která znemožní její přestup na plod.

71. Kdy mám nárok na rizikové těhotenství?

Rizikové těhotenství je starší koncepce. V minulosti byl vytvořen dlouhý seznam „rizikových faktorů“; ženy, u kterých se tyto faktory objevily, měly být sledovány ve speciálních „rizikových poradnách“. Takových faktorů je mnoho a téměř každá žena má alespoň nějaký (namátkou: žena dosud nerodila, věk nad 35 let, cukrovka v rodině, prodělaný potrat nebo interrupce atd.). Významných rizikových faktorů je málo a ne všechny jsou důvodem k pracovní neschopnosti (např. prodělaná zlomenina pánve). Rizikové těhotenství je v tomto pojetí normální těhotenství, je pouze zvýšené riziko pozdějšího vzniku nějaké komplikace. Celkem vzato samo o sobě je málokdy důvodem k pracovní neschopnosti.

Otázka asi spíš měla být: „Kdy mám nárok na pracovní neschopnost?“

Zde nám může být vodítkem doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí, kde se píše, že pracovní neschopnost může lékař vystavit tam, kde „výkon dosavadního zaměstnání ohrožuje ženu nebo plod, a to jak po stránce fyzické, tak po stránce psychické (stresové situace vznikající nejen při výkonu zaměstnání, ale i při přípravě na něj)“. To poskytuje dostatečně široký prostor pro poskytování pracovní neschopnosti, v konkrétním případě však vždy záleží na posouzení gynekologa. Je skutečností, že benevolence různých gynekologů je v tomto ohledu různá, nicméně „nárok“ by těhotná žena asi prokazovala těžko.

Něco jiného než rizikové těhotenství je patologické těhotenství, kde už je přítomna nějaká komplikace. Těmto ženám je obvykle pracovní neschopnost doporučena.

72. Proč musím být pořád doma, když jsem v pracovní neschopnosti pro rizikové těhotenství?

Pořád doma být nemusíte, lékař může povolit vycházky, nejvýše však 4 hodiny denně. Je pravda, že mnoho těhotných žen v pracovní neschopnosti to pociťuje jako příliš málo. Do této problematiky vstoupila dokonce ombudsmanka, které výbor České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP odpověděl, že pokud je v těhotenství klidový domácí režim zbytečný, není důvod, aby žena byla v pracovní neschopnosti – jistou logiku tomu upřít nelze.

73. Kolik kg se má v těhotenství přibrat?

Sečteme-li váhu plodu, placenty, plodové vody, zvětšené dělohy, zvětšených prsů, zvětšeného množství krve, připočteme-li určité zadržení vody, které nastává u všech těhotných, dostaneme asi 12 kg. Uvádí se, že ideální váhový přírůstek je v první třetině gravidity asi 0,5 kg, ve druhé třetině 5,5 kg, ve třetí třetině gravidity 6 kg. To je ovšem jen abstrakce, individuální rozdíly jsou velké. Nicméně pokud žena přibere méně než 12 kg, tak vlastně hubne, což není v těhotenství optimální, snad s výjimkou velmi obézních.

Asi se dá říci, že do 15 kg je váhový přírůstek určitě normální, nad 20 kg určitě normální není – buď jde o přejídání nebo o otoky.

To pochopitelně neplatí pro dvojčata, tady je nutno připočíst ještě asi dalších 5 kg.

74. Jak poznám předčasný porod?

Inu, obtížně. I gynekolog je často v rozpacích. Nicméně pro praxi platí, že důvodem k návštěvě lékaře jsou pravidelné bolesti spojené s tvrdnutím dělohy, nebo takové bolesti, které jsou nápadně častější než dosud (příležitostně se taková bolest může objevit u většiny těhotných). Gynekolog pak posoudí, zda jsou nebo nejsou přítomny další známky hrozícího předčasného porodu (např. změny nálezu na děložním hrdle) a doporučí další postup.

Při pravidelných bolestech je nutno nabádat k opatrnosti. Lepší zbytečná kontrola (i v noci) než pozdní příchod do nemocnice.

Extrémně významným příznakem hrozícího předčasného porodu (a v tomto případě obvykle neodvratného) je odtok plodové vody. Tady je neodkladný příjem do nemocnice většinou nutný.

Příznakem hrozícího předčasného porodu může být také krvácení. Zde platí pravidlo, že každé krvácení v těhotenství, zvláště pak v pozdním těhotenství, je jasným důvodem k neodkladné návštěvě lékaře.

75. Svědí mě celé tělo. Může to něco znamenat?

Tělo může svědit z různých důvodů, i bez souvislosti s těhotenstvím (např. alergie). Existuje i těhotenská svědivá vyrážka (prurigo gestationis). Pro porodníka však jde o závažný příznak z jiného důvodu. Příčinou může být těhotenská hepatopatie, onemocnění jater, které se vyskytuje téměř jen ve druhé polovině těhotenství (velmi vzácně se může objevit i při užívání antikoncepčních pilulek). Ženu nemoc neohrožuje (necháme-li stranou, že není příjemná), po porodu se funkce jater zcela upraví. Nemoc však může ohrozit plod. Proto je nutná léčba a intenzivní sledování vývoje nemoci a stavu plodu, obvykle za hospitalizace.

76. Teče mi mléko z prsů. Znamená to něco?

Pokud se v těhotenství objeví sekrece z prsů (nejde o mléko, spíš o mlezivo, které tvorbě mléka předchází), neznamená to nic. V těhotenství je to běžný jev.

(Sekrece je mléčná nebo čirá a oboustranná. Nápadný jednostranný výtok z bradavky, nebo dokonce výtok krvavý, vyžaduje vyšetření. Nádory prsu se vyskytují i v graviditě.)

77. Je nebezpečné, když mám dvojčata?

Asi těžko použít slovo „nebezpečné“, ale je pravda, že lidský organismus není na dvojčata zařízen. Výskyt nejrůznějších komplikací je zvýšen, je vyšší výskyt předčasného porodu. Jsou i speciální komplikace těhotenství postihující jen dvojčecí gravidity. Těhotenství je třeba věnovat zvýšenou pozornost a obvykle se brzy vystavuje pracovní neschopnost. Většina dvojčecích gravidit nicméně končí úspěšně. (Tím ovšem nekončí starosti, péče o dvojčata je mnohem větší zátěž než o jedno dítě.)

78. Co se pozná na té křivce, kterou se zapisuje srdeční tep?

Toto vyšetření se nazývá kardiotokografie (z řečtiny: kardia – srdce, toké – porod). Křivka ukazuje aktuální srdeční frekvenci plodu (vypočítává se vždy ze tří za sebou jdoucích pulsů), děložní kontrakce a pohyby plodu. Hlavní místo kardiotokografie je ve sledování stavu plodu za porodu. Natáčí se však i v posledních týdnech těhotenství. Normální křivka znamená, že plod je dobrém stavu a má dostatečné rezervy, aby zvládl i zátěž porodem. Až do dalšího vyšetření by se tedy nemělo nic stát (bohužel s výjimkou vzácných nepředvídatelných náhlých příhod, jako je předčasné odloučení placenty nebo utažení uzlu na pupečníku).

POROD

79. Jak dlouho trvá těhotenství?

Těhotenství trvá 40 týdnů počítáno od prvního dne poslední menstruace. 40 týdnů tvoří 10 lunárních měsíců po 28 dnech. A jenom 9 kalendářních měsíců, protože kalendářní měsíc je delší než lunární, kromě února trvá 30–31 dnů. Z toho někdy vzniká nedorozumění, když lékař mluví o lunárním měsíci a žena o měsíci kalendářním.

Prvního dne poslední menstruace těhotenství pochopitelně nebylo počato, oplodnění nastává asi 15 dní před následující menstruací (která ovšem už nepřijde), takže při osmadvacetidenním cyklu někdy 14. den. Od prvního dne se to počítá proto, že první den poslední menstruace žena většinou ví, zatímco datum oplodňující soulože většinou ani vědět nemůže, leda by byla v měsíci jediná. Nicméně ví-li to, je délka těhotenství 38 týdnů od oplodnění – což příležitostně zase může být zdroj nedorozumění.

Dnes to všechno jednak zpřesňuje, jednak komplikuje vyšetření ultrazvukem. To sice umí určit stáří těhotenství, nikoli však úplně přesně. Nejpřesnější je toto vyšetření na začátku, někdy kolem 10. týdne. Podle ultrazvukového vyšetření se stáří těhotenství a termín porodu obvykle upravuje, je-li rozdíl proti výpočtu podle poslední menstruace víc než týden.

Jinak je tomu při oplodnění ve zkumavce. Zde je datum oplodnění přesně známo. Ale aby se to nepletlo, tak podle něj pracoviště asistované reprodukce vypočítá „první den virtuální menstruace“ a podle toho se to počítá dál.

Termín porodu se tradičně vypočítává na 280 dní od prvního dne poslední menstruace (Naegeleho pravidlo). Nicméně medián (střední délka) těhotenství je zřejmě nepatrně vyšší, někdy se udává 283 dní.

Jednou stanovený termín porodu se nemění. Pokud při dalších ultrazvukových vyšetřeních velikost plodu odpovídá jinému stáří gravidity, než by měla, tak je to prostě nadprůměrně velký nebo podprůměrně malý plod. Čím se vyšetření ultrazvukem provádí později, tím je odhad stáří gravidity nepřesnější. Zápisem ultrazvuku jsou někdy ženy zmateny. Ultrazvukový přístroj má program, který podle rozměrů plodu vypočítává, při jakém stáří těhotenství by to byl průměr. Takže napíše-li pak přístroj nebo vyšetřující lékař třeba 31+4, tak to znamená pouze to, že ve 31. týdnu + 4 dny by tato velikost plodu byla průměrná. Ale klidně může jít o starší plod menší velikosti nebo mladší plod, který je větší než průměr.

80. Porodím přesně ve vypočítaný termín porodu?

Asi ne. Ve vypočítaný termín porodí jenom asi 5 % žen. Za porod v termínu se pokládá porod od 14 dnů před termínem do 14 dnů po termínu. Déle než 14 dní po termínu – byl-li na začátku těhotenství správně stanoven – by těhotenství trvat nemělo, protože dosti stoupá riziko komplikací a nitroděložní smrti plodu.

81. Co když neporodím v termínu?

Po termínu stoupá riziko nedostatečnosti placenty a nebezpečí pro plod. Po termínu porodu se proto ženy sledují v kratších intervalech a obvykle přímo v porodnicích, kde budou rodit.

Nejpozději v polovině běžícího 42. týdne (tedy asi 10 dnů po termínu) bývá žena přijata to porodnice a začnou se činit kroky k vyvolání porodu, tak, aby nastal do konce 42. týdne. Konkrétní postup záleží na tom, zda a jak jsou porodní cesty, hlavně děložní čípek, připraveny. Nejsou-li, může vyvolání jejich přípravy a poté děložních stahů trvat i několik dní. Pokud se vyvolání porodu opakovaně nezdaří, doporučuje se obvykle provedení císařského řezu.

O tom, že těhotenství nemá trvat déle než 42 týdnů, panuje v porodnické obci souhlas. Nepanuje však shoda v tom, kdy nejdřív po termínu porodu se začít snažit porod vyvolat. Obojí má své výhody a nevýhody. Vyčkávací postup vychází z toho, že vyvolávané porody obecně často trvají déle, mají víc komplikací, častěji končí operací. Stoupenci aktivního postupu (vyvolat porod hned po termínu) zase zdůrazňují, že čím těhotenství trvá déle, tím je plod větší, a tím porody trvají déle, mají víc komplikací, častěji končí operací. Hodně záleží na zvyklostech pracovišti (velmi zhruba a s mnoha výjimkami: „pražská škola“ je spíše vyčkávací, „brněnská škola“ spíše aktivní).

82. Pozná lékař podle svého vyšetření, kdy budu rodit?

Obecně vzato nepozná. Zkušený porodník by si mohl tipnout, spíš na základě změny nálezu mezi dvěma vyšetřeními než na základě vyšetření jediného, ale právě zkušený porodník se podobnému tipování bude nejspíš bránit a nebude nic slibovat, protože se v životě už ztrapnil, když se jeho předpověď ukázala zcela falešnou.

Jediná pravděpodobná známka blížícího se porodu je ochod hlenové zátky asi 1–2 dny před začátkem porodních kontrakcí. Jistou známkou bezprostředně se blížícího porodu pak je odtok plodové vody (pokud nastane ještě před porodem, což je ovšem méně častá varianta). Zde porod – jde-li o těhotenství v termínu – začne obvykle do 24 hodin, a nezačne-li, vyvolá se.

83. Jak probíhá porod? Jak dlouho trvá?

Porod začíná „pravidelnými děložními stahy, které mají otevírací efekt na děložní hrdlo“ (tak praví oficiální učebnicová definice).

Největší část porodu zahrnuje první doba porodní (doba otevírací), kdy se postupně otevírají porodní cesty. Děložní hrdlo je na začátku porodu buď uzavřené zcela (typicky u žen rodících po prvé) nebo jen asi pro prst prostupné (typicky u vícerodiček). Postupné zkracování a otevírání hrdla se obvykle popisuje v centimentrech a mluví se o „brance“. Branka v průměru 3 cm (nebo pro dva prsty prostupná) je asi v polovině první doby porodní. Od třícentimetrové branky probíhá další uvolňování porodních cest rychleji (aktivní fáze první doby porodní). Když jsou porodní téměř zcela otevřeny, mluví se o tom, že „z branky zbývá lem“. Úplné otevření je 10 cm. Oficiální termín pro úplné otevření je „branka je zaniklá“, ale na porodním sále to nikdo z personálu nepoužije, každý řekne „branka je zašlá“, případně dokonce „je to zašlý“; stane se, že to rodička (nebo manžel) zaslechne a vyděsí se.

První doba porodní trvá více hodin. Ve starých knihách se můžeme dočíst, že „nad rodící ženou nemá dvakrát zapadnout slunce“, tedy že porod nemá trvat déle než 48 hodin. V moderním porodnictví to neplatí. Extrémně dlouhý porod je nejen velkou zátěží pro rodičku, ale i pro plod. Dnešní porodník má k dispozici řadu prostředků, jak trvání porodu zkrátit. Ještě v 80. létech minulého století se psalo, že u prvorodičky trvá první doba porodní v průměru 14–16 hodin. Dnes se už víc než 12 hodin pokládá za protrahovaný porod.

Někdy během první doby porodní odtéká plodová voda (pokud neodtekla už dřív). Dnes je obvyklé, že pokud voda neodtekla ještě při brance 3–4 cm (na začátku aktivní fáze první doby porodní), protrhne se vak blan. Je to banální výkon, zcela nebolestivý pro rodičku i pro plod. Smyslem je zkrátit trvání porodu.

Příležitostně se stane, že plodová voda odteče už před začátkem děložních stahů („předčasný odtok plodové vody“). Zde je nutno, aby žena vyhledala porodnici. Obvykle se vyčkává zhruba 24 hodin na začátek děložní činnosti. Pokud porod nezačne (většinou začne), přistoupí se k vyvolání porodu. Důvodem je, že při dlouhodobém odtoku plodové vody před začátkem porodu stoupá riziko infekce plodu.

Zcela výjimečně, když přijde žena do porodnice pozdě (případně nepřijde vůbec), se naopak může stát, že voda plodová neodteče nikdy, plod se narodí v plodových obalech. Říká se tomu „čepec štěstěny“ a takový člověk má prý po celý život štěstí. (Musí ovšem tuto poněkud ošemetnou situaci přežít, takový novorozenec pochopitelně nemůže dýchat a je třeba plodové obaly okamžitě z jeho obličeje odstranit.)

Úplným zánikem branky končí první doba porodní a začíná druhá doba – doba vypuzovací. Plodu už nic nebrání v tom, aby – tlačen děložními stahy a později břišním lisem (tlačením) rodičky – postupoval porodními cestami. V dnešní době trvá druhá doba porodní málokdy déle než patnáct minut, obvykle se udává, že by neměla trvat déle než dvě hodiny.

Vypuzením plodu ještě porod nekončí. Zbývá ještě porodit placentu. Porodem plodu začíná třetí doba porodní (doba k lůžku – lůžko je starší český termín pro placentu, jinak také koláč). Dnes trvá třetí doba porodní obvykle jen několik minut.

Existuje ještě termín „čtvrtá doba porodní“, čímž se myslí první dvě hodiny po porodu – doba, po kterou by žena ještě měla zůstat pod dohledem porodních asistentek na porodním sále. Správný termín to není, toto období patří už do časného šestinedělí.

84. Dá se průběh porodu nějak urychlit?

Porod by měl probíhat optimální rychlostí, nikoli co největší rychlostí. Postupuje-li porod pomalu, je to obvykle důsledek slabé nebo nekoordinované děložní činnosti. (Druhou možností je nepoměr mezi prostorností pánve a velikostí hlavičky plodu – dnes je tato situace vzácná). Děložní činnost je možno zesílit infúzí obsahující hormon oxytocin. Ten vzniká v mezimozku, je skladován v podvěsku mozkovém s je dostupný v injekční formě.

85. Jak si vybrat porodnici?

Porodnice se v České republice dělí do tří skupin. Kromě „běžných“ porodnic existuje ještě zvláštní síť intermediálních a perinatologických center.

Perinatologická centra (zhruba jedno v kraji, nejsou však v každém kraji, na druhé straně např. v Praze jsou tři) koncentrují závažné komplikace těhotenství ze strany plodu i matky a koncentrují také předčasné porody do 32. týdne těhotenství. Tomu pochopitelně odpovídá přístrojové i personální vybavení, mj. mají vlastní novorozenecké jednotky intenzivní péče.

Intermediární centra koncentrují méně závažné komplikace a předčasné porody po 32. týdnu. I jejich vybavení samozřejmě převyšuje běžnou porodnici.

Běžné porodnice by se měly starat o těhotné a rodičky bez komplikací nebo s málo závažnými komplikacemi a s malým rizikem porodu ohroženého plodu. Kvalitní porodnice by měla mít alespoň 1000 porodů ročně a ve službě by měli být alespoň dva porodníci, z nich alespoň jeden s úplným vzděláním (tj. se specializací z oboru gynekologie a porodnictví).

Má-li porodnice méně než 1000 porodů ročně, klesá výskyt komplikací na tak nízká čísla, že při nejlepší vůli nelze udržet zkušenosti personálu a kvalitu ani porodníků, ani lékařů spolupracujících oborů (neonatolog, anesteziolog, hematolog, chirurg) a riziko nezvládnutí akutní komplikace nutně stoupá. Slouží-li jediný porodník, rozhodně by měl mít specializaci z oboru a i tak je situace dosti riskantní. (Nemůžeme si odpustit poznámku, že místy až zoufalá snaha místních politiků zachovat malé porodnice za každou cenu (doslova) ve skutečnosti zvyšuje riziko pro matky i pro plody.)

Každá, i ta nejmenší porodnice, musí být schopna zahájit císařský řez do 20 minut od rozhodnutí, každá musí být schopna neprodleného provedení extrakční operace (kleště nebo vakuumextraktor), každá musí být vybavena tolika kardiokografy, aby mohla sledovat všechny rodičky současně. Pokud tyto podmínky některá porodnice nesplňuje, je lépe se jí vyhnout.

(Na okraj: Mnohé gynekoložky si vybírají porodnici tak, aby měly záruku, že vždy v každé službě je někdo, kdo dobře umí porodnické kleště.)

86. Jak si mám sestavit porodní plán?

Minimalisticky. Čím bude kratší, tím lépe. Sami si myslíme, že pro většinu žen je nejlepší žádný. Plány jsou hezká věc, ale porody probíhají nepředvídatelně, může se stát cokoli. Čím méně plánování, tím lépe.

Jsou banality, na které není třeba ani plán, které stačí říci (nechci oholit – dnes se to nezdá, ale před 20 léty to byla největší starost feministek ohledně porodu, neboť oholení ochlupení degraduje osobnost ženy). Chci (nechci) po porodu položit dítě na břicho. Chci, aby si manžel mohl přestřihnout pupečník. Pro jen trochu rozumnou porodnici takové věci nejsou problém.

Věci závažnější lze rozdělit do dvou skupin: a) Něco nechci a předem odmítám. b) Něco chci, požaduji, vyžaduji.

a) Něco nechci

To se těžko odmítá předem. (Odmítnout cokoli se obecně může až v okamžiku, kdy je to aktuální a kdy je možno vysvětlit, proč se to „cokoli“ chce udělat. Existuje sice i možnost odmítnout něco předem, je to ovšem právně poněkud komplikované a není možné to řešit až při příjmu do porodnice – dobře to znají Svědci Jehovovi odmítající transfúzi.) Jistě na taková přání lze upozornit, aby se zdravotnický personál snažil se této variantě pokud možno vyhnout.

V praxi se setkáváme s odmítnutím oxytocinu (léku zesilujícího kontrakce). To je možné do určité míry, ale pokud porod dál nepostupuje, dostává se porodník do složité situace. Nicméně zde nikdy není nebezpečí z prodlení a vždy je čas na sepsání a podepsání negativního reversu (tj. odmítnutí).

Pak se setkáváme s odmítnutím kardiotokografie (to je ten přístroj, který pomocí dvou sond na břiše zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní činnost). Neodmítejte to. Napíšeme o tom zvláštní odstavec, na tomto místě jen to, že tíseň plodu (hypoxii, „dušení“ plodu) lze včas zjistit jenom tímto přístrojem. Pouhý poslech srdeční frekvence plodu to nemůže nahradit. Jinak ovšem i toto odmítnutí lze řešit reversem.

Konečně se setkáváme s odmítáním analgezie (nezbolestnění), zvláště epidurální (to je ta injekce do páteřního kanálu). Tu klidně odmítněte – epidurální analgezie je porodníky chápána (a správně) jako silný nadstandard (a ne všechny porodnice jsou schopny ji zajistit) – dnes už se zase rozvířila diskuse, zda má být hrazena ze zdravotního pojištění (sami jsme přesvědčeni, že ano). Kdo ji nechce, rozhodně ji mít nemusí. Je však hloupost odmítat ji předem. Nikdo neví, jak bude porod probíhat, jak budou bolesti silné a jak je bude snášet. Ani žena rodící podruhé to neví (porody se mohou od sebe dost lišit), už vůbec to neví žena vstupující do porodu prvního. Viděli jsme už mnoho žen, které měly v porodním plánu červeně, že epidurální analgezii rozhodně odmítají, a poté o její podání prosily. Působí to pak poněkud trapným dojmem.

b) Něco požaduji

To je komplikovanější. Požadovat se dá ledacos. Porod do vody. Porod ve stoje. Císařský řez. Vyvolání porodu v určitém termínu. Epidurální analgezie. Lotosový porod (bez přestřižení pupečníku, placenta zůstává spojena s novorozencem). Aby u porodu bylo moje starší dítě. Aby byl u porodu můj guru (i s tím jsme se setkali). Pokud se požadavek vymyká běžným zvyklostem, je velmi rozumné a prozíravé konzultovat to ve vybrané porodnici předem. Pokud ta nemůže nebo nechce vyhovět, je nejjednodušší a nejrozumnější zvolit porodnici, která vyhovět může a chce.

Nemůžeme si odpustit poznámku. Jsou těhotné, které uposlechnou špatné rady n některých novinářek a údajných ochránců jejích práv, že rodit způsobem, který si zvolily, je jejich právo a každá porodnice je povinna jim vyhovět a ony si to musí vybojovat. Právně je to možná pravda. Ale rodička a personál by měly mít stejný cíl – úspěšný porod, včetně spokojenosti všech zúčastněných (novorozencem počínaje). Nikoho myslícího nepřekvapí, že když rodička neočekávaně a rezolutně (a v noci) požaduje věci, s kterými personál nemá žádnou zkušenost a kterých se bojí, nemůže to nevést ke konfliktům. Rodička pak sice obvykle dosáhne všeho, co chtěla, ovšem navzdory tomu pochopitelně není spokojená, ba je rozladěná a naštvaná. Ubezpečujeme, že i personál je z této situace rozladěný a naštvaný. Proto naléháme, aby se přání (a zvláště méně obvyklá přání) konzultovala předem a žena případně zvolila k porodu jinou porodnici, která s jejím požadavkem nemá problém.

Poznámka: Mnoho zbytečného papíru se vyplýtvalo na otázku, má-li žen právo na přítomnost jiné osoby u porodu a má-li nemocnice právo na nějaký poplatek. Je to v zákoně o zdravotních službách. Žena na to má právo. V témže zákoně ovšem je, že má právo na přítomnost „osoby“, tedy zjevně nikoli „více osob“. Chce-li tedy žena, aby s ní u porodu bylo více osob (např. manžel a dula), je rozumné, aby tuto možnost probrala s porodnicí, kde chce rodit, předem. Většina porodnic se tak či onak snaží vyhovět.

87. Co si mám s sebou vzít do porodnice?

Co nejméně. Musíte počítat s tím, že se budete přemisťovat mezi porodním předpokojem, porodním sálem, pokojem na oddělení šestinedělí a věci nosit s sebou a uskladňovat je v malém stolku.

A) Co byste měla mít v tašce, když zvoníte na dveře porodního sálu.

Doklady (občasný průkaz, průkazku pojištěnce, oddací list, těhotenskou průkazku, včetně příloh, např. výsledků ultrazvukových vyšetření).

Pokud nejste vdaná a chcete, aby dítě mělo příjmení po otci, musíte mít z matriky souhlasné prohlášení rodičů o otcovství a dohodu o příjmení dítěte.

Některé porodnice vyžadují návštěvu ještě v těhotenství a při té žena dostane hromadu papírů, z nichž některé má podepsat. Je výhodné to mít s sebou – v opačném případě to žena obvykle dostane při příjmu.

Hygienické potřeby (ručník, mýdlo, kartáček a pastu na zuby, krém apod.).

Přezůvky, nejlépe omyvatelné, aby je bylo možno použít do sprchy.

Mobil.

Tašku, ve které partner odveze zpátky domů vaše oblečení (pochopitelně si ho můžete uložit v porodnici, ale netušíte, jaké bude počasí, až vás budou propouštět; je praktičtější, když partner přinese oblečení nové).

B) Věci na oddělení šestinedělí připravte tak, aby je partner dokázal najít a podle potřeby donést.

Kojenecké podprsenky s vložkami do košíčků, nejlépe jednorázovými.

Spodní kalhotky, nejlépe na jedno použití, případně bavlněné. Kalhotky na jedno použití se dají koupit ve zdravotnických nebo mateřských potřebách.

Ponožky (v porodnici, hlavně na chodbách, může být chladno).

Župan. Ale když ho mít nebudete, nic se nestane, dostanete nemocniční.

Noční košile a vložky dostanete na oddělení. Rovněž dítě dostane na oddělení všechno, co potřebuje.

C) Na zvláštní hromádku připravte věci pro dítě na cestu domů.

V létě: zavinovačka, látkové nebo jednorázové pleny a plenkové kalhotky, košilka, dupačky, kabátek nebo mikinka, přízová čepička.

V zimě: Vlněná čepička, vlněný kabátek, deka, pytel.

88. Co se děje s rodičkou v porodnici?

Po příchodu do porodnice musí lékař nebo porodní asistentka udělat několik věcí: sepsat anamnézu, tedy vyptat se rodičky na onemocnění, která prodělala, na předchozí těhotenství, na průběh tohoto těhotenství, na kontrakce, zda jí otekla či neodtekla plodová voda. Současně je třeba rodičku vyšetřit a natočit vstupní kardiotokografický záznam. Kardiotokograf zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní kontrakce.

V rámci toho se stane, že rodička dostane balík papírů, které si má přečíst a podepsat – pokud je už nepřinesla podepsané z domova. Mezi nimi jsou někdy i takové absurdity jako „souhlas s porodem“ (přiznáme se, že nevíme, co by se stalo, kdyby to žena odmítla podepsat – obáváme se, že kontrakce by nepřestaly). Věřte – není to schválnost personálu, ten je z toho otrávený nejméně tak, jako vy – a na rozdíl od vás mu hrozí následky, když to podepsáno nebude. Tyto papíry vymýšlí úředníci a právníci vedení nemocnice, kteří se domnívají, že tak zlepší péči. Když to zrovna nevymýšlí, tak to chodí kontrolovat.

Poté obvykle následuje tzv. „příprava“, tedy klysma a sprcha. Příprava obvykle trvá asi jednu hodinu, poté, je-li už porod v běhu, rodička přichází na porodní sál.

V současném porodnictví by stav plodu za porodu měl být vždy sledován kardiotokografem. Je-li vše v pořádku, stačí záznam přerušovaný, jinak se natáčí během celého porodu (v některých porodnicích se tak sledují všechny porody).

89. Co je to lékařské vedení porodu?

Termín „lékařské vedení porodu“ zavedl mezi válkami prof. Ostrčil. Cílem je optimalizovat průběh porodu. K tomu lze použít léky, které zesilují děložní kontrakce, léky, které tlumí děložní kontrakce, léky, které napomáhají uvolňování porodních cest a konečně porodnickou analgezii, tj. snížení či odstranění porodních bolestí.

90. Mohu odmítnout holení?

Odmítnout lze vše, tedy i holení, a oholení či neoholení pohlavního ústrojí jistě nerozhoduje o životě a smrti. Ovšem oholit alespoň velké stydké pysky je rozumné. I když se neprovede nástřih hráze, je procento poranění vysoké. Ošetřovat ránu v ochlupení není nic příjemného ani snadného – a horší hojení tomu odpovídá.

Před císařským řezem je oholení podbřišku nutné.

(Před ne tak dávnou dobou byla otázka holení prezentována některými feministkami jako zcela zásadní, neboť oholení stydké krajiny podle nich ženu uráží a ponižuje. S časem se změnila i móda, dnes s holením obvykle není problém a mnohé ženy již oholeny přicházejí.)

91. Mohu odmítnout klystýr?

Odmítnout se dá všechno, tedy jistě i klystýr. Je nicméně doporučeníhodné toto odmítnutí zvážit. Jednak vyprázdnění střeva odchází při porodu stolice („Inter faeces et urinam homo nascitur“ – tedy „mezi lejnem a močí se rodí člověk,“ říkali staří porodníci), což ženě často bývá nepříjemné. Kromě toho dnes vysoké procento porodů končí císařským řezem – a pooperační průběh je jistě méně nepříjemný, jsou-li střeva před operací vyprázdněna.

Do jisté míry lze klysma nahradit volně prodejnými přípravky, které si žena může koupit v lékárně.

92. Jaké léky se dávají za porodu? Jsou nutné? Je možné je odmítnout? Je možné je požadovat?

Za porodu se můžete setkat s několika skupinami léků:

a) Uterotonika. Léky, které zvyšují děložní činnost. Používají se tam, kde je děložní činnost nedostatečná a porod postupuje pomalu. Téměř rutinně se používají těsně po porodu plodu – tomu se říká „aktivní vedení třetí doby porodní“, cílem je urychlit odloučení placenty a snížit krevní ztrátu.

b) Tokolytika. Léky, které snižují, případně dočasně blokují děložní činnost. Používají se někdy tam, kde je děložní činnost nadměrná nebo „relativně nadměrná“ (např. u předčasného porodu). Zvláštní, nicméně nevzácnou situací je dočasné potlačení děložních kontrakcí před provedením akutního císařského řezu – smyslem je snížit zátěž plodu, který má problémy.

c) Spasmolytika. Oblíbená porodními asistentkami, které věří, že mohou uvolnit stah porodních cest a napomoci jejich uvolnění. Jejich skutečný význam je poněkud problematický, na druhé straně jistě ničemu neškodí.

d) Analgetika. Léky tlumicí bolest. Jejich efekt je nepochybný, ale zpravidla jen částečný.

e) Antibiotika. Dávají se ve speciálních případech, kdy plod, případně i matka, jsou ohroženi infekcí. Nejčastějším příkladem jsou ženy, v jejichž pochvě byl prokázán Streptococcus agalactie. Zde antibiotika brání vzniku infekce novorozence.

f) Antikoagulancia. Léky, které snižují krevní srážlivost. Ta je v těhotenství zvýšená a ženy kolem porodu jsou víc než jindy ohroženy hlubokou žilní trombózou a embolií. Podávají se všude tam, kde je riziko trombózy zvýšeno, ať již dlouhodobě (nositelky trombofilních mutací), nebo aktuálně (např. velké porodní poranění).

g) Infúze bez dalších účinných látek. V některých porodnicích se používají proto, že během porodu je omezen příjem potravy a nápojů a je třeba udržet vodní hospodaření organismu pokud možno v ideálním stavu. Druhým důvodem je zajištění žilního přístupu, což může být důležité, pokud za porodu nastane nějaká akutní komplikace.

Odmítnout se dá všechno. Antibiotika a tokolytika bychom radili neodmítat – může jít o život plodu nebo novorozence. Uterotonika (obvykle se podává oxytocin), v zásadě odmítnout lze – nicméně při jasně nedostatečné děložní činnosti to má za následek dlouhý porod – a pak je otázka, jak dál (alternativou je už jen císařský řez), stav plodu se postupně může zhoršovat.

Analgetika a spasmolytika se odmítnout dají, podávají se, aby se zlepšil komfort rodičky. Antikoagulancia jsou „jenom“ prevence. Není levná (hradí ji pojišťovna). Buďme za ni rádi. Mateřskou úmrtnost v důsledku embolie jejich zavedení výrazně snížilo.

Snad je vhodné uvést, že odmítnout lze skutečně všechno, tedy i „nezbytné“ léky. V tomto případě lékař ženu poučí a vyžádá si písemné odmítnutí (tzv. negativní revers). V negativním reversu je třeba uvést všechny možné následky – je tedy pravděpodobné, že tam bude i riziko trvalých zdravotních následků a smrti plodu, možná i matky.

93. Mohu požádat o vyvolání porodu?

Principiálně snad ano. Tzv. „programovaný porod“, tj. vyvolání porodu v domluveném termínu, se jako možnost připouští. Většinou však převládají spíše nevýhody. Vyvolávaný porod bývá delší, bolestivější, častěji končí operací, ve srovnání s porodem, který nastal spontánně. Záleží pochopitelně na okolnostech. Jiná je situace po termínu porodu u ženy s připravenými porodními cestami, jiná před termínem s porodními cestami uzavřenými. Tak či onak by důvod měl být závažný (jako příklad se uvádí třeba dostupnost tlumočníka u ženy, která neumí česky).

Jistě lze tuto otázku nastolit v poradně a v konkrétní situaci se poradit. Je dobře si – a nejen v této situaci – uvědomit, že lékař je povinen postupovat „lege artis“ („podle pravidel“, zhruba ve smyslu „správně“). Jakýsi „revers“ typu „chci to na vlastní riziko“ možný není.

94. Mohu odmítnout císařský řez?

Ovšem – vše můžete odmítnout. Když vše, tak i císařský řez, dokonce i tehdy, když je zřejmé, že bez císařského řezu plod zemře.

Pokud se týká plánovaného císařského řezu, lze se svým porodníkem diskutovat, do jaké míry je to nutné a proč, a možná i dojít k jinému řešení.

Pokud se týká akutního císařského řezu, můžeme poradit jediné. Prostě jeho nutnost vezměte na vědomí a dělejte vše, co vám řeknou, jakkoli je pro vás situace stresující a nepříjemná. Proč? Akutní císařský řez za porodu se dělá tam, kde plod je ohrožen na zdraví a na životě. Ohrožení je často velmi akutní, v extrémních (a nijak mimořádných) situacích jde skutečně a bez nadsázky o minuty. Prostě není čas na vysvětlování. Trvá-li na tom žena, je porodník patrně povinen vysvětlovat – prodlení, které to způsobí, může znamenat celoživotní postižení nebo smrt plodu.

95. Mohu požádat o císařský řez?

Napodiv těžká otázka. Dokonce ani právníci specializovaní na zdravotnické právo se neshodují, zda porodník může, nebo zda je dokonce povinen, nebo na druhé straně zda nesmí provést císařský řez, jehož jediným důvodem je přání ženy.

Je to bizarní. Perinatologická centra (pracoviště, která koncentrují rizikové porody) mají podobné složení rodiček. Centrum, jehož pracovníci nejrozhodněji odmítají ve svých slovních vyjádřeních možnost císařského řezu na přání, provádí v praxi tuto operaci téměř dvakrát častěji, než centrum, jehož pracovníci ve svých slovních vyjádřeních možnost císařského řezu na přání obhajují.

Chcete-li požádat o císařský řez – zeptejte se ve své porodnici. V mnohých vám vyhoví. Nevyhoví-li vám, nehádejte se (sami myslíme, že právo je na jejich straně) a jděte tam, kde vám vyhoví.

Na druhé straně si myslíme, že za mnohými přáními rodit císařským řezem jsou obavy ženy, které by byly řešitelné i jiným a jednodušším způsobem.

V odborné veřejnosti se vede diskuse, zda plánovaný císařský řez u prvorodičky má nebo nemá větší rizika pro matku než normální porod; rozhodně nejdou větší o moc. Ale je zcela nepochybné, že v dalším těhotenství a během dalšího porodu nebo dalšího císařského řezu je riziko závažných komplikací zvýšeno ve srovnání s ženou, která předchozí dítě porodila normálně.

Pro mnohé ženy možná překvapivě nemají plánované císařské řezy rádi neonatologové, kteří se starají o novorozence. Jejich adaptace (tedy novorozenců, ne neonatologů) na samostatný život je obtížnější a mají častěji problémy než novorozenci porození normálně. Existuje studie, že riziko úmrti do 21 let je u dětí narozených císařským řezem o 40 % vyšší ve srovnání s dětmi porozenými normálně.

96. Má být u porodu manžel (partner)?

Dnes je to běžné a jistě tomu nic nebrání. Jestli u porodu být „má“ nebo dokonce „musí“, to už je věc k diskusi. V historii lidské kultury je přítomnost otce u porodu neobvyklá, partneři se u porodu začali objevovat až v 70. létech minulého století ve Spojených státech, po deseti létech se tento trend dostal do západní Evropy a za dalších 10 let i k nám.

Asi není moudré, hájit bojovně nějaký postoj. Chtějí-li rodiče, aby byli u porodu oba, nic tomu nebrání. Pokud si to matka nepřeje nebo pokud se na to partner necítí, není na tom nic špatného, a už vůbec to neznamená, že by byli špatný otec nebo špatná matka. Opravdu není třeba se do čehokoli nutit.

97. Mám si vzít k porodu dulu?

Asi všichni nevědí, co je to dula. Tento termín se ujal pro laickou průvodkyni po porodu. Je to tedy žena, která jde s rodičkou do porodnice a během porodu je jí oporou.

Dula není špatný nápad – podle odborné literatury je dula lepší průvodce při porodu než partner. (Nicméně jde o placenou službu. Když už si má žena při porodu platit dulu, stojí za úvahu, jestli si rovnou raději nezaplatit vlastní porodní asistentku – ta ovšem musí být z porodnice, kde žena rodí; z komplikovaných právních důvodů si obvykle nelze přivést asistentku, která není s nemocnicí v nějakém pracovně-právním vztahu – ostatně porodníka taky ne.)

98. Mám si zajistit nějakého vlastního porodníka?

Zvolíte-li si kvalitní porodnici, pak by měla být zajištěna kvalitní péče bez ohledu na to, kdo je právě přítomen. Přítomnost vlastního porodníka má smysl hlavně psychologický.

99. Mohu rodit doma?

Není žádná právní norma, která by ženě zakazovala rodit doma nebo kdekoli jinde.

Je ale pravda, že porod doma je krok zpět, při nejmenším v českém porodnictví. Při porodu se vyskytují, a to bohužel nikoli výjimečně, komplikace, které bezprostředně ohrožují zdraví a život plodu, ba dokonce zdraví a život matky. Tyto komplikace mohou vzniknout zcela náhle i u porodu, kde se nic takového neočekává. V domácnosti je nelze řešit. Transport je vždy komplikovaný, někdy (třeba v ucpané Praze) dokonce problematický – a vždy znamená ztrátu času.

Ve státech, kde jsou porody v domácnosti obvyklejší, se ukazuje, že úmrtnost novorozenců je vyšší než ve srovnatelných státech, kde je porodů v domácnosti málo. Není divu, že i v Holandsku, vzývaném některými aktivistkami jako příklad země s vysokým počtem porodů doma, jich v posledních létech prudce ubývá, ženy odcházejí do porodnic.

Problém ve skutečnosti ani tak nejsou porody doma. Problém jsou porody, které byly plánovány doma, začaly doma, a během porodu nastala komplikace, pro kterou byla žena převážena do nemocnice. Proto srovnání výsledků porodů doma a v nemocnici nevychází pro porody doma o moc hůř – protože právě tato nejrizikovější a nejprůšvihovější skupina se nakonec započítá jako porod v nemocnici.

Je pravda, že ono se doma většinou nic nestane. Ale ta menšina čítá několik procent – a to je hodně.

Na jednom doškolovacím kurzu pro porodní asistentky přednášel profesor Doležal, žijící legenda českého porodnictví, o kterém je víc než 50 let známo, že se v porodnictví hned tak něčeho nebojí. Byl dotázán na porody v domácnosti. Odpověděl: „No… když se někdo nebojí. Já jsem ještě za komunismu byl požádán, abych šel k porodu na jedno arabské velvyslanectví. Nebudu vám říkat, kolik mi nabízeli peněz, ale bylo to moc. Já jsem to odmítl. Já jsem se bál. Když se někdo nebojí…“ (Porodnická část autorské dvojice říká, že se taky bojí.)

100. Co je to „ambulantní porod“?

To znamená, že žena porodí v porodnici a poté (do 24 hodin, ale i dřív) odejde s dítětem domů. Problém tu vůbec není rodička – teď už vlastně nedělka. Není žádný důvod, proč by zdravá nedělka musela být v nemocnici – pokud tu není s kojencem. Problém ambulantního porodu je dítě. Proto o něm víc v kapitole o novorozenci. Pokud by žena chtěla ambulantní porod, je dobře si zjistit konkrétní možnosti a podmínky v dané porodnici předem.

101. Je nebezpečný porod zadečkem?

Je pravda, že porod zadečkem je sice možný, ale nese s sebou vyšší riziko pro plod. Po mnoha diskusích se ustálilo, že riziko není zvýšeno a porod je tedy možný, pokud je váhový odhad u prvorodičky 2500–3500 g, u vícerodičky 2500–3800 g, nejde o polohu nožkami a nejsou přítomny jiné komplikující faktory. Ostatní porody by se měly raději ukončit císařským řezem. Protože technika vedení porodu koncem pánevním (odborný termín pro porod zadečkem) je výrazně složitější než u porodu hlavičkou, uznává se jako další důvod pro císařský řez „malá zkušenost porodníka“. Dnes už je porodníků, kteří mají větší zkušenosti s porodem konce pánevního velmi málo, a brzy nebudou žádní. Máte-li tedy plod v poloze zadečkem (asi 3 %), je téměř jisté, že vám bude doporučen porod císařským řezem. Pokud chcete rodit normálně a splňujete podmínky popsané výše, je asi na místě domluvit se s někým, kdo to ještě umí a k porodu vám přijede.

V poslední době některé porodnice oživily při poloze plodu zadečkem jeho obrat zevními hmaty. Plod se otočí na hlavičku a rodí se pak normálně. Pokud byste měla o tento postup zájem, je třeba si najít porodnici, kde to dělají. Tam vás pak i poučí o tom, jaká je naděje na úspěch a jaká to s sebou nese rizika. (Tato metoda je známa už od 30. let minulého století, občas je oživována, ale nikdy se dlouhodobě neujala. Což nás vede k poněkud skeptickému pohledu, ale zkusit se to jistě dá.)

102. Mohu rodit normálně, i když už jsem měla císařský řez?

Obecně platí, že po jednom císařském řezu může žena rodit normálně. Po dvou císařských řezech se další porod ukončuje opět císařským řezem.

Záleží pochopitelně na důvodu, proč byl minulý císařský řez proveden. Pokud příčinou byla na příklad zlomenina pánve, pak tento důvod zůstává i v dalším těhotenství. Do jisté míry to závisí i na tom, jaký byl průběh operace a hojení.

Ženě, která už rodila císařským řezem a nyní chce opět císařský řez, se však dnes obvykle bez problémů vyhoví.

103. Jak poznám, že porod začíná? Kdy mám jít do porodnice?

Porod začíná „pravidelnými děložními stahy, které mají otevírací efekt na porodní cesty“. Aby se to poznalo, musí být žena vyšetřena a i porodník může být někdy na rozpacích, zda jde už o začátek porodu nebo jen o pravidelné poslíčky.

Důležitější je, kdy má žena jít do porodnice. Je to v těchto případech:

Když odteče plodová voda, i když nemá žádné stahy.

Po 37. týdnu těhotenství, když má děložní kontrakce po 5 minutách po dobu alespoň půl hodiny.

Před 37. týdnem těhotenství kdykoli při nápadném vzestupu děložní aktivity.

Objeví-li se krvácení.

Při nápadném oslabení nebo dokonce vymizení pohybů plodu, a také při nápadném zesílení pohybů plodu.

Při nejasných bolestech břicha – dělohy i mimo dělohu (vpravo dole, v podžebří apod.).

Po dopravní nehodě, pádu, úderu do břicha a podobně, i když se zdá, že neměly žádné následky.

Vždy, když je v rozpacích, zda jít do nemocnice má nebo nemá.

Důvodem není odchod hlenové zátky. To je hlenovitý, někdy nepatrně zakrvavělý výtok, který nastává v průměru asi dva dny před porodem.

Poznámka: Poměrně často ženy telefonují, snaží se popsat své potíže a ptají se, zda mají přijít. Je to zbytečné. Po telefonu si nikdo netroufne těhotné s potížemi říci: „Nechoďte, je to zbytečné.“

104. Mohu si vybrat, v jaké poloze chci rodit?

Čeština používá slovo „porod“ ve dvou různých významech. Jednak pro celý porodní děj, od začátku děložních stahů po porod placenty, jednak pro okamžik vypuzení dítěte.

Pokud se týká první doby porodní, tj. od začátku porodních stahů po úplné otevření porodních cest, tak většina porodnic umožňuje ženě zaujmout víceméně jakoukoli polohu.

Ve druhé době porodní, při vypuzení plodu, je obvyklá poloha na zádech nebo v polosedě. Jiné polohy, snad s výjimkou polohy na boku, jsou v českém porodnictví málo obvyklé. V konkrétní situaci se přání ženy může střetnout s obavami nezkušeného porodníka, z pádu dítěte, z rozsáhlého poranění hráze. Chce-li žena rodit v nějaké méně obvyklé poloze (v dřepu, v kleče), je dobře to s příslušnou porodnicí konzultovat předem, nebo se domluvit s porodníkem, který neobvyklou polohu akceptuje.

105. Mohu rodit ve vodě?

Proti pobytu ve vodě v první době porodní nelze mít větší námitky, jedině snad tu, že je problém s řádným sledováním stavu plodu. Kromě toho zdaleka ne všechny porodnice mají vanu splňující hygienické požadavky.

Vypuzení dítěte přímo do vody – resp. pod vodu, je málo obvyklé a dosti problematické. Riziko pro plod je nepochybně zvýšeno – byla popsána i úmrtí novorozence po vdechnutí vody. A úplně bez problémů to není ani pro matku – před několika léty došlo v Česku k úmrtí matky po porodu ve vaně na infekční komplikace.

Snad stojí za zmínku, že porod do vody pro člověka rozhodně není přirozený, ani pro většinu jiných savců ne. Dokonce i tuleni rodí na souši.

106. Mohu rodit přirozeně? Nechci žádné obtěžování, žádné přístroje, ani žádné léky.

V zásadě jakoukoli léčebně-preventivní péči je možno odmítnout, vyplývá to jak z mezinárodní Úmluvy o lidských právech v biomedicíně, tak z českých zákonů.

Ženy a (častěji) páry, které požadují, aby si jich nikdo nevšímal, pokud samy nezavolají (případně se tomu dokonce aktivně brání) se domnívají, že tento postup je lepší než rodit doma, protože „když se něco stane“, přivolají personál a ten to zachrání. Nu, když se narodí plod mrtvý, tak už s ním nikdo nic nenadělá. Zde bychom se zastali personálu. Situace pro něj je velmi komplikovaná. Neustále musí vysvětlovat, co by bylo správné, sepisovat písemné reversy a nechávat si je podepisovat – případně sepisovat další dokumenty o tom, že rodička se odmítla nechat poučit, odmítla podepsat revers atd. V případě neúspěchu jim pak stejně hrozí stíhání, protože poučili nedostatečně, neúplně atd.

Takové páry se kupodivu vyskytují a porodnice dokonce začínají hledat cesty, jak se před nimi chránit (je to komplikované, ale možné, pomocí provozního řádu).

Tak či onak, nechme problémy porodnice stranou – tento přístup je krajně rizikový především pro plod a pro rodičku. Domnívá-li se ta, že problém pozná včas, zavolá, udělá se císařský řez a všechno dobře dopadne – je to veliký optimismus a nemusí to vyjít.

107. Dají se nějak odstranit porodní bolesti?

V moderním porodnictví se na tuto otázku dá odpovědět kladně. Suverénní metodu je epidurální analgezie. Je to dočasné znecitlivění nervů, které vedou bolestivé podněty z dělohy do mozku. Dá se to provést v páteřním kanále pomocí injekce (někdy si ženy myslí, že injekce se dává do míchy – to je pochopitelně nesmysl). Metoda má téměř stoprocentní efekt a porodní bolesti odstraňuje téměř úplně. Epidurální analgezii musí provést anesteziolog a limitujícím faktorem může být dostupnost anesteziologa. Kromě toho se tato metoda nedá použít u některých problémů se sníženou krevní srážlivostí nebo krátce po podání léků, které krevní srážlivost snižují, a také u některých neurologických onemocnění.

Epidurální analgezie je výborná metoda, jedinou komplikací jsou bolesti hlavy, které se objevují asi u 1 % žen – dnes je však anesteziologové umí řešit.

Nechce-li žena epidurální analgezii nebo není-li ji možné podat, je možné vdechování rajského plynu (oxid dusný, N2O), pokud je tato metoda v konkrétní porodnici zavedena, nebo podání léků tlumících bolest – jejich efekt je však obvykle jen částečný.

Je dobře vědět, že vnímání porodních bolestí je velmi individuální záležitost a rozdíly mezi ženami jsou veliké. Analgezie je vhodná až od určité fáze porodu, podána předčasně může porod zbrzdit. Není třeba, aby žena k analgezii zaujímala vyhraněný nebo dokonce vyhrocený postoj předem. Působí hloupě, když v porodním plánu je napsáno červeně, že žena analgezii odmítá, aby ji pak s prvními silnějšími kontrakcemi požadovala. Rozhodnutí je možno odložit až podle toho, jak bude žena porod prožívat.

108. Jak se provádí umrtvení do páteře? Mohu o něj požádat?

Jde o tzv. epidurální (také někdy peridurální) analgezii. Anestetikum („umrtvující látka“) se podává do páteřního kanálu (nikoli tedy do míchy) k nervům, které vedou bolestivé podněty z dělohy do mozku. Jde vlastně o jeden vpich jehlou do zad, který se provádí v poloze na boku.

Pokud žena uvažuje o peridurální analgezii, je vhodné, aby to zmínila už před porodem. Zdaleka ne všechny porodnice jsou schopny tuto metodu zajistit v kteroukoli denní i noční dobu. S touto výhradou lze obecně říci, že o epidurální analgezii požádat lze, a tam, kde se provádí, s tím obvykle nebude problém. Může se ovšem stát, že anesteziolog je právě vytížen jinou prací.

Poznámka: Dnes jsme svědky toho, že organizované skupiny bojující za „přirozený porod“ hodnotí porodnice mj. podle toho, jak omezují (!) dostupnost epidurální analgezie. Přiznáváme, že tento postoj nám připadá nepochopitelný a podivuhodně masochistický. Je to poprvé v dějinách lidstva, kdy ženy bojují za to, aby nemohly mít odstraněnu porodní bolest. Sami bychom spíše očekávali opak. Hloupé je, že tyto aktivity skutečně dostupnost epidurální analgezie omezují a znemožňují ji tak i ženám, které by ji chtěly.

109. Jak se sleduje, že se během porodu daří plodu dobře?

Dnes obvyklou metodou je sledování plodu kardiotokografem. Tento přístroj zaznamenává aktuální srdeční frekvenci plodu (přístroj ji vypočítává vždy ze tří za sebou jdoucích pulsů) a změny děložního napětí. S kardiotokografií se většina žen seznámí už v poradně, obvykle se natáčí od ukončeného 38. týdne těhotenství. Hodnocení křivky je poměrně komplikované a zde ho není možné podrobněji rozebírat.

Přístroj má dvě sondy; většinou se obě připevňují na břicho ženy popruhy. Sondu, která snímá tepovou frekvenci plodu, lze zavést i na hlavičku plodu, což se dá využít tam, kde břišní sondou se nezíská kvalitní záznam (např. u žen obézních nebo neklidných).

V současném porodnictví by měl být každý porod monitorován alespoň intermitentně, v intervalech cca 2–3 hodiny. Některá pracoviště monitorují všechny ženy po celou dobu porodu a jistě je to žádoucí (ne-li nutné) tam, kde křivka není zcela normální a ukazuje na možné ohrožení plodu.

Kromě kardiotokografie existují ještě dvě další metody, vyžadující zavedení snímače pochvy. Pulsní oxymetrie ukazuje přímo zásobení plodu kyslíkem. ST-analýza využívá počítačového zhodnocení křivky EEG plodu. Tyto přístroje nejsou dostupné zdaleka ve všech porodnicích a jejich význam je ostatně omezený.

V minulosti, kdy ještě kardiotokografie neexistovala, se ozvy plodu sledovaly poslechem. Dnes je to zapotřebí při přestávce mezi dvěma kardiotokografickými záznamy. Sebepečlivější poslech však přístroj nemůže nahradit, protože nemůže zhodnotit důležitý ukazatel – tzv. variabilitu. U normálního plodu (ostatně i u normálního dospělého) se totiž srdeční frekvence neustále trochu mění, plod neustále reaguje na různé podněty. Je-li plod v tísni, tyto změny mizí – to poslechem nelze odhalit.

110. Co to znamená, když na přístroji, který zaznamenává srdeční frekvenci plodu, dochází k zpomalení nebo zrychlení frekvence?

Interpretace křivky záznamu je poměrně složitá – zpomalení a zrychlení může mít různý tvar, různý vztah ke kontrakci a podle toho i různou příčinu a různé riziko. Na křivce se však hodnotí i další ukazatele, často důležitější. Zpomalení se vyskytuje u většiny porodů. Dočasné zrychlení frekvence je častější u klidových záznamů před porodem – a zde obvykle znamená dobrý stav plodu.

111. Co to znamená, když na přístroji, který zaznamenává srdeční frekvenci plodu, srdeční frekvence zmizí úplně?

Nepropadejte panice. Daleko nejčastější příčinou je technická chyba – tep srdce se dostal mimo dosah sondy.

112. Musí se dělat nástřih hráze? Mohu ho odmítnout?

Nástřih hráze (episiotomie) se rozhodně dělat „nemusí“. Celá tisíciletí rodily ženy bez nástřihu. Důvodů k jeho provádění je vícero:

Asi původním je snaha předejít roztržení hráze, které se hůře sešívá a hůře hojí.

Dalším důvodem je zkrácení druhé doby porodní, fáze porodu, která je nejméně příjemná pro ženu a která je největší zátěží pro plod.

V dobách, kdy se nástřihy neprováděly a kdy nebyly šicí materiály ani antibiotika, byla snaha rodit bez jakéhokoli poranění. V jedné české učebnici z první poloviny 19. století se píše „je lépe o několik hodin (!) déle trpěti“.

Dnes je od nástřihů hráze odklon, dokonce to v Česku už prý není nejčastěji prováděná operace (častější je císařský řez). Odmítnout je třeba včas, lze na to upozornit třeba při příjmu nebo na začátku tlačení.

113. Proč asistentky tlačí na břicho? Mohu to odmítnout? Prý je to zakázané.

Zakázané to není, je na to dokonce doporučený postup České gynekologické a porodnické společnosti. Důvody k provedení tlaku na břicho (exprese plodu) se v podstatě shodují s důvody k provedení extrakčních operací (kleště, vakuumextrakce), tedy buď slabé kontrakce, nebo ohrožení plodu. V Česku se extrakčních operací provádí velmi málo ve srovnání s mnohými jinými zeměmi – protože se zde provádějí exprese.

Odmítnout expresi pochopitelně lze (nejlépe už při příjmu do porodnice). Ale je nutné dodat i druhou část: „Odmítám expresi a (pokud by byla zapotřebí) požaduji porod kleštěmi nebo vakuumextrakcí.“ V této fázi porodu už nelze provést císařský řez – a je-li plod v tísni, nějak se ven dostat musí.

114. Proč se dělají kleště? Mohu je odmítnout?

Ve velké většině případů se dělají proto, že plod trpí nedostatkem kyslíku a je akutně ohrožen. Operace se provádí pro záchranu života a zdraví plodu a často při ní jde o minuty. Na dlouhé vysvětlování tu není čas. Kleště lze odmítnout, jako lze odmítnout cokoli – ostatně se nedají provést bez určité spolupráce rodičky – ale v tomto případě to obvykle znamená poškození mozku nebo smrt plodu.

V poměrně malé menšině případů se kleště provádějí tam, kde je prodloužená druhá doba porodní nebo kde rodička nechce či nemůže tlačit. Zde většinou není taková časová tíseň, i když ani tady nejsou časové možnosti neomezené.

Nahradit kleště císařským řezem obvykle nelze. Nejsou to zastupitelné operace. Je-li už hlavička tak hluboko vstouplá do pánve, je císařský řez velmi obtížný a je provázen velkým rizikem pro matku – kromě toho jeho příprava trvá mnohem déle než příprava klešťové operace.

115. Co je to vakuumextrakce? Mohu ji odmítnout?

Vakuumextrakce je vybavení plodu pochvou pomocí jakéhosi zvonu, který se k hlavičce přisaje podtlakem. Důvody k jeho provedení se v podstatě překrývají s důvody k operaci kleštěmi. Vakuumextraktor lze kleštěmi vždy nahradit, ale obráceně kleště nelze vždy nahradit vakuumextraktorem. V ČR pozorujeme, že vakuumextrakce pomalu kleště vytlačuje. Z hlediska plodu je výběr operace většinou lhostejný, hodně záleží na osobní zkušenosti porodníka a na zvyklostech pracoviště.

Pokud se odmítnutí týká, platí totéž, co pro kleště. Jistě to lze, a jistě to znamená přímé ohrožení plodu. Jako kleště, ani vakuumextrakci nelze nahradit císařským řezem.

116. Mohu odmítnout transfúzi krve?

V zásadě jistě ano a je pravda, že jedna či dvě krevní konzervy život nezachrání. Při závažném porodnickém krvácení však krevní ztráta může přesáhnout i deset litrů – nepodávat opakované transfúze tu znamená neodvratnou smrt ženy. Zde pak je sporné, zda takto ohrožená a obvykle již vědomí ztrácející žena může správně zhodnotit situaci – a lékař patrně jejímu zde vyslovenému přání vyhovět nemůže.

Pokud žena skutečně odmítá transfúzi, což se týká v podstatě jen Svědků Jehovových, je zapotřebí učinit příslušné prohlášení předem – musí být notářky ověřeno. Svědci Jehovovi ostatně tento systém dobře znají.

117. Co je to přirostlá placenta? Co se s ní dá dělat?

Situace, kdy se po porodu placenta neodlučuje, není vzácná. Většinou placenta není „přirostlá“, jde jen o poruchu odlučování a placenta se dá poměrně snadno vybavit rukou. Což se také v krátkodobé narkóze provádí. Riziko této poruchy (placenta adhaerens) je minimální.

Skutečně „přirostlá“ placenta (placenta accreta), tedy placenta vrůstající do stěny děložní, je komplikace vzácná a závažná. Obvykle nakonec nezbyde než přistoupit k operačnímu odstranění dělohy.

118. Prý se dá při porodu vykrvácet – je to pravda?

Porodnické krvácení je skutečně nejčastější příčina mateřského úmrtí. Mimo jiné je to proto, že porodnické krvácení je velmi často provázeno poruchou krevní srážlivosti – krev se může stát nesrážlivou. Naštěstí jsou tyto případy vzácné a naštěstí se je většinou nakonec podaří zvládnout.

119. Co mám udělat, když jsem svobodná a chci, aby dítě mělo příjmení po otci?

Předně musíte mít otce. Za otce se pokládá: 1. Manžel. 2. Není-li manžel, tak muž, který byl manželem v době 330 dnů před porodem (z toho mimochodem vyplývá, že pokud takový muž existuje a otcem dítěte je někdo jiný, je nutno se rychle rozvést a znovu rychle vdát). 3. Není-li nikdo takový, je otcem muž, kterého oba rodiče souhlasně určili prohlášením na matrice. 4. Pokud není nikdo takový, stanoví otcovství soud.

To znamená, že ještě v těhotenství je dobře zajít na matriku a tam podepsat souhlasné prohlášení o tom, kdo je otec. Současně podepíšete dohodu o příjmení dítěte. Je rozumné neodkládat to příliš dlouho, porod může nastat předčasně. Řešit právní otázku otcovství až po porodu je jistě možné, ale v té době mají oba rodiče dost i jiných starostí.

120. Kdy se musím rozhodnout o křestním jménu?

Po porodu přijde za maminkou matrikářka, takže je rozumné, mít v době porodu o jménu jasno.

PO PORODU

121. Jak mám ošetřovat šití na hrázi?

Většinou stačí šití udržovat v čistotě, tj. hodně ho mýt, rozhodně několikrát denně. K tomu můžete používat jakékoli mýdlo. V prvních dnech je vhodné šití větrat, nenosit neprodyšné kalhotky.

Pokud dojde k povrchovému rozestupu kůže, radí se sedací koupele odvaru z dubové kůry, jiná opatření většinou nejsou zapotřebí.

122. Kdy po porodu přestanu krvácet?

Během šestinedělí odtékají z pohlavního ústrojí očistky (lochia). Nejdřív je to krev, po několika málo dnech spíš než krev je to krvavý a pak hnědý výtok, který se postupně mění v očistky žluté a bílé. Do konce šestinedělí by očistky měly zmizet.

Pokud se objeví krvácení v pozdější době, když už před tím přestalo, je návštěva gynekologa nutná. Je-li krvácení silné, je nejlepší rovnou návštěva nemocnice.

123. Kdy mě po porodu propustí z nemocnice?

Po nekomplikovaném porodu záleží zcela na novorozenci a ne na vás. Zdravá nedělka může jít domů téměř hned, rozhodně hned následující den. Pediatři však neradi propouštějí novorozence dřív než za 72 hodin po porodu – o tom víc v části věnované dítěti.

Po císařském řezu se – podle zvyklostí porodnice – obvykle propouští 4.–6. den.

124. Mohu odejít z nemocnice dřív, než mě chtějí propustit, například na revers?

Nepochybně ano, a osobně se domníváme, že u zdravé nedělky ani není revers zapotřebí (jinak to může být při komplikacích, např. po operačním porodu, velké krevní ztrátě, infekci apod.)

Ovšem to se týká ženy, která chce odejít bez dítěte. Chce-li odejít s dítětem, je to výrazně komplikovanější – viz kapitola o novorozenci.

125. Co je to poporodní blues?

Poporodní blues je běžná (desítky procent, dokonce až 80 %) reakce ženy na porod. Vyskytuje se ve všech kulturách. Poporodní blues je podobné depresi, ale v popředí je spíš než smutek přecitlivělost a plačtivost. Pláč se často objevuje na slabé a nepřiměřené podněty (dítě špatně pije, manžel přišel pozdě na návštěvu). Poporodní blues se objevuje 2.–7. den po porodu, vrcholí obvykle 4.–5. den. Je to zcela normální jev, nejvýše může být nepoučený partner zaskočen, co se vlastně děje.

126. Co je to poporodní deprese?

Poporodní deprese je deprese, tedy smutek. Může se stát, že v ní přejde poporodní blues. Roli hraje nedostatek spánku, sociální izolace, přetížení péčí o dítě a dalšími povinnostmi. Prevencí je nebrat na sebe v šestinedělí víc povinností než je péče o dítě – a i tu občas alespoň na chvíli předat manželovi. Ženy, které si naplánovaly, že když už budou doma s novorozencem, mohou se postarat i o nemocnou tchýni a dohlédnout na rekonstrukci domu, si o vznik poporodní deprese přímo říkají.

127. Co mám dělat, když nechci kojit?

Otázka je odpovězena v kapitole o výživě kojence. Důležité je to říci včas, nejlépe hned při příjmu na porodní sál.

128. Kdy mohu po porodu začít cvičit a co?

Během šestinedělí se dají provádět speciální cviky pro šestinedělky, ale běžná žena má v té době tolik starostí s dítětem, že na cvičení obvykle nemá ani čas, ani pomyšlení. Koncem šestého týdne se organismus vrací do normálních kolejí a žena může cvičit jak chce a co chce, podle toho, kolik jí na to zbývá času a sil. Pouze je nutné dbát na dobrou podprsenku a vyhnout se sportům s nárazy na prsy. Jen extrémně intenzivní cvičení by mohlo snížit tvorbu mléka.

129. Kdy po porodu začnu menstruovat?

Pokud žena kojí, kojení blokuje funkci vaječníků a tedy i menstruaci. Laktační amenorea (vymizení menstruace při kojení) může trvat až čtyři roky – záleží to na tom, kolikrát denně žena kojí (nikoli na celkové době kojení nebo na množství vytvořeného mléka). Jak počet kojení klesá, pravděpodobnost, že se menstruace objeví, stoupá – jakousi hranicí je v prvním půlroce 6 kojení za 24 hodin. Zprvu bývá menstruace nepravidelná. Pokud to vadí, lze si pomoci buď tím, že žena bude kojit častěji (pak menstruace zmizí) nebo naopak méně často (pak by se měla stát pravidelnou).

Pokud žena nekojí a kojit ani nezačala, první menstruace obvykle nastává za 6–8 týdnů po porodu.

130. Jak dlouho nesmím otěhotnět po porodu císařským řezem?

I když na tuto otázku nejspíš odpoví každý gynekolog jinak, tak vcelku není důvod k nějakým velkým odkladům. Půl roku rozhodně postačí.

131. Jak se mohu chránit před těhotenstvím?

Kojení lze uznat za antikoncepci (ne zcela spolehlivou), pokud žen kojí alespoň každé 4 hodiny (připouští se jedna noční přestávka delší, maximálně 6 hodin), žena nekrvácí, od porodu uplynulo méně než šest měsíců, dítě není přikrmováno.

Kromě kondomu a vaginálních chemických prostředků mohou kojící ženy volit nitroděložní tělíska, ať s mědí, ať hormonální. V prvních šesti měsících se příliš nedoporučují metody kombinované hormonální antikoncepce (běžné pilulky, náplasti, vaginální kroužek), bez problémů se však mohou užívat tzv. minipilulky a také injekční antikoncepci.

V běžné praxi ženy, které brzy plánují další těhotenství nebo se chtějí vrátit k pilulkám, které užívaly, než otěhotněly, volí minipilulky. Ženy, které v brzké době těhotenství neplánují, volí většinou nitroděložní tělísko, rozhodně lépe hormonální.

132. Po porodu mám malý zájem o sex a když už, tak mám při styku bolesti. Dá se s tím něco dělat?

Bolesti při pohlavním styku v poporodním období nejsou vzácné. Hlavní příčinou je nedostatek ženských pohlavních hormonů, kterým trpí poševní sliznice. To také způsobuje problémy se zvlhčením pochvy při souloži. Pomůže vaginální krém obsahující ženské pohlavní hormony (nevstřebávají se a nemají žádný vliv na kojení nebo na kojence).

Snížení zájmu o sex souvisí jednak s hormonálního změnami (vysoká hladina hormonu prolaktinu u kojících žen), jednak prostě s únavou při péči o kojence. Jediné, co se dá poradit, je větší „provozní“ pomoc manžela.

133. Kdy je možno zjistit otcovství?

Otcovství lze určit rozborem kyseliny deoxyribonukleové (DNA), kterou se přenášejí dědičné informace. Je třeba vzorek tkáně (stačí např. vlas) potenciálního otce a dítěte (případně i plodu, stačí vzorek plodové vody nebo pupečníkové krve).

NOVOROZENEC

134. Co se bude dít s miminkem bezprostředně po jeho narození?

Po narození dítěte se nejprve podvazuje pupečník, na přání matky je možné jej nechat dotepat. Při dobré poporodní adaptaci dítěte se může dítě položit matce na břicho nebo se odnese k ošetření na dětském boxu. Je velmi důležité, aby dítě bylo v suché a teplé pleně. Bezprostředně po narození se také hodnotí jeho životní projevy. Poté se dítě zváží, změří a označí jménem a číslem. Pokud probíhá poporodní adaptace bez komplikací, je v této době vhodné přiložit jej k prsu za pomoci porodní asistentky nebo dětské sestry nebo je uloženo do dětské postýlky.

135. Je vždycky u porodu přítomný dětský lékař?

Není to pravidlem ve všech porodnicích, v každém případě je však i u nekomplikovaného porodu přítomen personál školený tak, aby ihned po porodu mohla být v případě potřeby zahájen kvalifikovaná pomoc. U rizikového porodu, jako jsou operační porody (císařský řez), předčasný porod nebo při jiných problémech a komplikacích je dětský lékař přítomen vždy.

136. Mohu si v porodním plánu sepsat i požadavky na péči o dítě?

Pokud žena má nějaká zvláštní přání, která se odlišují od standardních postupů (nekoupat dítě, neměřit dítě, nepodvazovat pupečník – tzv. lotosový porod), je dobré je v porodnici prodiskutovat předem – stejně jako přání týkající se matky. Některá přání nemusí být ani technicky v dané porodnici splnitelná, jiná mohou být v takovém rozporu s běžnou praxí, že jsou pro personál těžko přijatelná. Zde je lepší, než se hádat o svých právech, zvolit jinou porodnici. Jistě je možné tato přání sepsat.

Poznámka: Radíme zde tedy to, co pro matku. Personál je však v právně choulostivější situaci. Zatímco matka může nepochybně odmítnout cokoli, co se týká jí (a plodu, pokud je součástí jejího těla), a je třeba jí vyhovět, pro již narozené dítě to neplatí. Pokud zdravotnický personál dojde k závěru, že požadavek matky by mohl dítě ohrozit, tak jí patrně dokonce ani nesmí vyhovět. V každém případě je to situace složitá a je lépe ji řešit předem – a má-li porodnice obavy, nehádat se a jít tam, kde s daným požadavkem mají větší zkušenosti a neobávají se.

137. Mohu si odnést po porodu placentu domů?

Některé ženy si přejí odnést po porodu domů svoji placentu, případně si z ní připravit čerstvý koktejl pro sebe a partnera nebo si z ní nechat připravit tablety. V zásadě je to možné, ovšem za dodržení hygienických požadavků. Není to tedy automaticky proveditelné ve všech porodnicích – a mnohé budou takovým požadavkem, přijde-li s ním žena neočekávaně, zaskočeny a nedokáží mu vyhovět. Chce-li to žena, je třeba to řešit s příslušnou porodnicí ještě v těhotenství. Standardně se placenta likviduje.

138. Jaké změny probíhají v organismu novorozence po narození?

Podvázáním pupečníku přestává náhle přísun živin a kyslíku. Na tuto situaci je však plod připravený a dochází k celé řadě změn, které jsou shrnuty pod pojem poporodní adaptace.

Dýchaní začíná ve vteřinách po narození a je zabezpečeno více mechanismy, jak dotykovými podněty, tak reflexní aktivací dýchacích center chladem i dalšími. Přestavba oběhu je méně nápadná, o to však důležitější. K přestavbě dýchacího a oběhového systému dochází během minut, regulaci tělesné teploty během hodin, metabolismu během prvních dnů. Postupně začínají pracovat i další systémy. Donošený novorozenec má dostatečné zásoby cukrů ve formě zásobního cukru – glykogenu. Méně zralý je vylučovací systém, proto je nejvhodnější stravou mateřské mléko nebo přípravky umělé výživy určené pro novorozenecký věk, které nezatěžují ledviny. Nejpomaleji dozrává nervová soustava.

139. Jak se posuzuje stav novorozence na porodním sále?

Posuzuje se barva dítěte, dýchání, srdeční akce, svalové napětí a reakce dítěte. Těchto pět projevů se hodnotí 0–2 body za 1 minutu, 5 minut a 10 minut po narození (skóre podle Apgarové, Apgar skóre). V některých porodnicích se kromě toho odebírá malé množství krve z pupečníku k zjištění objektivních ukazatelů stavu novorozence.

140. Co je důležité při ošetřování novorozence na porodním sále?

Po porodu novorozence je podvázán pupečník, kterým bylo dosud dítě zásobováno živinami a kyslíkem. Podvázání se opakovaně kontroluje, aby se včas zjistilo případné sklouznutí. Pak se novorozenec rychle osuší zahřátou plenou, abychom zabránili tepelným ztrátám. Poté se dítě zabalí do nové teplé pleny a je možné ho položit na břicho matky nebo přiložit k prsu.

Do očí se kápne po kapce dezinfekčního roztoku, aby se zabránilo případnému zánětu spojivek – v dobách, kdy se to ještě neprovádělo, to byla nejčastější příčina slepoty. Jmenuje se to crédéisace, podle francouzského porodníka Crédého, který to v 19. století zavedl.

Dítě je třeba označit, zpravidla číslem na jedné ruce a identifikačním štítkem se jménem a datem narození na ruce druhé. Matka dostává na ruku identifikační náramek se svým jménem a stejné číslo jako dítě.

141. Nemůže dojít k záměně dětí?

Záměna dětí je sice noční můra všech porodnic, ale stává se to skutečně naprosto výjimečně – ostatně o tom hned píší novináři na celém světě. Personál činí všechna opatření, dítě je označeno dvěma způsoby (zpravidla na obou rukou), stejné označení má i matka. Zvlášť poté, co se to asi před deseti roky v jedné české porodnici stalo, jsou opatření proti možné záměně až úzkostná.

142. Jak se zajišťuje a ošetřuje pupečník?

Pupečník se podvazuje buď tkalounem nebo prádlovou gumou, která je o něco lepší, protože je pružná. V porodnici je obojí pochopitelně sterilní. Některé porodnice používají speciální svorky, které výborně drží. Obvykle je pupečník zajištěn dvojím podvázáním, aby se zamezilo eventuálnímu krvácení z pupečníku, které by mohlo být pro dítě nebezpečné.

143. Mohou se dělat z pupečníkové krve nějaká vyšetření?

Z pupečníkové krve se vždy povádí vyšetření na syfilis. To přikazuje zákon. U matek s Rh negativním faktorem se z krve stanovuje krevní skupina a Rh faktor dítěte. Z pupečníkové krve lze provést i celou řadu dalších vyšetření, např. při podezření na infekci. Lze ji využít i k léčebným účelům.

144. Co je to banka pupečníkové krve?

Pupečníkovou krev je možné využít i k léčebným účelům, protože obsahuje mnoho imunologicky nezralých buněk, které se mohou uplatnit v léčbě některých nemocí jako je např. leukémie. Odběr se provádí ještě před porodem placenty do speciálních odběrových vaků, které jsou následně uloženy a vyšetřeny v bankách pupečníkové krve.

145. Je nutné kojení hned po narození ještě na porodním sále?

Přiložení dítěte ještě na porodním sále v první půlhodině života je jedním z významných faktorů, které se uplatňují při rozvoji kojení. Není nezbytné, aby dítě sálo, důležitý je kontakt bradavky matky a úst dítěte, které vedou k stimulaci hladin hormonů, odpovědných za tvorbu mléka. Někdy se také provádí tzv. crawling neboli samoplazení, kdy je dítě položeno matce na břicho a samo se postupně dostává k bradavce, kterou saje nebo olizuje. Přikládání k prsu má význam i po císařském řezu. Přikládání dítěte k prsu na operačním sále je ovšem pro zdravotnický personál organizačně poměrně náročné. V některých porodnicích se dítě přikládá ještě v průběhu operace s přístupem od hlavy matky, kdy je dítě v poloze na břiše a nohama vzad, jinde se přikládá v době, kdy je matka převážena z operačního sálu na oddělení.

Otázka nicméně zněla, je-li přiložení dítěte hned po porodu nutné. Nutné asi není, a někdy není ani možné, ať pro zdravotní komplikace na straně matky, tak pro komplikace na straně dítěte. Pokud žena kojit chce, obvykle může bez problémů kojit i tak – a pokud kojit nechce, obáváme se, že přiložení dítěte hned po porodu to nezmění.

146. Jak dlouho zůstává novorozenec po porodu na porodním sále?

To záleží na zvyklostech jednotlivých porodnic. Probíhá-li poporodní adaptace bez problémů a novorozenec si udržuje tělesnou teplotu, umožňuje celá řada porodnic pobyt dítěte na porodním sále společně s matkou po celé dvě hodiny, kdy rodička zůstává pod dohledem porodních asistentek na porodním sále. Stav dítěte kontrolují porodní asistentky, někde dětské sestry. Není to však úplně všeobecný přístup – má-li žena v tomto směru vyhraněné požadavky, i zde platí, že je moudré zeptat se na zvyklosti porodnice předem.

147. Kdy se novorozenec poprvé koupe?

Novorozenec se zpravidla poprvé koupe až několik hodin po narození, kdy si už dobře udržuje tělesnou teplotu a je dobře adaptovaný na nové prostředí. Některé matky odkládají první koupání i několik dní, to nicméně pediatři příliš nedoporučují.

148. Jak se pozná, jestli je novorozenec donošený? Jak se pozná, že je nedonošený?

Dononošený novorozenec se narodí mezi 14 dny před termínem porodu a 14 dny po tremínu porodu. Je růžový, má pevnou pokožku, nehty přesahují konečky prstů, má dobře vytvořené prsní bradavky a dvorce, u chlapečků jsou varlata zpravidla sestouplá v šourku, u holčiček velké stydké pysky překrývají malé.

Nedonošený novorozenec má kromě nižší váhy a „výšky“ jemnou tenkou červenou pokožku, malou nebo žádnou vrstvu podkožního tuku, úpon pupku posunutý níže, nemá dostatečně vyvinuté chrupavky v ušních boltcích, prsní žlázy jsou nehmatné, bradavky málo pigmentované, nehty nedorostlé.

149. Jaké problémy může mít nedonošený novorozenec?

Obecně může mít nedonošený novorozenec problémy způsobené nezralostí všech nebo některého z tělesných systémů nebo problémy spojené s předčasným porodem, jako je např. infekce matky.

150. Jaké problémy po narození může mít donošený novorozenec?

Také donošený novorozenec může mít po narození problémy. Některé mohou souviset s poruchami poporodní adaptace, s infekcí matky ovlivňující plod, s vrozenými vadami apod. U řady dětí se po narození rozvíjí novorozenecká žloutenka. Nezávažná žloutenka se u novorozenců vyskytuje běžně, může však mít i některé závažnější příčiny, na které je třeba myslet, včas tyto příčiny zjistit a podle toho je léčit.

151. Proč mají někteří novorozenci po narození krásnou čistou pokožku, jiní jsou obalení mázkem a někteří mají kůži přesušenou?

Novorozenec v plodové vodě je obalen mázkem, jehož základem je maz s obsahem vody a odloupaných epitelií. Ke konci těhotenství se mázek postupně vstřebává, a proto děti narozené po očekávaném termínu porodu mají kůži suchou, zejména na rukou a nohou, připomínající „ruce pradleny“. U těchto dětí se doporučuje kůži promašťovat, buď rostlinnými oleji, nejlépe bez přísad, speciálními mastmi nebo lze přidávat do koupele olejové přísady vhodné pro novorozenecky věk.

152. Mohu odejít domů rovnou z porodního sálu ve formě tzv. ambulantního porodu?

Ambulantní porod je odchod z porodnice v prvních 24 hodinách po porodu. V současné době je u dítěte, které je donošené a v dobrém zdravotním stavu odchod domů možný již z porodního sálu. Takto časný odchod nicméně pro dítě představuje značná rizika. Především není rozvinuto kojení a tím není zabezpečena výživa dítěte. Při nedostatečném rozvoji kojení tak může v domácím prostředí dojít k dehydrataci dítěte. V prvních dnech po porodu se také rozvíjí u většiny dětí novorozenecká žloutenka, jejíž tíže se nedá hned po porodu odhadnout a v dalších dnech pak může dítě ohrozit – závažná žloutenka může nevratně poškodit mozek dítěte. Dítěti dále hrozí projevy některé závažné vrozené vady, nejčastěji srdeční nebo projevy nepoznané vrozené celkové infekce. Ze všech těchto důvodů se doporučuje pobyt v porodnici alespoň 72 hodin, dle potřeby i déle. Samozřejmě, že – alespoň teoreticky – je možno kvalitní péči pediatrem zajistit i doma. Je to pochopitelně organizačně komplikovanější a vyžaduje to schopného a obětavého pediatra se zkušeností s novorozenci.

153. Co se dělá s novorozencem hned po porodu?

Po ošetření novorozence na porodním sále je podle zvyklostí porodnice dítě bud uloženo do postýlky v blízkosti matky a zůstává společně s ní na porodním sále po dobu 2 hodin nebo je odneseno na novorozenecké oddělení. V této době porodní asistentky a dětské sestry sledují jeho porodní adaptaci. Všímají si všech jeho projevů a v případě jakýchkoliv odchylek volají dětského lékaře.

154. Jak probíhá první den života novorozence? Jak probíhá první prohlídka novorozence?

V prvních hodinách a dnech života probíhá u novorozence celá řada změn, kterými se novorozenec adaptuje na zevní prostředí. Po dosažení stabilní teploty, obvykle za 2–3 hodiny po narození, se novorozenec zpravidla poprvé koupe. Kůže je pečlivě očištěna od mázku a krve a ošetřena dětským olejem. Následuje podrobná prohlídka novorozence dětským lékařem.

155. Může dojít u novorozence k nějakému porodnímu poranění?

K porodnímu poranění během cesty porodním kanálem dojít může.

Poměrně častý je tzv. porodní nádor. Nejde o žádný nádor v přesném slova smyslu, je to otok měkkých tkání hlavičky, který obvykle ustoupí během 1–2 dnů po porodu.

Někdy se stane, že dojde k výronu krve pod vazivovou blánu, pokrývající lební kosti. Tento výron je ohraničený lebními švy a připomíná bouli. Obvykle trvá týdny, než se vstřebá. Novorozence však nijak neohrožuje.

Při porodu může dojít i ke zlomení klíční kosti, zejména u větších dětí. Ne vždy se pozná ihned po narození, častěji až v následujících dnech, kdy se klíční kost začne hojit a objeví se vazivový svalek v místě zlomeniny. Tato zlomenina však nepředstavuje pro novorozence žádné riziko, zhojí se sama a ve správném postavení.

Při císařském řezu se nedá vyloučit drobná řezná ranka – vzhledem k těsné blízkosti děložní stěny a novorozence.

Jsou i závažnější novorozenecká poranění, dnes se však vyskytují zcela výjimečně. Jistou výjimkou může být vzácné poranění pažních nervových pletení, jehož výskyt neklesá. Je častým předmětem soudních žalob, současné výzkumy však dosti přesvědčivě ukazují, že porodníci za ně nemohou, že jeho příčinou je porodní mechanismus sám o sobě.

156. Proč je důležité sledovat močení a odchod smolky novorozence?

Nepřítomnost močení nebo smolky může být projevem vrozené vady spojené s neprůchodností v močovém nebo trávicím ústrojí. Proto se odchod první moče i smolky sleduje a pečlivě zaznamenává do dokumentace dítěte.

157. Jakou má novorozenec stolici?

U novorozence nejprve odchází ze střeva tzv. smolka. Má hodně hustou dehtovitou konzistenci a tmavou barvu a obsahuje odloupané střevní epitelie a žlučová barviva, která jí dávají velmi tmavé zbarvení. Smolka je po porodu sterilní, střevo se však během několika hodin osidluje bakteriemi. U 90 % novorozenců odchází smolka v průběhu prvních 24 hodin, normální je odchod do 2.–3. dne. Barva stolice se pak postupně mění na žlutou až žlutozelenou s řidší konzistencí. Stolice kojeného dítěte bývá výstižně přirovnávána k míchaným vajíčkům, uměle živené děti mívají stolici formovanější. Počet stolic u plně kojeného dítěte může kolísat v širokém rozmezí, kdy počet stolic může odpovídat počtu kojení vzhledem k lehce projímavému účinku mléčného cukru v mateřském mléce, až k tomu, kdy kojený novorozenec má stolici jednou za několik dní.

158. Jakou moč má novorozenec?

První moč se objevuje u 90 % novorozenců během prvních 48 hodin života. V prvních dnech života močí novorozenec méně vzhledem k tomu, že v této době ubývá zdravý novorozenec na váze. Moč je proto tmavší, někdy se mohou na pleně objevit rezavohnědé flíčky, připomínající krev. Jedná se však o vysrážené soli kyseliny močové v zahuštěné moči, zvané uráty. V okamžiku, kdy dítě začíná přibírat na váze, se množství moči zvyšuje. Plně kojený novorozenec má mít alespoň 6–8 pomočených plen denně. Je to známka dobrého příjmu potravy.

159. Jak se mění váha novorozence?

U každého novorozence se po porodu snižuje jeho váha. Obvyklý váhový úbytek je u donošeného novorozence kolem 10 % jeho porodní váhy, u nedonošeného může dosáhnout až 15 %. Ubývání na váze se zastavuje v průměru kolem 3.–5. dne po narození, od toho je však mnoho odchylek, které musí posoudit lékař při pravidelných vizitách. Porodní váhy má zdravý novorozenec dosáhnout do 21. dne svého života, mnozí novorozenci ji však dosahují podstatně dříve.

160. Kdy se vytvoří mléko?

Tvorba mléka je zajištěna již od třetí třetiny těhotenství, ženské pohlavní hormony (estrogeny) tvořené placentou, však spuštění mléka blokují; u některých žen však může mléko již před porodem odkapávat. Po porodu hladina estrogenů během 2–3 dnů a v důsledku tvorba mléka stoupá. Pokud dítě dobře saje, může být během 3 dnů plně kojeno.

161. Jakou má mít mateřské mléko barvu? Je složení mateřského mléka stálé?

Barva mateřského mléka se postupně po porodu mění, tak jako se mění jeho složení. Může mít barvu bílou, běložlutou až nahnědlou nebo našedlou. Na barvě mateřského mléka však nezáleží. Mnohem důležitější je, že se postupně mění složení mateřského mléka podle potřeb dítěte. To je významné zejména u matek nedonošených dětí. Pokud jsou tyto děti krmeny mlékem vlastní matky, má pro ně toto mléko výhodnější složení než mléko matek dětí donošených. Obsahuje více bílkovin a minerálů, tuků a protilátek.

162. Jaká vyšetření probíhají u novorozence v porodnici?

V porodnici se u každého novorozence vyšetřuje funkce štítné žlázy, dále fenylketonurie, což je vrozená porucha látková přeměny a některá další onemocnění. Vesměs jde o nemoci, které se při včasném záchytu dají dobře léčit. Pokud se už objeví příznaky, je diagnóza pozdní a onemocnění má pro dítě trvalé následky. Tato vyšetření jsou (alespoň v běžném slova smyslu) povinná, provádějí se z krve – stačí několik kapek, které se odebírají z patičky na speciální papírky dodané laboratoří. Výsledek je k dispozici během několika dní. Rodičům se hlásí výsledek jen v případě, že je pozitivní nebo „podezřelý“, vyžadující další vyšetření. Důležité je i správné načasování odběru – mezi 48.–72. hodinou života. Dřív není výsledek spolehlivý, později už hrozí opoždění diagnózy. U dětí s porodní váhou pod 1500 g a v některých dalších případech se vyšetření opakuje mezi 8.–12. dnem života.

Další důležité vyšetření, které se provádí ještě během pobytu v porodnici, je vyšetření oční čočky. Cílem je vrozený zákal, protože při nepoznaném onemocnění se nedostatečně rozvíjejí zrakové funkce v prvních týdnech života. To může vést až ke slepotě, při včasné operaci lze část zraku zachránit. Operace se však musí provést do 8 týdnů věku. Toto onemocnění je velmi vzácně, vyšetření je však snadné, rychlé a spolehlivé. Provádí se oftalmoskopem, což je jednoduchý přístroj, který prosvítí oční čočku. Pokud se odražením světla od sítnice vybaví červený reflex, je čočka čirá a nejedná se o zákal. Při nejasném nálezu v porodnici se vyšetření opakuje co nejdříve u dětského očního lékaře.

V některých porodnicích se u všech novorozenců provádí ultrazvukové vyšetření ledvin. Při onemocnění vylučovacího systému totiž novorozenec a malý kojenec nemají dlouho žádné příznaky, které by na něj upozornily. Protože však je výskyt těchto nemocí nízký, nepatří toto vyšetření k povinným. Vylučovací systém dětí je také podrobně vyšetřován již před narozením při ultrazvukových vyšetřeních těhotných.

Dalším povinným vyšetření v porodnici je vyšetření sluchu pomocí otoakustických emisí. Slouží k včasnému odhalení a léčbě případné vady sluchu.

Vyšetření kyčlí k zjištění vrozeného vykloubení kyčelního kloubu provádí v porodnici buď dětský ortoped nebo zkušený lékař novorozeneckého oddělení, v některých porodnicích je prováděno ultrazvukové vyšetření kyčlí. V každém případě však má být každý novorozenec vyšetřen ultrazvukem do 3. týdne věku. Poté následuje ještě vyšetření mezi 6. až 9. měsícem. Jenom tak může být včas zahájena léčba.

163. Dostává novorozenec nějaké léky?

Každému novorozenci se ihned po porodu podává vitamin K, který má protikrvácivé účinky. Novorozenec má nižší hladinu srážlivých faktorů v krvi a nedostatek tohoto vitaminu, který je pro srážení krve nezbytný. Podává se zpravidla injekčně. Pokud matka po porodu trvá na podání v kapkách, kdy není zabezpečeno, zda jej dítě dokáže spolknout, pokračuje se v podávání vitaminu K ještě po dobu 12 týdnů v dávce 1 kapka 1× týdně. Od 2. týdne života se začíná podávat dětem také vitamin D (přípravek Vigantol, Infadin). Podává se dlouhodobě, zpravidla 1 kapka denně.

164. Kdy se novorozenec poprvé očkuje a proti čemu?

Od 1. 11. 2010 bylo zrušeno povinné očkování novorozenců proti tuberkulóze, tzv. kalmetizace, v porodnicích. Očkují se jen rizikové děti (jejichž rodiče pocházejí ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy, děti s výskytem tbc v rodině apod.). Očkování provádí kalmetizační stanice v místě bydliště, kam jsou děti odeslány svým dětským lékařem. U těchto dětí se očkování provádí podle stupně rizika na základě jeho doporučení v 1 měsíci nebo po 7. měsíci věku.

Pokud u dítěte není k očkování proti tuberkulóze jasný důvod a rodiče si přesto očkování přejí, provádí se nejdříve po 7. měsíci věku, poté, co proběhla ostatní povinná očkování, opět na kalmetizační stanici v místě bydliště, kde si lze toto očkování domluvit.

Některé děti jsou povinně v porodnici očkovány proti žloutence typu B. Jsou to děti matek, které žloutenku typu B prodělaly a mají v krvi tzv. australský antigen (HbSAg), přičemž se nerozlišuje, kdy toto onemocnění u matek proběhlo. Vakcína se podává dětem l. den života.

U velmi nezralých novorozenců s chronickým plicním postižením se může v zimních měsících prvního roku života podávat vakcína, která jej chrání před závažným virovým onemocněním plic způsobených tzv. RS viry.

U nerizikového novorozence je tedy prvním běžným očkováním očkování tzv. hexavakcínou, která zahrnuje očkování proti tetanu, černému kašli, záškrtu, žloutence typu B, nákaze hemofilem a provádí se ve věku 9 týdnů. S ohledem na vzrůstající incidenci černého kašle se doporučuje očkovací kalendář dodržet a první očkování zbytečně neodkládat. Toto doporučení platí i pro nedonošené děti, které jsou při získání infekce více ohroženy a dodržení termínu prvního očkování je pro ně ještě důležitější než pro děti donošené.

165. Mohu očkování odmítnout?

Základní očkování proti nejzávažnějším dětským nemocem je v ČR povinné. Zahrnuje očkování proti tetanu, černému kašli, záškrtu, žloutence typu B, viru dětské obrny, proti nákaze hemofilem, zarděnkám a příušnicím. Pouze systematické očkování celé populace (je-li proočkovanost nad 95 %) vede k praktickému vymýcení těchto nákaz u nás. Očkování je samozřejmě možné odmítnout – po podepsání informovaného nesouhlasu (negativního reverzu), ve kterém jsou rodiče svým podpisem stvrzují, že byli podrobně informováni, co dítěti při neočkování hrozí. Se stoupajícím počtem neočkovaných dětí u nás však v posledních letech značně stoupá riziko rozšíření těchto onemocnění mezi tyto děti. Proto je vždy při odmítnutí očkování třeba zvážit rizika plynoucí z očkování a rizika případného závažného onemocnění některou z chorob, před kterými očkování chrání.

166. Jaké pleny se mají u novorozence používat?

U novorozence můžeme bud používat látkové pleny, které by se měly v prvních týdnech života žehlit z obou stran nebo se používají jednorázové kalhotky různých značek, pro novorozence nejmenší velikost. Vždy je třeba vyzkoušet, zda určitý typ kalhotek novorozenci vyhovuje, výjimečně pozorujeme kožní reakce. Obvykle pak stačí koupit plenkové kalhotky jiné firmy, vzácně doporučujeme používání pouze látkových plen. Pokud matka používá látkové pleny, dávají se dvě pleny, každá složená na třetiny. Používat víc plen není ani nutné, ani vhodné vzhledem k omezení volné pohyblivosti v kyčelních kloubech. Některé maminky s oblibou používají tzv. separační plenky k zachycení stolice. V současné době je k dispozici mnoho druhů látkových kalhotek. Jejich používání je nejen ekologické, ale i výrazně levnější a získává si větší oblibu. Při cestování jsou zpravidla preferovány plenky jednorázové.

167. Jak se dítě přebaluje? Jak se správně používají vlhčené ubrousky na zadeček u novorozence?

V současné době jsou pro ošetřování novorozence k dispozici vlhčené ubrousky. Pomocí těchto ubrousků se velmi snadno odstraní stolice. U holčiček postupujeme vždy směrem zepředu dozadu, aby se zbytky stolice nezanesly do oblasti pohlavního ústrojí. Je třeba si však uvědomit, že po použití těchto ubrousků se ještě normálně omývá zadeček dítěte vodou a mýdlem. Poté se pečlivě osuší, natře dostatečnou vrstvou ochranného krému nebo masti proti opruzeninám, např. tzv. rybí masti, která se používá s výbornými výsledky řadu desetiletí a která se dá běžně koupit v lékárně. Je možné i použít jiné přípravky proti opruzeninám. Vrstva masti musí být dostatečně silná.

168. Má být novorozenec v zavinovačce?

Novorozenec v porodnici i doma po propuštění je zpravidla oblečen do dupaček, vhodné jsou i ponožky. Není nutné, aby byl v zavinovačce, některé děti mají raději volnost, jiným dětem více vyhovuje zavinovačka. Ruce však zůstávají volně venku a zavinovačku pevně nestahujeme. U velmi neklidných dětí se zavinovačka zpravidla osvědčuje více a na spaní má někdy dítě ruce uvnitř, aby se máchavými pohyby rukou během spánku nebudilo.

169. Na čem závisí propuštění novorozence domů?

Novorozence je vhodné z porodnice propustit nejdříve za 72 hodin po narození, pokud nemá žádné problémy, začíná po překonání váhového úbytku na váze prospívat a je vyřešeno jeho krmení, ať už je kojen nebo dostává přípravky umělé výživy.

170. Jaké jsou nejčastější důvody pozdějšího odchodu domů?

Nejčastěji se novorozenec v porodnici zdrží kvůli problémům s kojením nebo kvůli novorozenecké žloutence.

171. Co je to novorozenecká žloutenka? Má novorozeneckou žloutenku každý novorozenec? Může novorozence novorozenecká žloutenka nějak ohrozit?

Novorozenecká žloutenka nemá nic společného s infekční žloutenkou dětí a dospělých, společný je pouze příznak – žluté zabarvení kůže – způsobený žlutým barvivem, bilirubinem. Tato žloutenka vzniká tak, že se po narození u miminka rozpadne část jeho červených krvinek. Červené krevní barvivo z nich se pak přeměňuje na barvivo žluté, zvané bilirubin. Novorozenec jej musí svými játry zpracovat a vyloučit z těla. Jaterní enzymatické systémy však teprve postupné dozrávají a naopak rozpad krvinek může být někdy velký a tak může dojít k dočasné nerovnováze mezi tvorbou žlutého barviva a jeho odbouráváním z těla. Projeví se žlutým zbarvení kůže a bělma. Určitý stupeň žloutenky má prakticky každý novorozenec. Pokud by však hladina žlutého barviva – bilirubinu stoupala do vysokých hodnot, mohla by způsobit poškození mozku novorozence a v krajním případě až úmrtí. Proto je třeba žloutenku v porodnici pečlivě sledovat a při vyšších hladinách včas zasáhnout.

172. Jak se novorozenecká žloutenka léčí?

Novorozenecká žloutenka se léčí světlem o určité vlnové délce, které způsobuje přeměnu bilirubinu ještě další produkty, které se z těla vylučují nejen stolicí, ale i močí. Léčba tímto světlem, které má zpravidla modrou barvu, se nazývá fototerapie. Obvykle se provádí tak, že nahý novorozenec se zakrytýma očima leží pod lampou v inkubátoru nebo ve vyhřívaném lůžku, tak aby světlo mohlo působit na co největší povrch těla. Světlo se používá buď kontinuálně, kdy dítě opouští inkubátor pouze na kojení, nebo se používá jen po určitou část dne nebo noci. Existují také zdroje studeného světla, které je možné umístit do bezprostřední blízkosti dítěte a přístroje s tímto světlem mohou být umístěny v běžné dětské postýlce. Jejich nevýhodou je o něco nižší účinnost, daná možnou velikostí plochy kůže novorozence, na kterou světlo dané vlnové délky dopadá. Běžné denní světlo má odlišnou vlnovou délku a jeho význam v léčbě novorozenecké žloutenky je tak omezený. Léčba fototerapií se provádí po celém světě desítky let a nebyly prokázány žádné její vedlejší účinky. Při velmi těžké žloutence může být léčba světlem nedostatečná, a proto se používají i další postupy. Patří k nim např. podávání albuminu do krevního oběhu. Albumin je bílkovina kolující v krvi, na kterou se bilirubin váže a nemůže pak proniknout do mozkové tkáně a poškozovat ji. Další možností, jak snížit hladinu bilirubinu v těle, je náhrada části novorozenecké krve pomocí transfúze krve, ve které je hladina bilirubinu nízká.

173. Kůže novorozence.

Je velmi tenká a snadno zranitelná. Mnohem snadněji než v pozdějším věku jí mohou pronikat bakterie a také léky, určené jen k místnímu ošetření kůže. Ty novorozeneckou kůží snadno pronikají a vstřebávají se do krevního oběhu. Proto je třeba i místně používané léky aplikovat na co nejmenší povrch a po co nejkratší dobu. Kůže novorozence velmi snadno zareaguje na nejrůznější podněty, proto je nutné pečlivě vybírat kosmetiku pro novorozence i prací prášky. Nezbytné je dokonalé máchání, nejlépe v teplé vodě. V automatické pračce se doporučuje nastavit máchací cyklus dvakrát. Nevhodné je používání avivážních prostředků, které potom v dětském prádle zůstávají. Přechodná vyrážka se může u novorozenců vyskytnout také po požití některých nápojů nebo jídel kojící matkou (aromatické ovoce, ovocné džusy apod.)

174. Potřebuji domů monitor dechu pro novorozence?

Pro zdravé a donošené novorozence není zpravidla nutné, aby byl trvale sledován monitorem dechu. Tyto monitory jsou určeny především pro rizikové děti, např. pro děti velmi nedonošené nebo s určitými neurologickými problémy. Hojně jsou však využívány na novorozeneckých odděleních v období poporodní adaptace novorozence. Pro domácí používání je však nutné si uvědomit, že samotný alarm nestačí a že je třeba vědět, co v případě, kdy dítě přestane dýchat, dělat. Rodiče by proto měli být v tomto směru dostatečně poučení bud přímo v porodnici nebo svým dětským lékařem.

175. Co je potřeba přinést pro novorozence na propuštění?

Matka by měla mít již před odchodem do porodnice připravenu tašku s oblečením a potřebami pro novorozence tak, jak bylo popsáno v kapitole Co si vzít s sebou do porodnice.

176. Je mytí rukou důležité?

Novorozenec je zvlášt citlivý na zevní vlivy, proto vždy, než s ním nějak manipulujete, je nezbytně nutné si vždy umýt ruce teplou vodou a mýdlem. Zabráníte tím přenosu infekce.

177. Rodí se stejný počet chlapečků a holčiček?

Dlouhodobými demografickými studiemi bylo prokázáno, že se rodí 106 chlapců na 100 holčiček. Průměrná délka života mužů je však kratší než u žen a tak se počet mužů a žen v populaci později vyrovnává. Ročně se u nás narodí kolem 100 000 dětí.

VÝŽIVA NOVOROZENCE

178. Jak dlouho by se mělo dítě kojit?

Současné doporučení pro trvání výlučného kojení bez dalších přídavků ke stravě je 4 až 6 měsíců, podle toho, jak dítě prospívá. Po dokončeném šestém měsíci je podávání dalších složek výživy nezbytné. S těmito doplňky stravy doporučuje Světová zdravotnická organizace kojit až do 2 let věku dítěte. Je nesprávné po 6. měsíci pouze kojit, dítě ve své stravě potřebuje i další složky výživy, zejména železo, kterého není v mateřském mléce dostatek; po 6. měsíci se také v malém množství zařazují potraviny obsahující lepek.

179. Mohou kojit všechny ženy?

Uvádí se, že kojit může kolem 98 % žen. Některé ženy kojit nemohou, některé kojit nechtějí, např. z pracovních důvodů, u některých se kojení nedoporučuje, např. při užívání některých léků. Nutit do kojení ženu, která kojit nechce, asi nemá smysl. V každém případě jí však má být poskytnut dostatek informací, aby se mohla rozhodnout podle svého uvážení.

180. Jak se kojí dvojčata?

Pokud žena opravdu kojit chce, nebývají s kojením dvojčat přílišné problémy. U matky dvojčat se zpravidla vytvoří dostatečné množství mléka již v prvních dnech života. Dvojčata se doporučuje kojit obě najednou. Souběžné kojení podporuje tvorbu mléka víc, než pokud jsou děti kojeny jedno po druhém, zabere kratší dobu a vyvarujeme se situací, kdy obě dvojčata mají hlad, jedno pije z prsu a druhé pláče. Při kojení dvojčat se s výhodou využívá speciálního polštáře. Je třeba si uvědomit, že nejenom kojení dvojčat, ale péče o ně vůbec je mnohem náročnější než kojení a péče o jedno dítě, proto si matka dvojčat zaslouží ještě výraznější pomoc a podporu od nejbližších než matka jednoho dítěte.

181. Jsou situace, kdy se kojení nedoporučuje?

Kojení se obecně nedoporučuje tam, kde by to mohlo uškodit matce nebo dítěti. Kojit nelze nedonošené děti, které nemají sací reflex nebo při abscesu mléčné žlázy.

182. Při jakých nemocech matky se nedoporučuje kojení?

Jde o závažná onemocnění matky, jako je např. závažná roztroušená skleróza, kde delší kojení může zhoršit onemocnění matky. Kojení mohou vadit některé léky, které matka musí užívat (např. léky potlačující imunitu), infekční onemocnění, které by se mohlo na dítě přenést (otevřená tuberkulóza, AIDS). Kojení se nedoporučuje také tam, kde matka užívá drogy.

183. Jsou nějaká onemocnění matky, při kterém je naopak s výhodou kojit?

Vzato doslova, asi bychom těžko hledali nemoc, kde by kojení působilo jako léčba.

Kojení nicméně může působit jako prevence. Je známo, že kojení snižuje riziko rakoviny prsu (a trochu také dělohy a vaječníku, což je známo méně).

Z hlediska dítěte je prokázán určitý ochranný vliv na rozvoj alergických onemocnění v rodinách, kde se alergie objevují. Zkoumá se vliv kojení na možné snížení výskytu cukrovky u dětí, jejichž rodiče nebo sourozenci mají diabetes I. typu.

184. Dá se kojit po plastice prsů?

Po plastice prsů je kojení zpravidla možné, záleží na typu a rozsahu chirurgického zákroku. Obecně nelze kojit tam, kde při operaci prsů byly přerušeny mlékovody, v ostatních situacích kojení zpravidla možné je. Vždy však záleží na matce, zda po plastice prsů kojit chce. Nicméně i ženě, která nekojí, se po porodu změní velikost a tvar prsů, protože mléčná žláza prochází hormonálními změnami.

185. Lze kojit, když má dítě rozštěp rtu a patra?

Rozštěp rtu nebývá překážkou kojení, navíc se v současné době operuje již v prvních dnech po narození. Při rozštěpu patra chybí pevná podložka, vůči které je mléko z prsu vytlačováno do úst dítěte. Matky těchto dětí často dokáží dlouhodobě odstříkávat dostatek mléka, kterým jsou pak tyto děti krmeny pomocí speciálního nebo běžného dudlíku.

186. Když nechci kojit, třeba z pracovních důvodů, jak se postupuje?

Pokud je žena rozhodnuta nekojit, je lépe se již před porodem domluvit s porodníkem, aby zástava laktace proběhla snadněji. Mnohem lépe se totiž zastavuje ještě nerozvinutá laktace. Pokud se žena k zastavení kojení rozhodne později, kdy je produkce mléka již nastartována, je zastavování laktace méně příjemné. Prsy jsou přeplněné mlékem, velké, bolavé. K zástavě kojení se používají speciální léky, lze je doplnit tradičními metodami (stahováním prsů prostěradlem a přikládáním studených obkladů).

Hlavně ovšem – pokud žena nechce kojit nebo chce přestat kojit, tak především nesmí kojit (a ani odstříkávat). Zdá se to být banální a primitivní, ovšem vídáme mnoho žen, které se rozhodnou, že nebudou kojit, chvíli to vydrží, pak dítě pláče a je bolí prsa, tak si řeknou, že pro jednou se nic nestane. Nakojí – a tím nastimulují další tvorbu mléka.

187. Je možné kojit nedonošeného novorozence a odkdy? Jak se postupuje?

Kojit se mohou i děti nedonošené. Záleží na stupni nedonošenosti a závažnosti poporodních problémů dítěte. Zpočátku, dokud není vyvinutý sací reflex, ale dítě už může dostávat mateřské mléko, je nejvýhodnější odstříkávat čerstvé mateřské mléko u inkubátoru. Toto mléko je pak dítěti podáváno sondou přímo do žaludku. Je-li matka propuštěna po porodu domů a dítě zůstává v nemocnici, vozí svému dítěti odstříkané mléko podle domluvy s neonatology chlazené nebo mražené. S přikládáním k prsu lze začít, když má dítě stabilní životní funkce, dobře dýchá a nepotřebuje kyslík. Nezáleží ani tak na jeho váze, jako na jeho zralosti. S přikládáním se zpravidla začíná v době asi 2 měsíce před původním termínem porodu. V této době se objevuje sací reflex, který je zpočátku slabý, ale postupně zesiluje. Pro podporu tvorby mléka u matky nedonošeného dítěte do doby, kdy už může kojit, se doporučuje začít s odsáváním i malého množství mléka hned po porodu a pak pravidelně po 3 hodinách, chodit co nejčastěji za svým dítětem a mít před očima jeho fotografii při odstříkávání. Tak mohou být krmeny mateřským mlékem a posléze kojeny i děti nejmenších váhových kategorií, je ovšem třeba velké vytrvalosti a trpělivosti, jak ze strany matky a její rodiny, tak i ošetřovatelského personálu. Některé nedonošené děti nedokáží být ještě plně kojeny při propuštění z porodnice, velmi významné pro jejich budoucí zdraví je, pokud jsou alespoň částečně nebo výlučně krmeny odstříkaným mlékem vlastní matky.

188. Proč se mají kojit nedonošené děti?

Mléko matek nedonošených dětí má jiné složení než u matek dětí donošených, proto je vždy výhodnější, je-li dítě krmeno mlékem vlastní matky než mlékem z banky mateřského mléka nebo mlékem umělým. Používání mateřského mléka dodává dítěti celou řadu imunologických faktorů. V současné době se ukazuje, že složení mateřského mléka je variabilnější, pokud jde o obsah jeho hlavních složek, než se předpokládalo a diskutují se možnosti individuálního obohacovaní mléka na základě opakovaného zjištění jeho složení.

189. Mohu pokračovat v kojení, i když už jsem znovu otěhotněla?

Mluví se o tzv. tandemovém kojení, které neohrožuje matku, plod ani kojené dítě. Takže můžete.

190. Mohu kojit, když nekojila moje matka?

Pokud chcete, tak zcela určitě můžete a není důvod, abyste s kojením měl víc problémů než jiné matky. Kromě toho ovšem, že jdete proti rodinné tradici, takže moc velkou podporu asi očekávat nemůžete. Spíš to je důvod, proč ženy, v jejichž rodinách se tradičně nekojí, kojit přestávají brzy. Na druhé straně máte možnost stát se zakladatelkami nové tradice.

191. Jak dosáhnout toho, abych kojila dlouho?

Asi hlavně chtít kojit dlouho. Usnadní vám to dobré zahájení kojení. Důležité zásady jsou časné přiložení dítěte k prsu (nejlépe už v první půlhodině života ještě na porodním sále), volný režim kojení, kdy žena kojí nikoli v pevných intervalech, ale podle potřeb dítě. Důležitá je také technika kojení. V prvních dnech života by dítě mělo být jen kojeno a nemělo by být ničím dokrmováno (ani mlékem, ani čajem, ani roztokem cukrů) – to pochopitelně platí jenom pro děti donošené a zdravé, u jejichž matek se tvorba mléka dobře rozbíhá.

Po propuštění z porodnice se dítě i nadále přikládá ve volném režimu. Může se objevit tzv. laktační krize, nejčastěji v 2. a 3. týdnu a ve 2. a 3. měsíci života, kdy přechodně tvorba mléka poklesne. V této době se doporučuje přikládat dítě k prsu častěji, nedat předčasně přípravky umělé výživy a využít zkušeností podpůrných skupin matek a laktačních poradkyň k překonání problémů.

192. Jsou v mateřském mléce nějaké škodlivé látky?

Je jistě pravda, že je řada látek, které se dostávají do těla, zde se hromadí, a vylučují se jenom mlékem. Mnohé z nich ukazují znečištění zevního prostředí – na příklad polychlorované bifenyly nebo bromové zpomalovače hoření. Je také pravda, že u krávy, kde se mléko vylučuje a tvoří pořád, lze očekávat jejich nižší koncentraci než v mléku lidském. Individuální rozdíly – jak u ženského mléka, tak u kravského mléka, jsou ovšem obrovské. Tyto látky jsou pokládány za „zdraví škodlivé“ – často však spíše z předběžné opatrnosti než že byly jasně prokázány nějaká konkrétní zdravotní rizika.

Na druhé straně ovšem má mateřské mléko složení, které je optimální pro výživu novorozence a které se navíc časem mění (složení mléka u nedonošených dětí je jiné než u donošených). Kromě základních složek (cukry, tuky, bíkoviny), obsahuje mateřské mléko látky s imunologickými vlastnostmi (laktoferin), vitaminy, hormony, růstové faktory.

Sumárně výhody nepochybně převažují případná rizika, ostatně jen hypotetická.

193. Jak by měl vypadat jídelníček kojící matky?

Tvorba mateřského mléka znamená pro ženu vyšší výdej energie, a proto se výživa kojící ženy liší. Množství vytvořeného mléka však záleží na tom, kolik mléka kojenec vypije a ne na tom, kolik jídla a vody matka přijme.

Kojící matka potřebuje o něco více kalorií ve srovnání s obdobím před těhotenstvím – což ovšem zpravidla neplatí pro ženy s velkým váhovým přírůstkem v těhotenství. Je pouze pověrou, že čím více bude matka přijímat tekutin tím víc bude mít mléka. Příjem tekutin 2–3 l denně je, s výjimkou velmi horkých dnů, postačující. Doporučuje se zvýšit příjem bílkovin. Z tuků jsou důležité syrové rostlinné tuky, tak dvě lžíce denně (třeba ve formě zálivky na salát). Nejvhodnějším zdrojem železa je maso, vhodnější než vnitřnosti. Není nutné nějak zásadně zvyšovat příjem vápníku – je zvýšeno jeho vstřebávání. Vhodný je vyšší příjem vitaminu C.

Tvorba mléka však záleží na tom, kolik ho kojenec vypije, nikoli na tom, kolik toho matka sní nebo vypije.

194. Jak je to s kojením u veganek?

Pokud kojící žena odmítá veškeré potraviny živočišného původu, může její kojené dítě trpět nedostatkem vitaminu B 12, železa, vápníku a dalších živin. Některé ženy proto po dobu kojení přecházejí na méně striktní dietu. Pokud k tomu nejsou ochotny, je vhodné doplnit jejich stravu vitaminovými a minerálními doplňky.

195. Mohu kojit, když užívám léky? Mohu užívat nějaké léky při kojení?

Obecně sice prakticky každý lék přechází do mléka, ale zpravidla v zanedbatelném množství, které novorozenci nijak nevadí. U většiny běžných léků není nutné kojení přerušovat. Rozhodně se nedoporučuje řídit se informacemi v příbalových letácích – zde je před kojením často varováno i v případech, kdy se kojit bez obav může. Má-li žena pochyby, zda při užívání toho či onoho léku může kojit, může se obrátit na horkou linku kojení.

196. Vadí při kojení rentgen?

Rtg vyšetření při kojení nevadí, dokonce ani pokud je použita rentgenová kontrastní látka, např. baryum při vyšetření zažívacího traktu. Nevadí ani rentgenové vyšetření přímo prsů (mamografie), hodnocení snímků je však obtížnější. Nevadí ani složitější zobrazovací metody (počítačová tomografie, magnetická rezonance).

197. Mohu se nechat během kojení očkovat?

Můžete se nechat očkovat podle potřeby.

198. Může se při kojení hubnout?

Zvolit si dobu kojení jako čas razantní redukční diety se příliš nedoporučuje, protože do mléka se dostává víc různých cizorodých látek (třeba polychlorovaných bifenylů), které se během života nahromadily v tukové tkáni ženy.

199. Chrání kojení před otěhotněním?

Do jisté míry, ale jen do jisté míry. Kojení lze uznat za antikoncepci pouze v případě, že jsou splněny následující podmínky:

Od porodu uplynulo méně než 6 měsíců.

Žena kojí alespoň 6× za 24 hodin.

Pauzy mezi kojením nejsou delší než 4 hodiny, připouští se jediná (noční) delší pauza, maximálně 6 hodin.

Dítě není přikrmováno.

200. Mohu během kojení užívat antikoncepci?

Běžné (kombinované) pilulky (a také náplasti a vaginální kroužek, které mají stejné složení) se příliš nedoporučují kojícím ženám v prvních šesti měsících po porodu. Zde se radí, aby žena raději volila jinou metodu.

Pokud žena plánuje v brzké době další těhotenství, obvykle volí na první půlrok tzv. minipilulky (mají jiné složení než běžné kombinované pilulky). Pokud těhotenství v brzké době neplánuje, je oblíbené nitroděložní tělísko, rozhodně raději tělísko hormonální než tělísko s mědí.

201. Jak mám pečovat o bradavky? Mají se bradavky ošetřovat vlhčenými ubrousky?

S péčí o bradavky začněte nejlépe již v průběhu těhotenství, kdy je potřeba především posoudit tvar bradavek. Pokud má matka bradavky ploché nebo vpáčené, doporučuje se nosit v poslední třetině těhotenství v podprsence speciální pomůcky, zvané formovače. Dají se zakoupit v některých obchodech se zdravotnickými potřebami, v některých lékárnách nebo v obchodech s potřebami pro těhotné a novorozence. Lze je nahradit starší podprsenkou s vystřiženými otvory, které stimulují vytvarování bradavek. Nicméně platí základní zásada, že se dítě nepřikládá k bradavce, ale k prsu. Proto lze i s plochými nebo vpáčenými bradavkami při zvládnutí správné techniky kojení dobře kojit. Bradavky není třeba před porodem nijak otužovat. Ani po porodu není třeba je omývat mýdlem, naopak je vhodnější nechat je osídlené bakteriální florou matky. Dítě je pak osídleno stejnými bakteriemi, proti kterým má matka ve svém mléce protilátky. Navíc mýdlo bradavky vysušuje a mění jejich chuť a pach. Oboje je při kojení velmi důležité. Proto se nedoporučuje ani preventivní natírání bradavek genciánovou violetí apod. Nejvíce se pro otužování bradavek v prvních dnech po porodu osvědčuje rozetřít na bradavky na konci kojení a nechat zaschnout trochu vlastního mateřského mléka.

202. Dá se kojit s plochými nebo vpáčenými bradavkami?

Při dobré technice kojení nejsou ploché nebo vpáčené bradavky důvodem, proč by žena neměla kojit. I když zahájení kojení je zpravidla o něco obtížnější a vyžaduje více trpělivosti, přesto tyto ženy mohou dlouho a dobře kojit.

203. Mohu kojit, když mám malá prsa?

Nejspíš dokonce lépe než s velkými prsy. Velikost prsou nesouvisí s úspěšností kojení. Prs je tvořen mléčnou žlázou, vazivem a tukem a velikost prsů závisí nejvíc na množství tukové a vazivové tkáně. Velký prs s velkým a tuhým dvorcem může v začátcích přinášet problémy při přikládání, ale i zde platí, že ani příliš velký prs není důvodem k nekojení.

204. Když chci kojit, je snadné to zvládnout? Jaké mohou nastat při začátku kojení problémy?

Ačkoliv by se zdálo, že kojení je snadné a kojily celé generace žen, mohou se při zahajování kojení i v jeho průběhu vyskytnout nejrůznější problémy. Někdy se netvoří dostatek mateřského mléka, někdy se vyskytnou problémy s přiložením k prsu nebo dítě špatně saje. Je proto dobře využít již v porodnici rad a zkušeností zdravotnického personálu. Časné přikládání spolu s volným režimem kojení a při zvládnutí správné techniky kojení jsou u donošeného dítěte základním předpokladem pro dlouhodobé kojení.

205. Co mám dělat, aby mě při kojení nebolely bradavky?

Pokud je dítě dobře přiloženo k prsu, nemělo by dojít k poškození bradavek a ty by neměly bolet. Správná technika kojení je proto základním preventivním opatřením před poškozením bradavek při kojení. Nezáleží, jak často je dítě přikládáno. Dřívější omezování doby kojení v prvních dnech po porodu je dnes již opuštěno. Každé dítě saje jinak rychle, některé děti vypijí svou dávku během několika málo minut, některé děti pijí déle. Proto se ukázalo, že nejlepším řešením je nechat dítě pít tak dlouho, dokud aktivně saje. Není také správné dítě ke kojení budit v pravidelných intervalech, výhodnější je, přihlásí-li se o prs samo. Pokud přece jen dojde v prvních dnech po porodu k poškození bradavek, nejlepší je rozetřít si na dvorce na konci kojení trochu mateřského mléka a nechat zaschnout. Toto opatření lze k otužení bradavek použít i preventivně. Na bolavé a poškozené bradavky je také možné použít hojivý krém, např. lanolin. Ve speciálních situacích se po poradě s lékařem používají i jiné krémy. Poškozené bradavky také dobře léčí hydrogelové vložky, které lze používat opakovaně. Cílem je vždy co nejdříve zhojit poškozené bradavky, protože bolestivé bradavky negativně ovlivňuje kojení. Řešením není omezit přikládání dítěte k prsu, protože může dojít k nahromadění mléka v prsu a k jeho zatvrdnutí. V této situaci se dítěti nejen hůře pije a přiložení je obtížnější, ale také mnohem snadněji může dojít k zánětu prsu.

206. Co dělat s prasklinami na bradavkách?

Pokud jsou bradavky poškozeny tak, že dojde až k prasklinám na bradavce, doporučuje se nepřestávat přikládat, střídat různé polohy dítěte při přikládání, masírovat okolí prasklin např. rostlinným olejem, aby se co nejrychleji zahojily, a ošetřovat bradavky vlastním mlékem matky. Pomáhají i vzdušné koupele, tzn. ponechat při ležení v posteli bradavky vystavené volně na vzduchu. Velkou bolestivost tohoto stavu pomáhá odstranit znecitlivující krém na bradavky nebo podání některého analgetika, to vše však po poradě lékařem.

207. Nemám si bradavky po porodu nějak chránit, třeba kontaktním krytem?

Pro dobrý rozvoj kojení je bezprostřední kontakt bradavky a dutiny ústní dítěte důležitý. Proto se pomůcky, např. kontaktní kryty, mají používat jen při problémech, protože často rozvoj kojení spíše zbrzdí. Jsou-li v prvních dnech nezbytné, doporučuje se používat je co nejkratší dobu a co nejdříve se vrátit k přikládání přímo k prsu.

208. Co mám dělat, kdy moje prsa nejsou v prvních dnech po porodu tvrdá a nalitá? Co dělat v opačném případě?

Přeplněná tvrdá a nalitá prsa se objevují zpravidla tam, kde dítě nebylo dostatečně často a dostatečně dlouho přikládáno k prsu a mléko se v něm nahromadí. Přesto pokud k této situaci v prvních dnech po porodu dojde, doporučuje se odstříkat menší množství mléka již před kojením, aby dvorec změkl a dítě se snadněji k prsu přiložilo, pak žena nakojí a po kojení se odstříká přebytky mléka, buď rukou nebo odsávačkou. V období mezi kojeními je vhodné prsy chladit, např. studenými ručníky, starou, ale účinnou radou je také obkládání prsů studeným tvarohem. Před kojením se pak naopak prsa napařují horkou vodou, např. ve sprše. K uvolnění mléka lze použít i léky, nemají se však užívat příliš dlouho, protože pak brzdí vlastní tvorbu hormonů, které mléko z prsu uvolňují.

209. Mám pravidelně odstříkávat? Jak často? Mám si koupit odsávačku mateřského mléka? Kterou?

Tam, kde dítě dobře saje, není odstříkávání mateřského mléka zpravidla nutné. Odstříkává se po přechodnou dobu jen tam, kde jsou prsa matky přeplněná, tvrdá, horká a způsobují matce nepříjemné pocity.

Odsávačku mateřského mléka není třeba si kupovat předem. Je vhodná jen tam, kde dojde k přechodnému nalití prsů a matka raději než rukou odstříkává pomocí odsávačky, nebo tam, kde je oddělena od svého dítěte a odstříkává mu mléko. Používají ji také dárkyně mateřského mléka k odsávání přebytků. Obecně se preferuje odstříkávání rukou, které je nejšetrnější. U odsávaček jsou asi nejvhodnější odsávačky s možnou regulací odsávání, tj. dvoufázové, kdy se v první fázi hlavně stimuluje bradavka a v druhé fázi se především odsává mléko. Je nutné si uvědomit, že odsávačky se musí udržovat v maximální čistotě a pravidelně je vyvařovat před každým použitím. K jejich sterilizaci je možné použít i speciální nádoby do mikrovlnné trouby.

210. Je nutné novorozence v porodnici dokrmovat?

Zdravý a donošený novorozenec zpravidla při dobře se rozvíjející laktaci a malém poporodním váhovém úbytku žádný dokrm nepotřebuje. Naopak pokud by dostával jiné mléko, bude zasycený, bude méně často přikládán k prsu, který nebude dostatečně stimulován k tvorbě mléka. To je nejdůležitější zejména v prvních dnech života. Jiná situace je ovšem tam, kde je dítě nedonošené, rizikové nebo nemocné nebo v případě velkého poporodního váhového úbytku. Dostatečný kalorický příjem mají mít také děti s větší novorozeneckou žloutenkou, které ji potom lépe zvládají.

211. Proč se nemá novorozenci dávat čaj?

Čaj nepotřebuje dítě ani v parném létě. Je-li kojené, mateřské mléko zabezpečí dostatek tekutin i v nejparnějších dnech. Některé děti mohou pít čaj na úkor mléka a nemají tak dostatečný přísun kalorií.

212. Může být moje mléko slabé a pro novorozence nedostatečně výživné?

Pojem „slabé mléko“ patří mezi často opakované mýty. Složení mateřského mléka odpovídá potřebám dítěte. Mléka může být nedostatek, ale jeho složení odpovídá potřebám dítěte.

213. Kam se mohu obrátit, když mám problémy s kojením?

Všechny hlavní problémy s kojením by měly být vyřešeny již při odchodu z porodnice. Přesto se další problémy mohou objevit i doma. Může dojít k tzv. laktační krizi, která se nejčastěji objevuje kolem 2.–3. týdne a 2. a 3. měsíce, kdy se přechodně může tvořit méně mléka, novorozenec je nespokojený, hladový, vyžaduje častější přikládání a předčasné podání umělé výživy může vést k předčasnému odstavení dítěte. Pokud se tedy objeví problémy s kojením, můžete se obrátit bud na svého dětského lékaře, který dobře zná Vás i Vaše dítě, nebo na horkou linkou kojení, která sídlí v Praze v Thomayerově nemocnici (tel. 261 082 424, v pracovní dny 8–14 hod.). Pracují zde laktační poradci, kteří poskytují jak telefonické rady, tak ambulantní služby. Můžete se také obrátit na některou z laktační poradkyň v místě Vašeho bydliště. Jejich seznam najdete bud na internetu nebo Vám poradí Váš dětský lékař.

214. Jak poznám zánět prsu?

Zánět prsu se projevuje vysokými horečkami nad 38 °C, schváceností, zimnicí, prs je v některé části zarudlý, je horký, přeplněný, bolestivý. Je nezbytné tento zánět léčit vhodnými a dostatečně vysokými dávkami antibiotik, kojení se nepřerušuje, naopak je to nejúčinnější způsob, jak lze prs vyprázdnit. Počáteční stadia zánětu se někdy dají obtížně odlišit od městnání mléka v prsou, tzv. retence, kdy je prs přeplněný, horký, s přechodným zarudnutím a zvýšenou teplotou. Tento stav nevyžaduje podání antibiotik, nezbytné je však prs vyprázdnit a přebytečné mléko odsávat.

215. Dá se mateřské mléko vyšetřovat?

Mateřské mléko lze samozřejmě vyšetřovat, jednak na přítomnost bakterií, dále lze v indikovaných případech vyšetřit obsah jeho hlavních složek, tedy bílkovin, tuků a cukrů. Lze v něm rovněž stanovovat i znečišťující látky z prostředí, např. těžké kovy, polychlorované bifenyly, bromované zpomalovače hoření atd.

216. Co mám dělat s přebytky svého mateřského mléka?

S přebytky mateřského mléka lze naložit dvojím způsobem. Je možné si ho zamrazit pro vlastní potřebu. Nejvhodnější je ihned po odstříkání uložit mléko do mrazáku, např. ve vyvařené skleněné kojenecké lahvi. Nepřeplněná láhev nepraskne. Pro tyto účely se také prodávají speciální sterilní sáčky. V mrazáku vydrží mléko 3–6 měsíců, je ale nutno dodržovat teplotu alespoň −18 stupňů Celsia a nižší. Druhou možností je dodávat přebytky mléka do nejbližší banky mateřského mléka. V tomto případě se provádí vstupní vyšetření dárkyně mateřského mléko a dodávané mléko je pravidelně kontrolováno. Zpravidla se dodává do mléčné banky jednou týdně v mraženém stavu, některé banky zajišťují svoz mléka. Dárkyni mateřského mléka náleží odměna, která se v současnosti pohybuje mezi 70–200 Kč za litr mléka.

217. Mohu kojit cizí dítě, třeba kamarádce, která nekojí?

Kojení dítěte cizí osobou je u nás podle vyhlášky zakázáno především pro riziko přenosu infekčních nemocí. Pokud se pro výživu novorozenců používá mateřské mléko od jiné ženy, vždy je toto mléko pasterizované a vyšetřené, stejně jako je vyšetřená matka – dárkyně mléka.

218. Čím mohu krmit novorozence, když nemám dostatek mléka?

Při nedostatku vlastního mateřského mléka je možné ve výjimečných případech kupovat mateřské mléko v bance mateřského mléka nebo máme pro tyto případy k dispozici celou řadu přípravků umělé výživy, které jsou určeny pro různé skupiny dětí. Všechna tato mléka mají za základ mléko kravské, které je pečlivě vybráno a postupně upravováno tak, aby se co nejvíce přiblížilo mléko lidskému. Podle způsobu úpravy jsou pak určeny pro jednotlivé skupiny dětí.

Pro donošené novorozence se používají přípravky, které jsou označovány jako mléka počáteční. Máme i přípravky pro děti nedonošené a drobnější, které mají upravené složení tak, aby tyto děti měly optimálné růstové tempo. Používají se zpravidla do 4–5 kg váhy dítěte, na některé z nich přispívají i zdravotní pojišťovny. Pro děti z rodin s alergickou zátěží jsou určeny přípravky, které mají v názvu HA (hypoalergenní), kde je bílkovina kravského mléka částečně naštěpena. Dětem se zvýšeným sklonem k ublinkávání jsou určeny přípravky, kde je v názvu AR (antirefluxní), které obsahují navíc vlákninu ze svatojanského chleba. Ta mléko zahušťuje a tím se ublinkávání omezuje. K dispozici je i samotná vláknina svatojanského chleba v podobě prášku, který se rozmíchá v malém množství odstříkaného mléka a dítěti se podává před kojením lžičkou. Sojová mléka jsou určena pro děti, které nesnášejí bílkovinu kravského mléka. Existují rovněž speciální mléka pro děti trpící nadýmáním, jejichž složení usnadňuje pochody v trávicím traktu. Dětem, které prodělaly průjmové onemocnění, se doporučuje po přechodnou dobu přípravek se snížením množstvím mléčného cukru.

219. Jak se umělé mléko připravuje?

K přípravě umělé výživy se používají vody vhodné pro kojence, které jsou jednak bakteriologicky nezávadné, jednak mají nízkých obsah dusičnanů a dusitanů. Stolní voda je také bakteriologicky nezávadná, ale nemusí splňovat tak přísná kriteria pro obsah dusičnanů a dusitanů jako voda kojenecká.

Na každém výrobku umělé výživy je návod k přípravě včetně přesného dávkování. Součástí každé krabice je i odměrka. Mléko se připravuje tak, že se do vysterilizované kojenecké lahve nasype přesné množství prášku a doplní převařenou kojeneckou vodou. Láhev se uzavře a protřepe. Poté se zchladí na tělesnou teplotu a je možné ho podat dítěti. Je nezbytně nutné přesně dodržovat poměr vody a prášku, ze kterého se mléko připravuje. Příliš málo prášku může vést k neprospívání dítěte, příliš silná koncentrace nadměrně zatěžuje ledviny dítěte. V současné době lze také objednat v lékarně nebo koupit již hotová tekutá mléka. Jsou připravena v lahvičkách po jednotlivých dávkách. Po ohřátí v této lahvičce se na ní našroubuje savička a dítě lze přímo z této lahvičky nakrmit.

220. Jak poznám správnou teplotu mléka v lahvičce?

Správnou teplotu mléka je třeba vždy před podáním dítěti vyzkoušet, např. kápnutím na hřbet ruky.

221. Jak dlouho mohu skladovat mléko v chladničce?

Odstříkané mateřské mléko pro vlastní dítě v chladničce se podle současné vyhlášky smí skladovat po dobu 48 hodin, přesto je lépe ho spotřebovat do 24 hodin. Pokud je odstříkaného mléka hodně, je výhodnější ho rovnou zmrazit. Rychlé zmražení zamezí pomnožení bakterií podstatně účinněji. Takto je možné si mléko nastřádat do zásoby a tímto mlékem je možné pak kojence krmit v době nepřítomnosti jeho matky.

222. Jak se rozmrazuje mateřské mléko?

Mateřské mléko, uložené v mrazáku se rozmrazuje postupně v chladničce. Obvyklá doba rozmrazení jen 4–6 hodin. Mléko se nesmí rozmrazovat v mikrovlnné troubě, došlo by k jeho znehodnocení.

223. Jak se ohřívá mateřské mléko?

Mateřské mléko se ohřívá ve vodní lázni, to znamená bud ve speciálním ohřívači dětské stravy nebo prostě v kastrůlku naplněném vodou.

224. Proč se nemá používat k ohřívání mateřského mléka mikrovlnná trouba?

Při ohřívání mateřského mléka v mikrovlnné troubě dochází k nerovnoměrné teplotě mléka a tím dochází ke znehodnocování některých jeho složek, především látek s imunologickými vlastnostmi.

NOVOROZENEC DOMA

225. Kdy mám po propuštění zavolat svému dětskému lékaři?

Je vhodné si vybrat dětského lékaře pro své dítě již před porodem. Může to i odmítnout, např. pro velkou vzdálenost od bydliště dítěte, protože pediatr je povinen v případě potřeby zajistit návštěvní službu doma. Obvykle však nebývají problémy. Pokud má Váš dětský lékař dovolenou, vždy musí být domluven s někým, kdo ho zastupuje. Je výhodné svému dětskému lékaři zatelefonovat již v den propuštění z porodnice. První návštěva novorozence se odehrává zpravidla doma během dvou dnů po propuštění z porodnice a přichází na ni buď lékař nebo jeho dětská sestra. Další návštěvy se pak obvykle konají již v dětské ambulanci, zpravidla v době určené pro poradnu pro novorozence. Pokud přijdete s novorozencem na dětské středisku bez ohlášení, mohlo by se stát, že přijdete do čekárny plné nemocných dětí všeho věku. Užitečné je rovněž zjistit si místo a telefon nejbližší noční pohotovostní služby pro děti pro případ náhlých situací. Je dobře také vědět, kde se v okolí Vašeho bydliště nachází lékárna s noční pohotovostní službou.

226. Kdy dostanu rodný list dítěte a kdy ho mám přihlásit ke zdravotní pojišťovně?

Rodný list se vyzvedává na matrice, do jejíž působnosti spadá porodnice. Vyzvednout ho může v úředních hodinách kterýkoliv z rodičů. S tímto rodným listem je pak nutné přihlásit dítě ke zdravotní pojišťovně, doporučuje se do 8 dnů po narození. Dítě je pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka. Zdravotní pojišťovna vystaví pro novorozence kartu pojištěnce, se kterou navštěvuje svého lékaře. U cizinců hradí zpravidla pobyt novorozence v porodnici rodiče sami. Po propuštění pak navštíví dětského lékaře, který má pověření od pojišťovny posoudit zdravotní stav dítěte a dle toho navrhnout výši pojištění. Po posouzení zdravotního stavu je pak možné dítě u příslušné pojišťovny smluvně pojistit.

227. Má být se mnou po propuštění doma další dospělý, např. moje matka?

Je jasné, že po propuštění z porodnice čeká matku s novorozencem náročné období. Matka se zotavuje z porodu, novorozenec vyžaduje velmi mnoho času a péče. Bývá proto zvykem pro toto první období požádat o pomoc někoho z blízkých příbuzných. Je třeba si ale vždy rozvážit, zda pomoc této osoby bude přínosem. Pokud je taková pomoc faktorem spíše stresujícím, je asi lépe se bez ní obejít. Rozhodnutí záleží na rodičích samotných. Obdobně to platí pro návštěvy. Příliš mnoho návštěv unavuje a v době se zvýšeným výskytem respiračních infektů dokonce nejen nevhodné, ale i nebezpečné.

228. Kdy poprvé po propuštění z porodnice můžu s novorozencem na vycházku? Kdy se s dětmi ven nechodí?

Na první vycházku můžete jít už druhý den po propuštění z porodnice. Vycházky však spíše záleží na matce a jejím zdravotním stavu. Novorozence je možné dát k otevřenému oknu nebo na balkon. První vycházky trvají asi 20–30 minut a postupně se prodlužují. U dětí s váhou pod 2500 g se vycházky doporučují zpravidla až po dosažení 2500 g, zejména v zimě.

Obecně platí, že na vycházky se nechodí v mraze větším než minus 5 stupňů Celsia, za velkého větru a v případě nepříznivých rozptylových podmínek. V létě se děti nesmí vystavovat přímému slunci a vycházky jsou vhodnější v chladnějších částech dne, např. ráno. Nevhodné jsou v poledním žáru.

229. Co mám mít koupeno pro novorozence?

Doma budete potřebovat 60% líh na čištění okolí pupečního pahýlu novorozence a čtverečky z buničité vaty.

Dále budete potřebovat dětské mýdlo, mast na zadeček a dětský olej, nejlépe olivový nebo slunečnicový, který se také dá koupit v lékárně. Pudry se v dnešní době k ošetřování kůže novorozence již nepoužívají.

Z dalších potřeb je to teploměr, odsávačka hlenů pro novorozence, kartáč na vlasy a žínky.

230. Jaká má být teplota v místnosti, kde pobývá novorozenec?

Není třeba, aby novorozenec pobýval v přetopené místnosti. Pokud je dostatečně oblečen, stačí teplota kolem 20–21 stupňů. Vhodné je časté větrání, které zároveň vzduch v místnosti zvlhčuje.

231. Může novorozenec spát v posteli s dospělým? Může novorozenec spát v kočárku?

Novorozenec má mít svoji vlastní kojeneckou postel se zábranami, aby byla zajištěna jeho bezpečnost. I novorozenec dokáže udělat nečekaný pohyb např. na přebalovacím stole nebo na volné posteli a může spadnout. Nikdy proto nenechávejte novorozence na takovém místě bez dozoru. Košík na kolečkách nebo kolíbka jsou vhodné maximálně pro první týdny života, protože neumožňují novorozenci dostatek podnětů. Společné spaní s dospělými se zásadně nedoporučuje, protože by mohlo dojít k zalehnutí a udušení dítěte. Z hygienických důvodů není vhodné ani spaní v kočárku, se kterým se chodí na vycházky.

232. Jaké hračky jsou nejvhodnější pro nejmenší děti?

I novorozenec potřebuje zrakové a zvukové podněty. Jeho hračky by měly mít jasné barvy a dobře ohraničené okraje. Je třeba zamýšlet se nad jejich bezpečností. Nesmějí mít malé části, které by mohlo dítě spolknout nebo vdechnout. Při výběru chrastítek, zejména pro nejmladší, je třeba posoudit intenzitu hluku – vybírejte chrastítka spíše tišší.

233. Jak mám ošetřovat kůži novorozence a malého kojence? Jakou mám pro něj používat kosmetiku? Jak se dá bránit proti vzniku opruzenin a jak je mám ošetřovat, když už vzniknou?

Novorozenec se koupe zpravidla jednou denně. Vhodné je dodržovat přibližně stejnou denní dobu, nemusí to být nutně doba večerní. Po koupání se ošetřuje kůže celého těla olejem, nejlépe slunečnicovým nebo olivovým, který neobsahuje žádné příměsi. Dá se koupit v lékárně. U některých novorozenců stačí olej pouze do kožních záhybů. Na zadeček se používá mast proti opruzeninám, která se rovněž kupuje v lékárně. Léty prověřená je mast s rybím tukem, je ale možné použít i jiné masti určené k ošetřování zadečku novorozenců.

Přesto může dojít ke vzniku opruzenin, protože moč i stolice jsou velmi agresivní. Projeví se bolestivým zarudnutím až se vznikem puchýřů. O léčbě se nejlépe poraďte se svým dětským lékařem. Důležité je časté omývání zadečku vodou a mýdlem. Pokud používáte vlhčené ubrousky k očištění kůže od stolice, je vhodné potom ještě zadeček opláchnout vodou a mýdlem a preventivně natřít dostatečnou vrstvou masti.

Pokud jde o kosmetické přípravky, můžete použít ty, na kterých je uvedeno, že jsou vhodné pro novorozenecký věk. Přesto se někdy stane, že dítě zareaguje na nějakou složku takového přípravku alergickou reakcí. Pak je třeba tento přípravek z péče o kůži vyřadit.

234. Jak se novorozenec koupe a co k tomu potřebuji?

Ze všeho nejdůležitější je všechno si připravit už před koupáním tak, aby koupání bylo co nejrychlejší. Vanička se nemá používat pro žádné jiné účely než koupání dítěte. Voda musí být dostatečně teplá. Při koupání postupujeme od hlavy směrem dolů, na obličej se zpravidla používá zvláštní žínka. Do vaničky se vkládá speciální lehátko, na kterém dítě v průběhu koupání leží. Novorozenec nikdy nesmí zůstat ve vaničce ani na přebalovacím stole bez dozoru. Po koupání se novorozenec rychle osuší, jeho kůže se promastí dětským olejem a zadeček natře mastí proti opruzeninám. Pak dáme dítěti plenkové kalhotky a oblékneme ho.

235. Jak se čistí nos, oči a uši u novorozence? Kdy se mu po prvé stříhají nehty?

Nos a uši se u novorozenců čistí jenom podle potřeby speciálními vatovými tyčinkami, které se kupují v drogerii. Je třeba je čistit jemně, aby nedošlo k poranění. Do očí není třeba kapat preventivně žádné oční kapky ani borovou vodu. Pokud má dítě mírnou sekreci z očí, je třeba se poradit s dětským lékařem, který vybere vhodné oční kapky. Pokud zánětlivá sekrece i přes léčbu přetrvává delší dobu, může se jednat o částečně nebo úplně neprůchodné slzné kanálky. Pak se provádějí buď masáže nebo průplachy slzných cest. O obojím rozhoduje dětský oční lékař.

Nehty se novorozenci stříhají co nejpozději, obvykle až po propuštění z porodnice. Hrozí totiž možnost poranění a vznik infekce. Je vhodné nůžky předem otřít lihem. Stříhání vyžaduje „pevnou ruku a ostrý zrak“. Nejlépe se to proto provádí u spícího novorozence. Pokud se miminko škrábe delšími nehty již v prvních dnech po narození, doporučuje se spíš přetahovat přes ruce košilku.

236. Jak často má mít malé dítě stolici?

Dítě, které je pouze kojené, kolísá v počtu stolic mezi dvěma extrémy. Může mít na jedno kojení jednu stolici, protože mléčný cukr (laktóza) v mateřském mléku má mírně projímavý účinek, nebo může mít jednu stolici za několik dní. Je-li dítě jinak spokojené, není třeba se znepokojovat a snažit se o vybavení stolice za každou cenu, např. teploměrem nebo použitím čípků či projímadel. Stolice zdravého kojeného dítěte se přirovnává vzhledem ke své barvě a konzistenci k míchaným vajíčkům.

237. Kolikrát za den má močit?

Prospívající novorozenec močí 6–8× denně, je to dobrá orientační známka dostatečného příjmu mléka.

238. Kdy se má začít přetahovat předkožka u chlapečků?

V tom se neshodují ani pediatři. Shoda panuje v tom, že v prvních měsících života se předkožka nepřetahuje vůbec, pak se začíná jemně, nejlépe v teplé vodě, aby ji bylo možné vyčistit.

239. Jak se ošetřuje zevní genitál u holčiček?

Nejlépe je před koupáním otřít malé stydké pysky dětským olejem, který dobře odstraní případné nečistoty a pak dítě vykoupat běžným způsobem.

240. Kam se mohu obrátit, když má dítě nějaké zdravotní problémy?

Každé dítě má svého dětského lékaře, kterého si rodiče vybírají a přihlašují dítě k němu ihned po propuštění z porodnice. Ten má právo ho odmítnout, buď z důvodů přílišné vzdálenosti (do povinností lékaře patří v případě potřeby i návštěvní služba) nebo z důvodů příliš velkého pacientů ve své praxi. Tento pediatr se pak o dítě trvale a soustavně stará. V případě nepřítomnosti, např. dovolené, má za sebe sjednaný zástup buď přímo ve své ordinaci nebo na jiném určeném místě. V noci a o víkendu řeší zdravotní problémy dětí pohotovostní služba, která je buď umístěna samostatně nebo při dětských odděleních nemocnic. Pro závažné život ohrožující stavy je určena bezplatná linka rychlé záchranné služby 155.

241. Jak často se chodí do dětské poradny?

Po propuštění z porodnice chodí na první návštěvu novorozence zpravidla lékař (někdy jeho sestra) k němu domů, další návštěvy jsou již v dětské poradně. Povinných preventivních prohlídek je v prvním roce devět, podle potřeby může být kontrol více.

242. Má se dětem pravidelně měřit teplota?

Teplota se pravidelně měří dětem jen v prvních dnech po narození v porodnici. Doma se doporučuje změřit teplotu novorozence 1–2 dny po propuštění, tak aby se snáze odhadlo, jak novorozence doma oblékat, dál se již teplota neměří. Teploměr je doma nutný pro případ zvýšené teploty nebo horečky. Nejvhodnější jsou digitální rychloběžky. Teploměr se před zavedením natře dětskou mastí nebo olejíčkem a jemně zavede. Normální teplota se pohybuje u novorozence mezi 36,5 a 37,0 stupni Celsia. V prvních týdnech života se neodečítá půl stupně Celsia tak jako v pozdější době, kdy je teplota v podpaždí o půl stupně nižší než v zadečku.

243. Co vidí a slyší novorozenec?

Dítě vidí již od narození. V prvních dnech života vykonávají obě oči samostatné a na sobě nezávislé pohyby, což se projevuje šilháním, které je u novorozenců běžné. Na konci prvního měsíce začínají oči fixovat, dobře fixují v 6–9 týdnech. Šilhání je normální do 6 měsíců věku.

Vidění je pro novorozence snazší, když se předmět pohybuje pomaleji a je výrazně kontrastně odlišen proti pozadí. Děti preferují jasné barvy a ohraničené okraje. Na to je třeba myslet při výběru hraček pro nejmenší. V porodnici se u všech dětí vyšetřuje oční čočka, zda není zakalená. U nedonošených dětí se pravidelně vyšetřuje oční pozadí a sleduje se u nich postupné dozrávání sítnice. U rizikových dětí a u dětí, kde se v rodině vyskytovalo šilhání nebo tupozrakost, je vhodné preventivně provést další vyšetření na přítomnost brýlové vady pomocí screeningového vyšetření přistrojem Plusoptix. Optimální čas pro tato vyšetření je 6 měsíců, nejpozději by toto vyšetření mělo proběhnout v jednom roce věku. Více informací můžete získat na www.plusoptix.zrak.cz.

244. Jak novorozenec slyší?

Plod reaguje na zvukovou stimulaci již na začátku 2. poloviny těhotenství. Po narození vyvolá zvuková stimulace reakci prostřednictvím reflexů, kdy dojde ke změně srdeční akce a frekvence dýchání, mrknutí, změny motorické aktivity. Ani tyto reakce však nezaručí, že je sluchové centrum dobře vyvinuto. Jako zraková, i sluchová dráha postupně dozrává. Plně vyvinuta je ve 3 měsících. V současné době se u všech novorozenců orientačně vyšetřuje sluch pomocí tzv. otoakustických emisí, kdy po zavedení malé sondy do ucha dítěte se vyvolá sluchový podnět. Přístroj pak změří reakci dítěte. V případě nejasných výsledků se toto vyšetření doplňuje o vyšetření další, např. vyšetření sluchového prahu pomocí sluchových evokovaných potenciálů. Hodnotí se bioelektrické potenciály snímané z mozku, které reagují na zvukový podnět určité intenzity. Včas odhalená porucha sluchu umožní včasnou rehabilitaci a léčbu, tzn. kolem 6. měsíce věku. Normální sluch je podmínkou vývoje řeči.

REJSTŘÍK

  • AC 50
  • AIDS 19, 69
  • aktivní vedení třetí doby porodní 92
  • alkohol 14, 32
  • ambulantní porod 100, 153
  • amfetaminy 14
  • amniocentéza 20, 21, 49a, 57
  • analgetika 92
  • analgezie 86a
  • antibiotika 70, 92
  • antikoagulancia 92
  • antikoncepce 1, 15, 131, 199, 200
  • antireflexní mléko 218
  • Apgar skóre 139
  • AS 50
  • asistovaná reprodukce 11
  • automobilismus 14, 39
  • banka mateřského mléka 216
  • banka pupečníkové krve 144
  • biopsie choria 20
  • blinkání 17
  • blues 125
  • bolesti břicha 74
  • bolesti při souloži 132
  • bolesti v podbřišku 13
  • bolesti v zádech 64
  • BPD 50
  • BPP 50
  • bradavky 201, 202, 205, 206, 207
  • branka 83
  • byliny 14, 26, 27
  • Contergan 26
  • císařský řez 56, 94, 95, 102
  • crawling 145
  • crédéisace 140
  • CRL 50
  • cunilinguus 14
  • cvičení po porodu 128
  • cvičení pro těhotné 51, 53
  • cyklistika 37
  • čaj 211
  • čepec štěstěny 83
  • černý kašel 3
  • čtvrtá doba porodní 83
  • dárcovství mateřského mléka 216
  • děložní stahy 74, 103
  • dětský lékař 225, 240
  • diabetes 2, 19, 66
  • doba k lůžku 83, 92
  • doba otevírací 83
  • doba vypuzovací 83
  • doklady 87a
  • dokrmování novorozence 210
  • donošený novorozenec 147, 150
  • dopravní nehoda 103
  • Downova nemoc 13, 19, 49a, 69
  • druhá doba porodní 83
  • dubová kůra 121
  • dula 97
  • dvojčata 24, 77, 180
  • dýchání novorozence 138
  • elastické punčochy 59
  • epidurální analgezie 86a, 107, 108
  • episiotomie 109, 121
  • exprese plodu 113
  • fenylketonurie 162
  • fetální alkoholový syndrom 32
  • FL 50
  • foláty 3
  • fototerapie 172
  • genitál novorozence 238, 239
  • gestační diabetes 19, 34, 66
  • glykemická křivka 19
  • HC 50
  • hemeroidy 50
  • hepatitis B 19, 69, 164
  • hepatopatie těhotných 75
  • heterotopické těhotenství 16
  • HIV 19, 69
  • hlenová zátka 82, 103
  • hluboká žilní trombóza 41
  • hmotnost novorozence 159
  • holení 86, 90
  • homeopatika 14, 26, 28
  • horká linka kojení 213
  • hračky 232
  • hráz 52, 121
  • hypertenze 2, 67
  • hypoalergenní mléko 218
  • hypoxie plodu 86a, 114
  • chřipka 29
  • ICSI 11
  • in vitro fertilizace 11, 16
  • infúze 92
  • inositol 3, 8
  • intermediární centra 85
  • IVF+ET 11, 16
  • laktační krize 213
  • laktační poradce 213
  • lékařská první pomoc pro novorozence 240
  • lékařské vedení porodu 89
  • léky a kojení 195
  • léky a těhotenství 26
  • létání 14, 40, 41
  • lochia 122
  • lotosový porod 136
  • lyžování 36
  • Naegeleho pravidlo 79
  • nalití prsů 208
  • nástřih hráze 109, 121
  • návštěvy v šestinedělí 227
  • nedonošený novorozenec 148, 149
  • nedostatek mléka 218
  • negativní revers 92
  • nehty novorozence 235
  • neplodnost 7, 8, 10
  • nezájem o sex 132
  • nezralý novorozenec 30
  • nikotinové náplasti 30
  • nitroděložní oplodnění 11
  • nos novorozence 235
  • novorozenec 134, 135, 138, 146
  • obrácená pyramida 22
  • oči novorozence 235
  • očistky 122
  • očkování a kojení 187
  • očkování v těhotenství 29
  • očkování novorozence 164, 165
  • odběr plodové vody 20, 21, 49a, 57
  • odsávačka mléka 209
  • odstříkávání mléka 208, 209
  • odtok plodové vody 74, 83, 103
  • OP 50
  • opilost 32
  • opruzeníny 233
  • orální glukózo-toleranční test 19, 66
  • ošetření novorozence 136, 140
  • otcovství 87a, 119, 133
  • ovulační test 9
  • oxid dusný 107
  • oxytocin 84, 86a
  • pajizévky 65
  • pálení žáhy 63
  • Paralen 26
  • partner 55, 56, 96
  • peridurální analgezie 86a, 107, 108
  • perinatologická centra 85
  • placenta 137
  • placenta accreta 117
  • placenta adhaerens 117
  • placenta praevia 18, 44
  • placentofagie 137
  • plastika prsů 184
  • plavání 14, 34, 35
  • pleny 166
  • plod s nízkou hmotností 30, 34, 49b
  • plodová voda 20
  • počáteční mléko 218
  • podpůrné pásy 64
  • podpůrné punčochy 59
  • podvaz pupečníku 134, 140, 142
  • pohlaví plodu 6, 57, 177
  • pohlavní styk 14, 44
  • pohlavní ústrojí novorozence 238, 239
  • pohyby plodu 47, 48
  • poloha při porodu 104
  • poporodní blues 125
  • poporodní deprese 126
  • poradna pro novorozence 225, 241
  • poradna pro těhotné 19
  • poranění novorozence 155
  • porod 83
  • porod doma 99
  • porod koncem pánevním 101
  • porod po císařském řezu 102
  • porod ve vodě 105
  • porod zadečkem 101
  • porodní bolesti 107
  • porodní nádor 155
  • porodní plán 86
  • porodnická psychoprofylaxe 51
  • porodnické krvácení 118
  • poslíčky 103
  • postýlka novorozence 231
  • potápění 14, 35
  • potrat 3, 4, 30
  • pozdní gestóza 67
  • pracovní neschopnost 71, 72
  • preeklampsie 30, 67
  • prekoncepční péče 2
  • prenatální péče 19
  • projímadlo 61
  • programovaný porod 93
  • propuštění novorozence 169, 170, 176
  • propuštění z porodnice 123, 124
  • protrahovaný porod 83
  • protržení vaku blan 83
  • prs 76
  • prurigo gestationis 75
  • první doba porodní 83
  • první návštěva dětského lékaře 225
  • první návštěva gynekologa 13
  • přání rodičky 86b, 136
  • přebalování novorozence 167
  • předčasné odlučování placenty 18, 30
  • předčasný odtok plodové vody 74, 83
  • předčasný porod 30, 40, 44, 74
  • předkožka novorozence 238
  • předporodní příprava 50, 53, 54
  • přenášení 81
  • příjem do porodnice 88
  • přiložení novorozence po porodu 145
  • přirostlá placenta 117
  • přirozený porod 106
  • pulsní symetrie 109
  • rajský plyn 107
  • reakční doba 14
  • redukční dieta a kojení 198
  • rentgen a kojení 196
  • retence mléka 214
  • Rh-faktor 19, 69
  • rizikové těhotenství 71
  • rodný list dítěte 226
  • rozštěp rtu a patra 185
  • růst plodu 49b
  • rybí mast 167
  • řízení auta 14, 39
  • samoplození 145
  • sáňkování 36
  • sauna 42
  • sérová žloutenka 19, 69, 164
  • sex 14, 44
  • slabé mléko 212
  • skladování mléka 221
  • sluch novorozence 244
  • smolka 156
  • snowboarding 36
  • sojové mléko 218
  • solárium 43
  • soulož 14, 44
  • spánek novorozence 231
  • spasmolytika 92
  • sport 14, 34
  • ST-analýza 109
  • sterilita 7, 8, 10
  • stolice novorozence 157, 236
  • Streptococcus agalactiae 70, 92
  • strie 65
  • svědění 75
  • syfilis 19, 143
  • sýry 33
  • syrové maso 33
  • štítná žláza 2, 23
  • tandemové kojení 189
  • těhotenská cukrovka 19, 34, 66
  • těhotenská poradna 13
  • těhotenský tělocvik 50, 53
  • těhotenský test 12
  • těhotenství po císařském řezu 130
  • teploměr 242
  • teplota mléka 220, 223, 224
  • teplota novorozence 242
  • termín porodu 79, 80
  • thalidomid 26
  • tlačení 83
  • tokolytika 92
  • toluen 14
  • toxoplazmóza 2, 33, 46
  • transfúze 86a, 116
  • trombofilní mutace 2
  • tvrdnutí dělohy 74
  • trvání těhotenství 79
  • třetí doba porodní 83, 92
  • váha novorozence 159
  • váhový přírůstek 73
  • vakuumextrakce 113, 115
  • varixy 59
  • vcestné lůžko 18, 44
  • věci do porodnice 87
  • veganství 14, 24, 194
  • vegetariánství 14, 24
  • velký plod 24, 49b
  • víno 32
  • virózy 26
  • vitamin D 163
  • vitamin K 163
  • vitaminy 24
  • vlhčené ubrousky 167
  • vodní aerobik 14, 34, 35
  • vrozené vady 3, 13, 19, 25, 26, 49a
  • výběr porodnice 85
  • vycházky s novorozencem 228
  • vyšetření novorozence 154, 162
  • výtok 58
  • vyvolání porodu 93
  • výživa kojící ženy 193
  • výživa těhotné ženy 14
  • vzteklina 29
  • zácpa 61
  • začátek porodu 103
  • záměna dětí 141
  • zaměstnání 14, 45
  • zamražení mléka 216, 221, 222
  • zánět prsu 214
  • zástava kojení 186
  • zátěžový oxytocinový test 49c
  • zavinovačka 168
  • zdravotní pojištění novorozence 225
  • zrak novorozence 243
  • zvracení 13, 17